"Ve Spojených státech, stejně jako v mnoha jiných zemích, se z 'příliš velkých bank na bankrot‘ staly ještě větší. Problémy jsou nyní větší, než byly v roce 2007, před začátkem krize," uvedl v Paříži nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph E. Stiglitz. Podle něj vlády nejsilnějších zemí světa jen "zalepily" největší problémy.
Ekonom narážel na skutečnost, že největší banky Spojených států tamní vláda zachránila a prakticky přinutila přebírat menší rivaly, kterým hrozil bankrot.
Dnes tak například čtyři největší americké banky ovládají 46 procent všech peněz na severoamerickém trhu. Před rokem to přitom bylo 37,7 procenta.
SOUTĚŽ O RELIKVIE LEHMAN BROTHERSvyhrajte golfové míčky a další ceny |
Jako riskantní se tento podíl jeví zejména proto, že tým prezidenta Baracka Obamy netrval na tom, aby bankéři příliš neriskovali s vklady střadatelů, a neprosadil omezení bankovního trhu. Právě to stálo v pozadí pádu Lehman Brothers, který spustil řetězovou reakci, jejíž následky budeme cítit ještě řadu let.
"Se Stiglitzovým názorem souhlasím. Centrální banky většiny zemí jen sedí a doufají, že se vše přežene a že nebudou muset dělat žádné radikální řezy do bankovního systému," uvedl pro MF DNES vysoce postavený český bankéř, který si nepřál být jmenován.
Padla jedna banka, otřásl se celý svět
Podle profesora historie Harvardovy univerzity Nialla Fergusona tak může přijít "nový případ" Lehman Brothers každým dnem.
"Jediné, co se změnilo, je to, že 'příliš velké banky na pád‘ získaly ještě větší sebevědomí," tvrdí expert.
To ostatně potvrdil včera i sám Obama, který do stabilizace bankovního trhu napumpoval už bilion dolarů. Ve svém projevu při příležitosti prvního výročí pádu Lehmanů upozornil, že jeho lidé zaznamenali nové příznaky příliš rizikového chování.
Prezident proto varoval obchodníky na Wall Street, aby nepočítali s tím, že vláda bude jejich banky znovu zachraňovat. Obama to řekl v projevu, v němž volal po nutnosti další regulace finančního sektoru.
Jak je možné, že pád jediné banky, navíc v Evropě široké veřejnosti neznámé, mohl způsobit celosvětovou krizi? Hongkongská důchodkyně a bývalá zdravotní sestra Jü Lia Čchun to už podle agentury Bloomberg pochopila.
Když se v roce 2007 dala na jedné výstavě do řeči s obchodním zástupcem tamní pobočky nizozemské banky ABN Amro, investovala své životní úspory s vidinou vysokých zisků do pro ni neznámých fondů. Udělala chybu.
Řetězová reakce
Penzionovaná zdravotní sestra se dozvěděla, že když obchodnímu zástupci ABN Amro svěří své peníze, zajistí jí mnohem vyšší výnosy, než měla doposud. Obchodník sliboval až dvacetiprocentní zhodnocení.
Bohužel pro důchodkyni šlo o investice do produktů navázaných na aktivity Lehman Brothers. Po jejím krachu v loňském září přišla v přepočtu o více než 2,5 milionu korun.
Pád banky pocítili, i když v mnohem menší míře, i lidé v Česku. Například podílový fond České spořitelny Sporoinvest měl nakoupeny dluhopisy Lehman Brothers v celkové hodnotě zhruba 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun).
Krach Lehman Brothers před rokem způsobil takovou paniku, kterou finanční trhy v novodobé historii nepamatují. Už v dalších třech dnech potom, co banka vyhlásila bankrot, prakticky zamrzl finanční trh.
Bankovní domy si přestaly půjčovat peníze a řadě z nich docházela velmi rychle hotovost. Hrozily další bankroty a nákaza se z USA šířila do Asie i do Evropy.
Problém byl totiž v tom, že řada světových bank měla nakoupeny produkty navázané na Lehman Brothers, a když vláda tehdejšího prezidenta George W. Bushe odmítla žádost vedení banky o pomoc, vůbec netušila, jakou lavinu spustí.
Zamrzlé finanční trhy
"Vůbec nevěděli, kdo všechno je s Lehmany zapleten, protože si neudělali své domácí úkoly, poznamenává ekonom Stiglitz na adresu tehdejšího amerického ministra financí Henryho Paulsona a šéfa newyorské pobočky centrální banky Fed Timothyho Geithnera, který jej v úřadu později nahradil.
To, že byla chyba nechat padnout nejstarší investiční banku v zemi, zjistili politici velmi brzy. Kromě zamrzlého úvěrového trhu propadl i mezinárodní obchod, který do problémů dostal i některé země.
Další velké banky už odcházející Bushova vláda nemohla nechat zkrachovat, a tak do finančních trhů začala pumpovat stovky miliard dolarů.
"Problém byl v tom, že zachraňování bank bylo selektivní. Buď se měly nechat padnout všechny, nebo od začátku jasně vymezit, co znamená 'příliš velký na pád‘. I to byl jeden z důvodů, proč na trzích panovala taková nejistota," uvedl jeden z českých bankéřů.
