Agentura skončila o dva roky dříve, než vláda původně předpokládala, aniž přitom byl dokončen jediný projekt. Na nich bude nyní pracovat jak sama Konsolidační banka, tak správci původní agentury, konsorcium zahraničních firem Latona a Lazard Freres.
Ty budou dokončovat revitalizaci Zetoru, Tatry, Škody a Hutních montáží Ostrava prostřednictvím nově založené firmy Odien Restructuring Services. Podle neoficiálních informací navíc nyní Konsolidační banka zvažuje, že by je pověřila i ozdravěním ocelářského uskupení Z-Group.
Co tedy projekt oživení firem, o němž se vláda dohadovala rok a půl a který byl chválen jak Evropskou unií, tak Světovou bankou, přinesl? A je téměř čtvrtmiliardový účet revitalizace hodně, nebo málo?
"Agentura ušetřila státu moře peněz. Do podniků se nelily bez jakýchkoliv opatření obrovské peníze ani žádná z vybraných firem neskončila v konkursu, který by znamenal pro stát obrovské ztráty," soudí Miroslav Zámečník, který agenturu zakládal.
Ještě na konci roku 1998 prosazoval ministr průmyslu model, aby stát garantoval podnikům v potížích nové úvěry až do výše 60 miliard korun. Po více než roce pak vláda zvažovala pomoc a garance pro několik firem celkem za 16 miliard korun a nakonec vše skončilo na 7,5 miliardy korun.
Vítkovice získaly garance úvěru na provozní financování ve výši 2,8 miliardy korun, další půjčku se zárukami státu až do výše 700 milionů korun nyní čerpá Zetor a Tatře byly odpuštěny dluhy za 4 miliardy .
"Myslím, že revitalizace má určité pozitivní výsledky. I když očistná kúra byla v některých případech tvrdá, jádro firem přežilo. Takže Zetor přežil, Vítkovice přežily, proč bychom měli být nespokojeni," reagoval šéf odborů Kovo Jan Uhlíř.
Ani zahraniční správci, kteří byli vybráni v mezinárodním tendru, nejsou výsledky revitalizace zklamáni. "Konec agentury bereme jako realitu. A vzhledem k tomu, že jsme neměli převeden majetek firem, dostali jsme jen omezené pravomoci a nakonec nám zbyl jen rok času, tak můžeme být spokojeni," říká bývalý ředitel agentury a nyní šéf Odienu Michael Saran.
Právě fakt, že agentura si v rozporu s vládou schváleným scénářem nemohla za tržní cenu pořídit od bank pohledávky za vybranými podniky, a získat je tak do svého majetku, byl začátek konce.
Stát totiž rozhodl, že pohledávky bank přejdou za velmi výhodné ceny do státní Konsolidační banky, aby se tak finanční ústavy očistily před privatizací. Revitalizační agenturu tím sám zakladatel poslal velmi záhy k ledu.
