Předseda řecké vlády a šéf hnutí Syriza Alexis Tsipras hraje s Evropskou unií...

Předseda řecké vlády a šéf hnutí Syriza Alexis Tsipras hraje s Evropskou unií nebezpečnou hru. Jeho sliby mohou zemi odříznout od životně důležitých půjček. | foto: AP

Mezinárodní věřitelé nabídnou Řecku podmínky dohody

  • 30
Trojice věřitelů Řecka, Evropská komise, ECB a Mezinárodní měnový fond, nabídnou ve středu Aténám podmínky společné dohody. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného činitele z EU.

Krajně levicová vláda v Aténách už věřitelům poslala v úterý vlastní plán řešení dluhové krize. „Nečekáme, až přijdou se svým návrhem. Řecko předkládá plán a rozhodnutí je na politickém vedení Evropy,“ řekl v úterý premiér Alexis Tsipras. Zdroje blízké jednání však agentuře Reuters řekly, že řecký návrh neobsahuje žádné významné ústupky v otázkách, které jsou překážkou k dosažení dohody.

Postoj Řecka k návrhu věřitelských institucí není jasný. „Pokrývá to všechny klíčové oblasti a odráží diskuze z posledních týdnů,“ řekl o návrhu věřitelů nejmenovaný činitel EU. „Ve středu se o tom bude jednat s Tsiprasem.“ dodal.

Podle jiného zdroje Angela Merkelová a Françoise Hollande v nejbližších hodinách návrh řeckému premiérovi představí telefonicky a pokusí se zajistit jeho přijetí.

Atény zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu. Silně zadlužená země se potýká s nedostatkem finančních prostředků a nachází se na pokraji platební neschopnosti. Řečtí představitelé varovali, že bez dohody s věřiteli neuhradí MMF splátku dluhu, která připadá na tento pátek.

Peníze tento týden nebudou

Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema nicméně není ani teoreticky možné, aby věřitelé již tento týden obnovili poskytování finanční pomoci Řecku. „Ještě nejsme dost daleko a čas tlačí,“ řekl Dijsselbloem televizi RTL. Upozornil však na rostoucí známky toho, že Řecko chce dosáhnout dohody.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň.

,