Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řetězce zaměstnance šidí často, lidé se ale bojí bránit, říká odborář

  12:50aktualizováno  12:50
Neuznávání přesčasů, náhlé změny v pracovní době nebo krácení úvazků. To jsou podle místopředsedy Odborového svazu pracovníků obchodu Jiřího Šafáře nejběžnější nešvary, se kterými se zaměstnanci řetězců setkávají. „Žaloby ale nejsou časté,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz v reakci na soudní spor Penny Marketu s exzaměstnanci.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Jaké nejčastější prohřešky dělají řetězce ve vztahu ke svým zaměstnancům?
Základní věc je nedostatečné vykazování pracovní doby. Je to problém, i když je elektronická docházka, tak se zaměstnancům hodiny, které odpracují, neproplácí. Někdy je to tak, že pracovník odpracuje svých 8 hodin, pak si to odpíchne nebo se odhlásí a pracuje dál. Ty hodiny buď nejsou zaplaceny vůbec, nebo nejsou zaplaceny jako přesčasová hodina. Případně jim to vyplatí jen třeba formou bonusové poukázky na nákup nebo dostanou náhradní volno.

Šikana a neplacené přesčasy jsou v Penny Marketu běžné, říká exmanažer

Dalším problémem je, že zaměstnancům mění harmonogram v průběhu dne. Stane se třeba, že má harmonogram do dvaceti hodin a vedení se zdá, že třeba kolem třetí nebo čtvrté je na prodejně málo zákazníků, tak část zaměstnanců pošle domů. To je špatné. Lidé mají rozpracovaný den a plánujete si podle harmonogramu i život a najednou vám někdo sdělí, že máte být doma. Spousta lidí dojíždí a je to pro ně naprostá ztráta dne, protože ho stráví na nádraží nebo na cestě domů.

Co je složité a teď se hodně praktikuje, je snaha o zkrácení úvazků. Pokud třeba někde v některých provozních jednotkách není dobrá produktivita práce, zaměstnavatel sdělí zaměstnancům, že bude muset propouštět. Pak ze sebe udělá dobráka a řekne, že jim zkrátí úvazky. Při současných mzdách, které jsou v obchodě, je toto neřešitelná věc. Ale spousta žen, která je ve stavu, že má půjčky nebo jsou matky samoživitelky a musí se starat o rodinu, tak na to samozřejmě přistoupí, protože by mohly riskovat, že přijdou o práci.

Jak časté jsou praktiky, kdy jim řetězce za přesčasové hodiny nabízejí dohodu o provedení práce za úplně minimální možnou mzdu?
To bohužel také funguje. Ten zaměstnavatel jim neumožní, ani nechce umožnit dělat klasické přesčasy, protože přesčas je pro zaměstnavatele o 25 procent dražší. Pracovníkovi nabídne třeba dohodu o provedení práce. Pro zaměstnavatele je to velká výhoda, domluví se s ním na nejnižší možné mzdě. Třeba matky samoživitelky na to přistoupí. Tam se jedná o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a my do toho vstupovat nemůžeme. Na to pracovníci přistupují dobrovolně.

Co práce o svátcích?
To je složitá otázka. Ten příplatek, který tam je, by měl být sto procent, ale málokdo se k tomu dostane. Práce o svátcích ničí rodinný život.

Dá se proti těmto praktikám bránit?
Obrana je zcela jasná. Pokud člověk nechce vystupovat zcela individuálně, může podat stížnost na inspektorát práce, ale většinou si postěžuje přes odbory a my se snažíme domluvit se zaměstnavatelem. Pokud to překročí rámce únosnosti, tak pak žaloba a soud. Bránit se můžete, když máte sebevědomí či silné odbory. To ale musíte vystoupit z řady. Musíte říct: „Vy jste mě poškodili, zkracujete mi pracovní úvazek a je to pro mě sociálně neúnosné.“ Tady je velké riziko zaměstnanců, že i přestože mají odbory za zády a my jim rádi pomůžeme a jsme schopni to dotáhnout až do žaloby na firmu, je to to otázka individuality, jestli se rozhodne to opravdu dotáhnout do konce, nebo nerozhodne.

Je pravdou, že s některými řetězci se dá mluvit, dobrá je třeba komunikace v Tesku. Je tam silná odborová organizace a my komunikujeme případy s vedením a ve více než polovině případů se nám podaří vyřešit problém zaměstnance v jeho prospěch. Ale není to ve všech řetězcích a zase je to odvaha toho zaměstnance, že se vzbouří. On se tedy obyčejně vzbouří a na odbory zavolá. Když se s ním ale musíte domluvit a znát jméno, protože tam jde o konkrétního zaměstnance, je to problém. A vzdají to.

Jsou žaloby časté?
Žaloby nejsou časté, protože zaměstnanci nemají odvahu, ale dochází k nim. Když to chování překročí míru slušné únosnosti, zaměstnanec se rozhodne, že mu žaloba stojí za to a jde do toho. Někdy v tom bývá dost peněz z nezaplacených hodin a zaměstnavatel zneužívá svou pozici. Zaměstnanec se ale sám bude těžko soudit v civilním sporu, stojí ho to totiž velké peníze. Pokud to jde přes odbory, je to zadarmo. Poskytujeme právní podporu.

Také se ve vašem zaměstnání potýkáte s neproplácením přesčasů a jiným porušováním zákoníku práce?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 31. srpna 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 1340
NE 560


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.