Středoškoláci (tedy mladí ti ve věku od 15 do 19 let) hospodaří měsíčně s průměrným kapesným 654 korun. Jejich průměrné očekávání je ale na dvojnásobku - představovali by si měsíční „příjem“ 1 226 korun.
Starší skupina (20 až 25 let), tedy vysokoškoláci či jejich vrstevníci, v průměru hospodaří s kapesným 2 338 korun, ačkoli by i oni chtěli víc - v průměru 3 007 korun.
Jinak však vidí kapesné svých dětí rodiče. Ti by nejradši nesahali tak hluboko do kapsy a svým ratolestem dávali nižší částky - středoškolákům o pár desetikorun (takové kapesné by bylo 627 korun), vysokoškolákům potom o 1 438 korun (dávali by jim tedy rádi jen 900 korun).
Jako jakákoli příjmová statistika, která pracuje s průměrem, naráží i tento průzkum na fakt, že mezi jednotlivými skupinami můžou být velké rozdíly. O tom svědčí i fakt, že 44 % středoškoláků a třetina vysokoškoláků říká, že dostává kapesné nižší než 350 korun. Tedy v obou případech poměrně hluboko pod průměrem.
Rockaway chce „zdigitalizovat kapesné“
Údaje vyplývají z průzkumu agentury STEM/MARK mezi 400 zástupci generace takzvaných mileniálů a 200 rodiči. Průzkum si objednala investiční skupina Rockaway, která i na základě dat v něm zjištěných či potvrzených nyní spouští aplikaci Napka.
Tou chce zacílit právě na takzvané mileniály, kterých je v Česku okolo 1,5 milionu. Nabídnout jim chce službu, která by podle jejich potřeb „zdigitalizovala kapesné“. „Zjistili jsme, že pro 42 procent mladých je nepříjemné si o kapesné rodičům říkat, ale zároveň ho chtějí,“ vysvětluje šéf projektu Napka Milan Beutl.
Řešením, na které Rockaway s koinvestorem BSC Praha sází, je aplikace pro mobilní telefon doplněná o bezkontaktní platební kartu MasterCard. Tento systém má mladým, kteří jsou víceméně závislí na příjmu od rodičů, poskytnout výhody vlastního bankovního účtu, ale zároveň odstranit nevýhody, které se této generaci nezdají „sexy“.
Těmi jsou podle Beutla například čekání (jak na vyřízení platby, tak třeba jen při zadávání hesla) nebo zbytečně složité rozhraní a funkce internet bankingu. Výsledkem je tak elektronická peněženka, na kterou donátor (nejčastěji rodič) nabije peníze ihned přes internetovou platbu kartou, podobně jako by platil za zboží v e-shopu.
Majiteli karty a uživateli aplikace (která je vázána na telefonní číslo) peníze přijdou během několika vteřin. Nabijí se jak do aplikace, tak i na příslušnou kartu, kterou jde platit či vybírat z bankomatu.
Další funkcí jsou i rychlé platby mezi jednotlivými uživateli Napky. „Z výzkumu totiž vyplynulo, že 77 procent mladých si mezi sebou rádo půjčuje menší obnosy peněz,“ vysvětluje Beutl zařazení služby, která připomíná současný trend přidávání plateb do aplikací jako je například Facebook Messenger (o tom čtěte více zde).
Služba ani její používání nebude zadarmo. Samotná karta stojí 150 korun (je na ní už ale padesátikoruna nabitá). Nabití peněz (tedy transakce směrem od rodičů) bude zpoplatněna 2 procenty. Výběr z bankomatu bude stát 20 až 30 korun. Nejvyšší povolená transakce je 10 tisíc korun, za rok potom 60 tisíc.
Rockaway má s Napkou celkem odvážné plány. Během prvního roku by jich chtěl prodat několik desítek tisíc.
