Po monopolu České pojišťovny zůstal závazek vyplatit na pojistných škodách 2,6 miliardy korun a dluh přešel podle zákona na Českou kancelář pojistitelů.
Převzetí těchto nevyplacených škod podle zástupců pojišťoven vysvětluje, proč se razantně zdražilo, přestože počet nehod se podle policie meziročně snížil o čtyři procenta a počet těžce zraněných téměř o devět procent.
Hradec však bere započítání starých škod do výpočtu minimálních sazeb jako naprosto logické.
"Zákon nařídil kanceláři pojistitelů dluh převzít, takže se o to letos zvýšily skutečně vzniklé škody," řekl. Při hledání způsobu, jak se vypořádat se starými dluhy, měli prý zákonodárci dvě možnosti.
"Buď by se stát přihlásil ke své odpovědnosti, že tento dluh vznikl při regulaci cen pojistného, a pak by to museli zaplatit daňoví poplatníci. Jenže tohle se týká pouze motoristů, takže jako spravedlivější se zdálo přenést náklady na řidiče," řekl Hradec.
Podle něho nelze škody odhadované policií a skutečné náklady pojišťoven srovnávat. "Policie odhaduje škody, které jsou na první pohled vidět, ale už nevidí, co je pod zmuchlanými plechy. Navíc byste museli mít k dispozici přesné informace o těžce zraněných, jaké jsou nároky na jejich léčbu. Bez těchto kvalitativních informací údaje policie nic neříkají," reagoval Hradec.
Podplukovník Josef Tesařík z Ředitelství dopravní policie ČR přesto soudí, že to pojišťovny s růstem škod "trochu přepískly". Nicméně připustil, že reálné náklady pojišťoven na hmotné škody bývají normálně tak třikrát až čtyřikrát vyšší než odhady policie.
Nastavením nových sazeb, na nichž se shodlo všech dvanáct pojišťoven, které poskytují povinné ručení, se ovšem ihned po jejich zveřejnění začal zabývat antimonopolní úřad i ministerstvo financí, které na pojišťovny dohlíží. V obou případech nemá šetření zatím žádné konkrétní výsledky.
"První výsledky by měly být k dispozici tento týden," řekl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
U nejrozšířenějších aut s obsahem od 1000 do 1350 ccm se mají minimální sazby zvýšit proti letošním průměrným cenám o 240 korun, ale drtivá většina řidičů bude mít kvůli beznehodovému provozu nárok na pětiprocentní slevu.
Potřebu peněz na úhradu škod, což je klíčové pro tvorbu minimálních sazeb, pojišťovny vypočítávají součtem vyplacených pojistek a rezerv. "Z peněz, které pojišťovny v daném roce vyberou, se musí tvořit i rezervy na škody, jejichž splatnost bude za jeden, pět či třeba deset let podle charakteru renty. Kdyby to tak nedělaly, vylepšovaly by své hospodaření a vlastně zkreslovaly účetnictví, " vysvětluje Hradec.
Letošní odhady kanceláře pojistitelů říkají, že na povinném ručení se vybere 11,4 miliardy korun a minimální odhad sumy nutné na úhradu škod je zhruba 9,3 miliardy korun.
Zástupci pojišťoven označují provozování povinného pojištění pro motoristy za ztrátovou záležitost. "Když se vezmou příjmy a náklady, tak v roce 1999 to pro nás představovalo ztrátu asi čtyři sta milionů korun," tvrdí mluvčí České pojišťovny Michal Urban.
K ztrátám z provozování povinného ručení ovšem musí pojišťovny zahrnout několikanásobně vyšší provozní náklady, především na reklamu a získávání klientů. Zatímco při monopolu České pojišťovny činily provozní náklady na povinné ručení sedm procent, v současnosti pracují pojišťovny s provozními náklady kolem 25 procent. "To ovšem není v růstu minimálních sazeb zahrnuté," tvrdí Hradec.
Přestože padl monopol v povinném ručení, nadále jsou ceny pojistného regulované. Tržní ceny mohou pojišťovny zvýšit maximálně o třicet procent nad minimální sazby. Kvůli tvrdé konkurenci však většina pojišťoven hlásí, že pro příští rok se budou držet minimálních sazeb. Tržní prostředí má být od konce července 2002. "To umožní zavést lepší systém slev pro řidiče, kteří nebourají, a naopak přirážky pro často bourající motoristy. Bude to spravedlivější," řekl mluvčí České pojišťovny Michal Urban.
