Rostou

- Rostou. Houby ještě ne - akcie podniků a výkonnost fondů. Kam se na ně hrabou úroky v bankách, ty se krčí v koutku a jsou menší a ještě menší... Penězům nasadily přísnou redukční dietu. No jo, ale jim přece svědčí spíše bohatá hostina. Co s tím? Řešení je přeci jednoduché. Šup s nimi do fondů. Nebo si koupit nějaké ty akcie? Jaképak riziko - ty číslíčka v kursovních lístcích hovoří jasně. Fondy hlásí roční nárůsty v řádech desítek procent.

Není to krásné, dát jim na ozdravnou kúru svých deset tisíc a za rok si vybrat o pár tisícovek víc? Všude se navíc píše, že manažeři už mají, alespoň v těch renomovaných fondech, čisté ruce a těmi se tunely nekutají.

A ty akcie - nekupte to. Tedy ne jakkékoliv, ty kvalitní samozřejmě. Nemusím být zrovna makléř, abych při letmém pohledu na výsledky burzovních obchodů zjistil, že akciová elita mohla být velkovýkrmnou pro mé úspory.

Vždyť všechny ty důležité společnosti stojí dvojnásobek toho, za kolik je člověk mohl pořídit před několika měsíci. Je to jasné. Hned zítra obrazím pár fondů a nějakou makléřskou firmu.

A pak nohy na stůl a sladké snění o jedné z mála příjemných fyzických prací - přehazování peněz vidlemi. Něco mi však pořád vrtá hlavou. Nejsem blázen, když chci kupovat věci v okamžiku, kdy jsou možná na dlouhou dobu nejdražší?