Velká část malých rodinných podniků, které po revoluci nově vznikly zejména v obchodu a službách, má statut sdružení fyzických osob. Nejedná se v pravém smyslu o firmu - nemá své identifikační číslo -, ale o spolek podnikatelů, kteří společně hospodaří a dělí se o zisky,které pak zdaňují ve vlastních daňových přiznáních.
Některé rodiny zvolily i podnikání na základě živnostenského listu patřícího jednomu rodinnému příslušníkovi, ostatní pak ve firmě vypomáhají jako, řečeno mluvou zákona, osoby spolupracující.
Tento typ je možný pouze v případě osob žijících trvale ve společné domácnosti. Obě uvedené formy podnikání jsou pro rodiny administrativně a hlavně daňově výhodnější než ostatní.
U klasických obchodních společností, například s ručením omezeným nebo akciových, tyto výhody odpadají, protože příbuzenské vztahy při zakládání firmy a jejím následném provozování nehrají téměř roli.
Aby rodinná firma se statutem sdružení fyzických osob dobře fungovala, měla by mít svá pevná pravidla. Tak, aby bylo patrné, kdo co dělá, a hlavně jak si budou dělit utržené peníze - v průběhu i na konci roku. Před jeho vznikem by proto měla zasednout rodinná rada a rozdělit funkce.
Dohodnutým pravidlům by měl dát podobu právník, který sestaví smlouvu o sdružení. V tomto dokumentu by mělo být mimo jiné stanoveno, kdo bude hlavou rodinného podniku a povede, případně bude odpovídat za vedení účetnictví. Sdružení má totiž v porovnání s jinými formami společností poněkud atypický režim.
Nemá své identifikační číslo a nepodává se za ně daňové přiznání, to vyplňuje každý jeho člen jako fyzická osoba sám za sebe. O účetnictví se stará pověřená osoba, která shromažďuje údaje o výdajích a příjmech. Na konci roku si jednotliví členové buď rovným dílem, nebo podle dohodnutého klíče rozdělí zisk a zahrnou ho do svého daňového přiznání.
Ve sdružení žádný nezůstává. Právě tento moment je zajímavý z hlediska daní. Pokud například otec, jenž spolu s rodinou provozuje penzion, podniká ještě v autodopravě a ta je ztrátová, může si na sebe napsat větší podíl zisku z penzionu. Od všech svých příjmů - tedy včetně těch z rodinné firmy - pak odečte i ztrátu z méně úspěšné autodopravy a v konečném důsledku zaplatí bernímu úřadu méně.
Vedle dělení zisku by se ve smlouvě měla věnovat pozornost také majetku sdružení. Pokud se totiž členové nedohodnou, jak s ním naložit, v případě, že sdružení zanikne, může se rodina lehce ocitnout až u soudu.
Podnikatel může být jen jeden
Možnost kouzlit s daní mají i ti, kteří sice nezaložili sdružení, ale podnikají jako fyzická osoba. Příkladem může být stánek s občerstvením, který vlastní manžel a manželka zde prodává. V takovém případě může manžel v celoročním zúčtování převést na manželku polovinu tržeb a výdajů, respektive zisku, nejvýš však za 45 tisíc korun zisku za každý započatý měsíc, kdy s ním spolupracovala.
Ale když pomáhá ještě třeba babička a syn, může na tyto osoby přejít celkem pouze třicet procent zisku, a to do výše patnácti tisíc korun za započatý měsíc spolupráce.
Podmínkou takového postupu je, aby pomocníci žili s podnikatelem ve společné domácnosti a neuplatňoval si na ně odčitatelné položky - například na vyživované dítě nebo manželku s nízkými příjmy. Zároveň musí být spolupráce řádně ohlášena na finančním úřadě, zdravotní pojišťovně a správě sociálního pojištění.
Jak výhodně zdanit příjmy z rodinného podnikání
čtyřčlenná rodina Novákových
Paní Nováková provozuje za spolupráce své rodiny čistírnu oděvů. Příjmy z této činnosti činí 950 000 korun za rok, výdaje 400 000. Pan Novák je zaměstnán, za rok si vydělal 130 000 korun, vedle toho má příjmy jako tlumočník ve výši 100 000 korun, výdaje neeviduje. Syn Jan, studuje vysokou školu, na brigádách (dohoda o provední práce) si vydělal 30 000 korun. Dcera Katka, navštěvuje základní školu, vlastní příjmy nemá.
