Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nenechte projít zákon o tržní síle, přimlouvají se řetězce u Sobotky

  16:36aktualizováno  16:36
Řetězce zesilují tlak na to, aby Sněmovna nepřijala novelu zákona o významné tržní síle. Ta upravuje vztahy mezi dodavateli a obchodníky, podle řetězců je však může zákon snadno poškodit, protože je nejasný a neurčitý.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Osm obchodních řetězců včetně největších Kaufland, Ahold a Tesco podepsalo společné prohlášení, ve kterém upozorňují, že novela neřeší zásadní nedostatky, které jsou v zákoně už od jeho přijetí v roce 2010. „Těmi jsou nejasnost a neurčitost a z toho vyplývající problémy s jeho aplikací,“ stojí v prohlášení.

Obchodníci vyzývají k diskusi o smysluplnosti zákona. Ten byl před pěti lety přijat, aby narovnal vztahy mezi dodavateli potravin a obchodníky. Kvůli zákonu, který například zkrátil dobu splatnosti faktur, padly už dvě vysoké pokuty. Kaufland musel už v roce 2013 zaplatit 22 milionů (více zde) a letos v dubnu Antimonopolní úřad udělil sedmimilionovou pokutu Globusu (více zde). V obou případech mj. proto, že řetězce sjednávaly s dodavateli delší lhůty splatnosti. 

Řetězce nyní zvyšují svůj tlak na to, aby ve Sněmovně neprošla novela zákona v současné podobě. Minulý týden varovali před tím, že zákon může vést ke zdražení potravin. Obchodníci vyjádřili obavy, že by mohl ohrozit kromě výhodných cenových nabídek například i export českých potravin do zahraničí.

„Přijetí návrhu novely se může negativně odrazit na domácí ekonomice, ať už půjde o možné zvýšení prodejních cen, snížení konkurenceschopnosti českých výrobků nebo o zmenšení podílu tuzemských potravin v obchodech,“ píše se v prohlášení. Pod ním jsou podepsáni zástupci Aholdu, Billy, Makra, Penny Marketu, potravin Hruška, Lidlu, Tesca a Kauflandu.

Samé lži, tvrdí zemědělci

Agrární komora to však považuje za nesmyslné strašení. Například zdražení potravin podle ní obvykle nastává důsledkem nárůstu cen potravin a zemědělských komodit na světových trzích, důsledkem růstu cen ropy nebo energií. Potravináři upozorňují na to, že dodržování zákona, který je formou etického kodexu, musí být tvrdě vymáháno, aby měl smysl.

Nesouhlasí například také s názorem, že zalistovací poplatky jsou normální formou obchodních vztahů. „Ne, nejsou normální. U zalistovacího poplatku nejde o nic jiného, než že dodavatel platí obchodníkovi za to, že vůbec bude jeho výrobky prodávat,“ uvádí Agrární komora. Podobné zákony podle zemědělců platí v Rakousku, Lotyšsku, Finsku, Británii, Maďarsku, Francii, na Slovensku a v dalších zemích.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.