Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čína devalvovala jüan. Je to výstřel v globální měnové válce, míní Reuters

  21:20aktualizováno  12. srpna 8:55
Čína v úterý a následně ve středu překvapivě devalvovala oficiální kurz jüanu. Měnu oslabila o 3,5 procenta. Podle agentury Reuters tím globální měnová válka vstoupila do nové a kritické fáze. Krok Pekingu by totiž údajně mohl odstartovat vlnu devalvací v dalších zemích a zbrzdit zpřísňování měnové politiky po celém světě.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

V úterý čínská měna zaznamenala nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí poté, co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta. Ve středu devalvaci zopakovala, měnu srazila o další 1,6 procenta, za poslední dva dny tak klesla o 3,5 procenta, na světových trzích pak ztratila pět procent. Dolar vystoupil na 6,43 jüanu za dolar, tedy nejvýše od srpna 2011.

Čínská centrální banka označila úterní devalvaci za „jednorázové znehodnocení“ související s tržně orientovanými reformami.

Je to největší změna oficiálního kurzu od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar. Na devizovém trhu kurz jüanu v úterý klesl vůči dolaru až o dvě procenta na nejnižší úroveň za tři roky a zaznamenal nejhlubší propad za více než dvě desetiletí.

Podle Reuters by krok mohl dokonce přimět americkou centrální banku (Fed), aby odložila připravované zvyšování úrokových sazeb.

Slovní spojení „měnové války“ použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export.

V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě. „Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí,“ řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.

V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace.

Pekingu došla trpělivost a je ochotný riskovat spory s USA

Evropská centrální banka například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.

V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky.

Jak píše Reuters, úterní téměř dvouprocentní devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy.

„Devalvace jüanu staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu zvýšení úrokových sazeb,“ upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management.

Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.

Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí. Nyní však hospodářský růst zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu, což by při volnějším měnovém kurzu znamenalo slabší jüan.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Bill Gates (25. září 2013)
Gates zchudl téměř o pět miliard dolarů, věnoval je na charitu

Nejbohatší člověk světa daroval na charitu prostřednictvím akcií Microsoftu 4,6 miliardy dolarů (asi 102 miliard korun). Podíl Billa Gatese ve firmě se tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.