K nejpodstatnějším změnám, které se dotknou každého, patří zvýšení daně z přidané hodnoty. Základní sazba vyroste o 1 procento na 20 procent a stejně se zvýší i snížená sazba na 10 procent.
Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Davida Marka není lehké říct, zda se bude příští rok zdražovat. "Někde ano, někde ne. Záleží na tom, jaké jsou poměry mezi nabídkou a poptávkou na daném trhu. Tam, kde je velká konkurence, to obchodníci nebo výrobci mohou vzít do svých marží, tam, kde není taková konkurence, to mohou lidé pocítit," myslí si analytik.
Minulé zvyšování daně z přidané hodnoty zdražení přineslo. V roce 2008 stoupla spodní sazba DPH z pěti na devět procent a inflace na začátku roku vzrostla o 1,2 procentního bodu.
Méně peněz nezaměstnaným
Mělo být od listopadu: |
Daně se příští rok zvýší také u pohonných hmot. Spotřební daň stoupne o 1 korunu za litr benzinu a nafty, o 0,5 Kč za půllitr piva, o 70 Kč na kilogram tabáku a o 2,5 koruny na krabičku cigaret. Výrobci mají tedy dobrý důvod k tomu, aby ceny o tyto částky vyšroubovali.
"Bohužel naše společnost nekomentuje své cenové vyhlídky a kroky do budoucna," řekl iDNES.cz mluvčí společnosti Phillip Morris, která v Česku prodává hlavně cigarety Marlboro a L&M.
Zdražení by mohlo být největší právě u výrobků, které budou podléhat vyšší spotřební dani. Kromě této daně se totiž na dané zboží vztáhne i vyšší DPH.
 |
Zdražování už avizoval největší tuzemský pivovar, Plzeňský Prazdroj. Odcházející šéf Prazdroje Mike Short v nedávném rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že firmě nezbude nic jiného, než zvýšení spotřební daně započíst do ceny piva.
Podobně hovoří i nový šéf největší tuzemské likérky Stock Petr Pavlík. Zvýšení daně se podle něj projeví zhruba pětikorunou na čtyřicetiprocentním litru alkoholu. "Ale samozřejmě v závislosti na tom, jaký vlastně bude daňový záměr ze strany vlády," řekl minulý týden iDNES.cz
Sníží se mateřská i nemocenská
Většina dávek pro rodiny, které se měly podle původního návrhu balíčku snížit, zůstane zachována. Mělo klesnout porodné (o tři tisíce na deset tisíc korun) a rodičovský příspěvek (o desetinu). Neklesne ani příspěvek na péči o postižené osoby. Levici se podařilo zabránit snížení těchto příspěvků tím, že ustoupili od svého požadavku na vyšší zdanění osob s příjmy nad 145 tisíc korun měsíčně.
Nepříjemná změna čeká ale ženy, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství, neboli mateřskou. Výše této dávky, kterou nastávající maminky začínají pobírat zpravidla šest až osm týdnů před porodem a dostávají ji po dobu 28 týdnů, se sníží o 20 až 23 procent v závislosti na jejich příjmu.
Například matka, která před nástupem na mateřskou pobírala hrubou mzdu ve výši 15 000 korun nyní dostává mateřskou přibližně 10 400 Kč měsíčně. Od ledna to bude téměř o dva a půl tisíce méně.
Za pokles mohou dvě nenápadné změny v balíku zákonů. Jedna z nich se týká výpočtu denního vyměřovacího základu (částka, z níž se následně výše mateřské vypočítává), druhá změna pak snižuje podíl z denního vyměřovacího základu - tj. částku, kterou maminka za každý den skutečně dostane - ze 70 na 60 procent.
Stát ušetří i na nemocenské. V současnosti platí pravidlo, že čím déle člověk stoná, tím vyšší podíl z vyměřovacího základu pobírá. Zatímco od 15. do 30. dne nemoci činí výše dávky 60 procent základu, mezi 31. a 60. dnem je to už 66 procent základu a od 61. dne pak 72 procent základu. Náhradu za první dva týdny nemoci platí zaměstnavatel.