1. varianta - Novákovi nerozdělí příjmy z podnikání
Nováková Novák Jan
Příjmy z podnikání 950 000 100 000 0
Výdaje skutečné 400 000 0 0
Paušální výdaje (25%)* 237 500 25 000 0
Dílčí základ z podnikání 550 000 75 000 0
Dílčí základ ze závislé činnosti 0 130 000 30 000
Základ daně 550 000 205 000 30 000
Nezdanitelné částky 34 920 + 43 200 34 920 34 920 + 10 464
Upravený základ daně 471 880 170 080 0
Daň 113 836 28 900 0
Celkem odvedená daň 142 736
Poznámka: výpočty platné pro zdanění za rok 1999, není zahrnuto pojistné paní Nováková uplatňuje obě děti jako vyživované
* uplatní pokud je to výhodnější, tzn. paušál vyšší než náklady skutečné
2. varianta - Novákovi rozdělí příjmy z podnikání*
Nováková (70%) Novák (5%) Jan (25%)
Příjmy z podnikání (30%spolupráce) 665 000 147 500 237 500
Výdaje skutečné 280 000 20 000 100 000
Paušální výdaje (25%)** 166 250 36 875 59 375
Dílčí základ z podnikání 385 000 110 625 137 500
Dílčí základ ze závislé činnosti 0 130 000 30 000
Základ daně 385 000 240 625 167 500
Nezdanitelné částky 34 920 + 21 600 34 920 34 920 + 10 464
Upravený základ daně 328 480 205 705 122 116
Daň 67 948 36 125 19 320
Celkem odvedená daň 123 393
Poznámka: výpočty platné pro zdanění za rok 1999, není zahrnuto pojistné paní Nováková může uplatnit jen odpočet na dceru, pan Novák uplatní paušál i vůči příjmům od manželky nemůže totiž kombinovat náklady skutečné (od manželky) s paušálními (z tlumočení) * dcera Katka může být z hlediska daní spolupracující osobou až po skončení povinné školní docházky ** uplatní se pokud je to výhodnější, tzn. paušál je vyšší než náklady skutečné
Pro Novákovi je daňově výhodnější druhá varianta, ušetří 19 343 korun.
Zpracoval Jiří Štický
podnikatel - fyzická osoba plus spolupracující osoby
charakteristika
* jeden člen rodiny podniká, ostatní vypomáhají
* podnikatel vede účetnictví, odevzdává daňové přiznání, platí za sebe sociální a zdravotní pojistné
* spolupracující osoby podávají daňové přiznání, pokud jejich roční příjmy z rodinné firmy překročí zákonem stanovenou hranici čtyři nebo deset tisíc korun
* spolupracující osoby jsou z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považovány za podnikatele, musí se tedy přihlásit a podávat přehledy
výhoda
* možnost přesunout na spolupracující manželku 50 procent zisku, nejvýše 45 tisíc za každý započatý měsíc spolupráce nebo na více spolupracujících osob celkem 30 procent zisku, nejvýše 15 tisíc za každý započatý měsíc spolupráce
* je dobré schovávat doklady potvrzující spolupráci - například deník služeb, finanční úřad je totiž oprávněn tyto důkazy požadovat
* daňová výhoda platí, pokud spolupracující osoby žijí s podnikatelem ve společné domácnosti, podnikatel si na ně neuplatňuje odčitatelné položky od základu daně a řádně je nahlásí na finančním úřadě
- hodí se zejména pro úzké rodinné kruhy - například rodiče a děti
- například: malé penziony, stánky s občerstvením, malé řemeslnické dílny
sdružení fyzických osob
charakteristika
* nemá právní subjektivitu - IČO
* členové-podnikatelé uzavírají "smlouvu o sdružení" za účelem společného hospodaření
* pověřená osoba vede účetnictví sdružení
* ve sdružení nezůstává zisk, ten si dělí mezi sebe členové rovným dílem nebo v dohodnutém poměru
* každý z jeho členů podává vlastní daňové přiznání, platí za sebe zdravotní a sociální pojištění
výhoda
* možnost dělit mezi jednotlivé členy zisk tak, aby bylo dosaženo co nejnižší daně z příjmů
* pozor na daň z přidané hodnoty - pokud je jeden člen plátce této daně, stávají se automaticky plátci i ostatní členové
* ve smlouvě je třeba řádně upravit vztah členů k majetku sdružení tak, aby se předešlo dohadům o jeho dělení při zániku sdružení
- hodí se zejména pro rozvětvené rodiny, kde spolu podnikají
- například: restaurace, zemědělci, služby
