V úterý čínská měna zaznamenala nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí poté, co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta. Ve středu devalvaci zopakovala, měnu srazila o další 1,6 procenta, za poslední dva dny tak klesla o 3,5 procenta, na světových trzích pak ztratila pět procent. Dolar vystoupil na 6,43 jüanu za dolar, tedy nejvýše od srpna 2011.
Čínská centrální banka označila úterní devalvaci za „jednorázové znehodnocení“ související s tržně orientovanými reformami.
Je to největší změna oficiálního kurzu od roku 2005, kdy Peking zrušil navázání domácí měny na americký dolar. Na devizovém trhu kurz jüanu v úterý klesl vůči dolaru až o dvě procenta na nejnižší úroveň za tři roky a zaznamenal nejhlubší propad za více než dvě desetiletí.
Podle Reuters by krok mohl dokonce přimět americkou centrální banku (Fed), aby odložila připravované zvyšování úrokových sazeb.
Slovní spojení „měnové války“ použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export.
V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě. „Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí,“ řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.
V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace.
Pekingu došla trpělivost a je ochotný riskovat spory s USA
Evropská centrální banka například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.
V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky.
Jak píše Reuters, úterní téměř dvouprocentní devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy.
„Devalvace jüanu staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu zvýšení úrokových sazeb,“ upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management.
Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.
Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí. Nyní však hospodářský růst zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu, což by při volnějším měnovém kurzu znamenalo slabší jüan.
