"Výhoda oproti uzavřenému fondu je v tom, že lidé nemusí pro své cenné papíry sami hledat kupce nebo burzovního obchodníka. Za transparentní cenu, která se nyní stanovuje každý den podle aktuálního majetku fondu, mohou svůj podíl prodat přímo u přepážky banky," vysvětlila Šárka Koudelková z Unie investičních společností.
Díky zahájení zpětných odkupů již lidé nepřicházejí o peníze, o které je dosud připravoval rozdíl mezi cenou na burze a skutečnou hodnotou majetku ve fondu. Diskont, jak se tomuto rozdílu říká, přitom představoval i desítky procent. V první den odkupů však žádný velký zájem na přepážkách zaznamenán nebyl. "Ze sedmnácti tisíc majitelů jich během dne přišli asi tři," konstatoval Zdeněk Novotný z fondu.
Fond svým akcionářům při otevření vyměnil každou akcii s nominální hodnotou tisíc korun za celkem tisíc podílových listů s nominálem po koruně. Čisté obchodní jmění přitom na každý list včera dosáhlo 1,5247 koruny, to znamená více než 1520 korun na původní akcii. Během prvního měsíce je stanovena srážka z ceny na šest procent, každý další měsíc se pak bude o procento snižovat.
Fond, který tento měsíc změnil své jméno z RIF na IPB restituční, chce podle něho do budoucna zůstat balancovaným fondem. Jeho majetek by měly tvořit z poloviny akcie a dluhopisy, zahraniční i domácí. Nyní má fond, který disponuje majetkem celkem za patnáct miliard korun, třetinu akcií a dvě třetiny v dluhopisech.
"Důvodem je, že dluhopisy je možné jednodušeji prodat a získat tak hotovost potřebnou na případné výplaty našich podílníků," vysvětlil Novotný.
Původní fond - RIF - založil v roce 1992 stát, aby jeho prostřednictvím mohl lidem nahradit majetek zabavený komunisty, jejž po roce 1989 nebylo možné vrátit. Zároveň měl odškodnit i mimosoudně rehabilitované občany. Stát už ve fondu kontroluje pouhé dvě desetiny procenta podílových listů.
Do fondu byla odváděna tři procenta z každého podniku v kuponové privatizaci. Na restituce se akciemi RIF podle dostupných informací vyplatilo přes pět miliard korun.
