Rodin, které vedou více účtů, stále přibývá

Tradiční model hospodaření, kdy muž vydělával a žena hospodařila a držela rodinnou pokladnu, bere pomalu za své. Převažují sice stále ještě domácnosti, kde se dávají všechny vydělané peníze na jednu hromádku, ať už je to šuplík nebo společný účet v bance, a s nimi se pak hospodaří, ale stoupá počet rodin, kde se uplatňuje model dvou účtů nebo dokonce princip "každý za své".

Na nákladech na domácnost se manželé podílejí podle stanovené dohody a se zbylými penězi nakládají podle svého. Každý z modelů má své výhody a nevýhody a vhodnost jejich použití úzce souvisí s velikostí příjmů a životním stylem rodiny.

Pro rodiny, které se teprve učí společně hospodařit a nemají peněz nazbyt je vhodnější hospodaření z jednoho účtu nebo takzvaná obálková metoda.

"Na začátku manželství nám pomohl obálkový systém. Díky němu jsme zjistili, kolik peněz budeme potřebovat například na výdaje spojené s bydlením či stravováním. Peníze jsme do obálek dávali podle účelu výdajů velmi důsledně - teď, po několika letech manželství nám chodí všechny vydělané peníze na jeden účet. Z něj přímo platíme stálé platby a ještě vybíráme potřebnou hotovost," říká podnikatelka Kateřina Bělecká.

Obálkovou metodu může docela dobře zastoupit modernější způsob monitorování hospodaření - platební karta. Rodina, která ji využívá, snadno zjistí, kolik utratí například za běžné nákupy potravin a drogerie.

S kartou se dá platit i v restauracích nebo u benzinových čerpadlech - v domácnosti je pak díky výpisu z účtu přehled i o dalších výdajích.

Ať už zvolí rodina jakýkoliv model hospodaření, jde ji o to, aby její příjmy byly alespoň stejně veliké jako výdaje. Aby se to podařilo, je potřeba výdaje plánovat. Je to sice náročnější a vyžaduje to určitou sebekázeň, ale rozhodně se to vyplatí.

Základem racionálního hospodaření v rodině je správně sestavený rozpočet. A recept na něj? "Všechny příjmy, které se v rodině sejdou, se rozdělí na částky na pokrytí základních potřeb - doslova od potravin po kapesné.

Pak je potřeba všechny výdaje denně zapisovat. Kdo je opravdu důsledný a vede domácí účetnictví, velice brzy získá přehled, kolik může utratit. Většinou pak dokáže dobře vyjít a ještě si vytvoří rezervu," vysvětluje učitelka rodinné školy Jindra Motejzíková.

Ovšem málokdo má trpělivost denně usedat k sešitu či počítači a vést podrobně přehled výdajů. Trochu jednodušší, a pro hospodaření rodiny rovněž účinné, je vytvoření denního limitu například na nákup potravin.

Pak musí ten, kdo nakupuje, denní limit respektovat. To, co z něj neodčerpá, je dobré dávat stranou jako rezervu pro případ nenadálých výdajů nebo překročení denního limitu v jiné dny.

Další informace naleznete v úterní příloze MF DNES Peníze.