Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Státní služba není jako v britském seriálu, je tvrdá, říká superúředník

  15:44aktualizováno  15:44
Už rok žije 69 tisíc úředníků pod bičem služebního zákona. Začali skládat úřednické zkoušky, někteří z nich propadli. Těm bez maturity hrozí vyhazov.

Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký | foto:  Michal Šula, MAFRA

Loňské léto začala úřednická revoluce - státní zaměstnanci na úřednických postech se od začátku července do konce srpna měli možnost rozhodnout, jestli chtějí dál dělat pro stát - a pokud ano, tak požádat o převedení pod služební zákon. Kdo to nestihl, nebo neudělal, měl smůlu - nejpozději v půlce roku 2017 bude muset u státu skončit.

„Takových zaměstnanců je 1770,“ říká Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu, přezdívaný superúředník. Jsou to například lidé, co už jim bylo 70 nebo se této věkové hranici blíží. Po sedmdesátce už totiž úředníci nesmějí pro stát pracovat na služebních místech - s výjimkou diplomatů. Těm to umožnila až novela služebního zákona z letošního roku.

Revoluce se nekoná. Pilní úředníci si i dál musí vyšší platy „vysedět“

„Další nesplňovali požadavek vzdělání nebo zdravotní způsobilosti nebo občanství,“ vysvětluje náměstek. Aktuálně se řeší, co s 550 úředníky zejména v regionech, kteří nemají maturitu. Tu služební zákon vyžaduje. Zřejmě dostanou čas si ji dodělat do roku 2021.

Pod služební zákon se také nepřihlásilo tři tisíce rodičů, kteří byli v té době na mateřské nebo rodičovské. Měli výjimku - žádají o převedení do služebního poměru postupně, jak se vracejí do zaměstnání.

A úředníci s méně než čtyřletou praxí ve státní správě mohli být přijati jen pod podmínkou, že do půlky roku 2017 složí základní úřednickou zkoušku. Osm tisíc úředníků už zkoušku složilo, pár desítek jich propadlo. Stejný počet úředníků zkouška ještě čeká. Propadlíci mají ještě jednu šanci - po druhém neúspěchu ale dostanou výpověď.

Zkoušku také skládají nováčci, kteří se do služby státu hlásí zvenčí - od přijetí na to mají dvanáct měsíců. Jakmile přezkoušením projdou, dostanou definitivu.

Český státní tajemník není žádný sir Humphrey

Služební zákon začal platit loni - začátkem roku byli jmenováni státní tajemníci, kterých je celkem 14 - na každém ministerstvu jeden.

Čeští státní tajemníci se přitom vůbec nepodobají siru Humphrymu, státnímu tajemníkovi z oblíbeného britského seriálu Jistě, pane ministře. Ten dokázal nenápadně zmanipulovat rozhodnutí ministra ve prospěch úředníků. „Humphry měl spíš pozici poradce nebo osobního tajemníka člena vlády. Státní tajemníci mají jasně vymezené úkoly a do rozhodování ministrů nevstupují. Je to o tvrdém výkonu služby,“ soudí Postránecký.

V kůži státního úředníka. Vyzkoušejte si, zda projdete testem

Čeští státní tajemníci mají na starosti organizační a personální věci kolem státní služby a slouží jako nárazník pro nespokojené úředníky. Úředníci se k nim mohou odvolávat, pokud nesouhlasí s rozhodnutím nadřízeného ohledně výše odměn nebo služebního zařazení na určitou pozici.

Anebo si mohou stěžovat. Stížností přišla zatím čtyřicítka - například kvůli nespokojenosti se služebním hodnocením, s výběrovým řízením nebo s chováním svého šéfa. „Šlo například o to, že po nich nadřízení požadují plnění činností nad rámec oboru služby. Státním zaměstnancům služební zákon poskytuje ochranu - nemusí dělat cokoliv, co si jejich nadřízený zamane,“ vysvětluje náměstek pro státní službu.

V první řadě byl ale služební zákon v Česku zaveden proto, aby byli úředníci chráněni před svévolí politiků - jinými slovy, aby si každý nový ministr po volbách libovolně obměnil personál na ministerstvu. Podle zákona si s sebou smí přivést jen dva politické náměstky, tiskového mluvčího, šéfa kabinetu a poradce. Ostatní úředníci mají definitivu, pokud se neproviní proti služebnímu zákonu.

Pod služební zákon spadá kolem 200 úřadů - kromě ministerstev také zhruba 190 dalších úřadů - od okresních správ sociálního zabezpečení po Českou obchodní inspekci nebo nově vzniklou Agenturu pro podnikání a inovace.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.