Propad příjmů ale nebude tak razantní jako u mateřské. Například 90denní marod s platem 20 tisíc hrubého dosud za dobu své nemoci dostal od státu přibližně 30 tisíc, v příštím roce to bude jen 27 tisíc korun.
V zákoně je toto opatření zdůvodněno tím, že počet dlouhodobých nemocí v posledních letech narůstá. Současně se tak zvyšuje i množství vyplacených peněz. "Svědčí to o určitém zneužívání tohoto systému spočívajícího v nadměrném prodlužování pracovní neschopnosti," píše se v zákoně.
Podpora pro nezaměstnané neporoste
Dnes přijaté změny vítají zástupci podnikatelů i přesto, že firmy přišly o možnost odvádět méně peněz na pojistné za zaměstnance s nižšími příjmy.
"Rozpočtové škrty jsou výrazné, ale nutné. Bez okamžitého přechodu na úsporný režim, který se dotkne nás všech, by dříve či později hrozil kolaps českých veřejných financí," uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.
ČSSD přestala trvat na vyšších podporách v nezaměstnanosti, které by lidé bez práce dostávali už od listopadu. Místo pětiměsíční podpory měla být půl roku a zvýšit se měla i tato dávka (viz tabulka nahoře). Nakonec převážil názor, že na to nejsou peníze.
Podle balíčku, který předložil Eduard Janota, by se měl sestavovat rozpočet na příští rok. Vláda návrh rozpočtu předloží Sněmovně do 30. září. Samotný balíček ještě musí schválit Senát.
Opatření by mělo změkčit dopady finanční krize na deficit rozpočtu z 230 miliard na 162,8 miliardy korun, v poměru k HDP by byl schodek na úrovni 5,2 procenta.
|
|
|
| Na čem se vydělá (příjmy) | |
| Vyšší sazby DPH (10 % a 20 %) | 10,0 mld. Kč |
| Vyšší spotřební daně | 10,6 mld. Kč |
| Ponechání současné výše odpočtu nákladů u svobodných povolání | 1,0 mld. Kč |
| Zdanění náhrad ústavních činitelů | 0,1 mld. Kč |
| Ponechání sazby nemocenského pojištění pro firmy | 8,3 mld. Kč |
| Zrušení slevy na sociálním pojištění pro firmy | 16,5 mld. Kč |
| Zvýšení stropů na sociálním pojištění pro firmy i zaměstnance | 3,1 mld. Kč |
| Vyšší daň z nemovitosti na dvojnásobek (příjem obcí) s výjimkou zemědělské půdy | 4,4 mld. Kč |
|
Celkem (bez příjmu obcí) |
49,6 mld. Kč |
| Kde se uspoří (výdaje) | |
| Úpravy nemocenského pojištění | 2,0 mld. Kč |
| Zmrazení podpory v nezaměstnanosti | 2,7 mld. Kč |
| Zmrazení výše dětských přídavků | 0,6 mld. Kč |
| Nižší nárůst plateb za státní pojištěnce | 4,5 mld. Kč |
| Snížení příspěvku na auto pro postižené | 0,6 mld. Kč |
| Snížení platů ve státní sféře o 4 % | 7,0 mld. Kč |
| Úspora na úrocích z dluhů ze státní kasy | 3,0 mld. Kč |
|
Celkem |
20,4 mld. Kč |
| Co politici vyškrtli | |
| Vyšší daň pro bohaté ve výši 23 % | 0,7 mld. Kč |
| Snížení rodičovského příspěvku o 10 % | 2,8 mld. Kč |
| Snížení porodného o 3 000 Kč | 0,3 mld. Kč |
| Méně peněz na sociální služby | 1,9 mld. Kč |
|
Celkem
|
5,7 mld. Kč |
Poslanci dnes schválili některé další změny, které nebyly součástí úsporného balíčku. Platy ústavních činitelů se mají snížit o čtyři procenta (ČSSD chtěla o 20%), čímž se ušetří necelých 130 milionů korun.
Poslanci také odsouhlasili snížení platů zaměstnanců ve státní správě o 4 procenta. Oba návrhy posoudí ještě Senát.
