Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako z telenovely. V nejbohatší německé rodině zuří boj o dědictví

  16:57aktualizováno  16:57
Zakladatel diskontního řetězce Aldi Nord a jeden z nejbohatších Němců Theo Albrecht varoval své potomky před vzájemnými sváry. Po jeho smrti však vypukl v rodině nesmiřitelný boj o miliardové dědictví. Členové rodiny si nechodí na pohřby a schovávají před sebou urny. V mnohém tak dění v rodině připomíná slavné telenovely.

Babette Albrechtová bojuje proti své tchýni a švagrovi o vliv nad diskontním řetěžcem. | foto: Profimedia.cz

Scenáristé nekonečných televizních seriálů z prostředí milionářských rodin nebývají někdy daleko od reality. Místo fiktivních jmen J.R., Bobby a Miss Ellie z kultovního seriálu Dallas o naftařské rodině Ewingů stačí dosadit skutečné postavy Thea, Bertholda a Cäcilii Albrechtovy. Místo texaského Dallasu pak německý Essen a děj by mohl být téměř skutečný.

Německým klanem Albrechtů, který stojí za sítí diskontních prodejen s potravinami Aldi Nord, zuří totiž nelítostná válka o miliardové dědictví a o nadvládu nad prodejnami. Kvůli tomu tak vyplouvají poprvé na povrch detaily ze života tajemné a hluboce věřící rodiny, která si doposud pečivě chránila nejen své soukromí, ale i veškeré zákulisí o fungování řetězce, který před mnoha lety jako první definoval koncept diskontní prodejny. Německý týdeník Der Spiegel získal osobní zpovědi jednotlivých členů i jejich korespondenci plnou vzájemného nenávistného osočování.

Musíte držet spolu, varoval syny Theo Albrecht

Zakladatel řetězce Theo Albrecht senior své potomky zřejmě dobře znal. „Společně jste silní, nikdo se nesmí pokusit dominovat,“ napsal už před 25 lety oběma svým synům Theovi juniorovi a Bertholdovi. On sám se sice se svým bratrem Karlem rozešel, řetězec, který se proslavil omezeným sortimentem, neatraktivním prostředím, frontami u pokladen ale o to lákavějšími cenami, si však rozdělili na dvě poloviny už počátkem šedesátých let.

S bratrem si však nikdy nekonkurovali, zatímco Karl soustředil své aktivity na jihu tehdejšího Západního Německa, Theův Aldi Nord rychle expandoval na severu země. Podobným způsobem si vytyčili i zahraniční teritoria a díky tomu pak oba bratři léta dominovali první a druhé pozici nejbohatších Němců. Theovi to dopomohlo k majetku v odhadované výši 16 miliard eur (za současného kurzu asi 432 miliard korun).

Smrt Thea seniora v roce 2010 sváry v rodinně ještě zcela nezažehla. Ty přišly až o dva roky později se skonem jeho syna Bertholda. Smrt mladšího z obou sourozenců rozdělila klan na dvě nesmiřitelné strany. Na jedné stojí vdova po zakladateli Cäcilie zvaná Cilly (88), její starší syn Theo junior (65) a dlouholetý rodinný právník Emil Huber (72). Proti nim pak Bertholdova žena Babette a jejích pět dospělých dětí.

Místo na pohřeb syna šla hrát karty, tvrdí snacha o tchýni

Výsledkem je to, že Cilly dodnes netuší, kde je uložená urna s ostatky jejího syna. „Ona (Babette) mojí matce a mně odmítá sdělit jakékoliv informace o místu, kde se nachází urna s Bertholdovými pozůstatky. Má matka a já tak nemáme žádné místo ke smutku! To je především pro mou matku, ale i pro mě, jen těžko snesitelné,“ prohlásil o své švagrové Theo junior.

Ta se však nenechala odbýt. „Ten, kdo se k mému muži choval tak špatně a nadával mu, jako to za jeho život dělal Theo junior a ten, kdo se jako Cilly Albrechtová neobtěžoval přijít na pohřeb a místo toho hrál v golfovém klubu bridž, ten nemá na místě posledního odpočinku mého muže co pohledávat,“ kontrovala Babette.

Příčinu k těmto obviněním zadal spor o nadvládu ve vedení nadace Jakobus Stiftung. Albrechtové s pomocí právníka Hubera vybudovali během let za řetězcem Aldi složitou majetkovou strukturu. Společnost dnes ovládají tři nadace, ve kterých jsou zastoupení jednotliví členové rodiny, právník Huber a v menší míře pak manažeři Aldi. Hlavní slovo v každé nadaci má však jen jeden z příbuzných a klíčová rozhodnutí o dalším směřování firmy je možné učinit jen ve shodě se všemi třemi nadacemi.

Jakobus Stiftung byla doménou zesnulého Bertholda. Jeho manželka a děti však až po jeho smrti zjistili, že právník Huber dojednal s Bertholdem v roce 2010 spornou změnu stanov, která jim v podstatě zcela znemožňovala jakýkoli vliv na chod Aldi. Berthold byl přitom v té době už velmi nemocný a údajně ani nebyl při smyslech. Soud letos změnu kvůli formálním pochybením zrušil, rozhodnutí však není ještě konečné.

Právník má kontrolovat, zda děti žijí skromně

To přitom nebylo jediné překvapení, které na dědice po smrti Bertholda čekalo. Součástí závěti byly nečekané podmínky, z nichž honorář pro Hubera jakožto vykonavatele v neuvěřitelné výši 10,5 milionů eur (dle současného kurzu asi 270 milionů Kč) byla jednou z těch méně překvapivých.

Dědicové se měli zavázat ke skromnému životnímu stylu. Pokud by se Huberovi zdálo, že útraty pěti dětí a matky přesahují únosnou mez, měl zasáhnout. Cilly obviňuje svá vnoučata z přílišného utrácení bez zábran. Spolu s Theem juniorem pak Babette také vytýkají, že se pustila do soudního sporu s obchodníkem s uměním a pravděpodobným podvodníkem Helge Achenbachem, kterého viní z podvodu jejího muže v hodnotě 23 milionů eur (621 milionů Kč). Během procesu totiž podle Cilly vycházejí najevo záležitosti, které měly raději zůstat v rodině.

Babette na to připomněla, že nesporná rodinná autorita Theo senior vedl svého času také veřejností ostře sledovaný spor se státem. V roce 1971 byl totiž unesen a opět propuštěn po zaplacení výkupného v tehdy rekordní výši sedmi milionů marek. Theo chtěl po státu, aby si Aldi mohl výkupné započítat do nákladů.

Vnoučata také odmítají jim předhazovaný hýřivý životní styl. Argumentují mimo jiné tím, že jezdí zcela nenápadnými auty a oblečení chodí nakupovat do prodejen s levnou módou H&M a Zara. Rádi by se přitom zapojili do práce v Aldi, kdyby jim to jen strýček Theo umožnil. Ten podle nich sice káže skromnost, ve skutečnosti však vlastní luxusní sídlo na severoněmeckém ostrově Sylt.

Podle Spiegelu údajně už měla proběhnout jednání o vyplacení Bertholdovy rodiny. Babette a její děti však veřejné prohlašují, že své podíly prodat nechtějí a v budoucnu se chtějí na chodu Aldi podílet.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.