Přistěhovala se kvůli levnému bydlení a proto, že dostala šanci vydělat, když uvolní svůj byt v Praze.
"Znovu budeme vymýšlet, jak se jí zbavit," stěžuje si šéf družstva Josef Tvrdý. Je to už několikátý případ, kdy se do družstva, které řídí, přistěhoval neplatič.
Podobně jako Chomutov čelí i další města na severu přílivu lidí, kteří finančně nestačí na to, platit činži v dražších lokalitách - nejčastěji v Praze. Levné byty pro ně pořizují realitní kanceláře, které tím zase zbaví majitele bytů v Praze nespolehlivého nájemníka.
Většinou míří do sídlištních bytů na okrajích severočeských měst: Ústí nad Labem, Mostu či Kadaně. Tam jsou bezkonkurenčně nejlevnější byty z celé země.
Vystěhovávání neplatičů, ale i chudších lidí, kteří v Praze žijí z dávek od státu, není nijak násilné. Jde o obchod výhodný pro všechny účastníky. Za uvolnění bytu chudší rodiny zinkasují desetitisíce korun odchodného. Získají levnější bydlení.
Majitel bytu zase může hned pronajmout lukrativní byt za tržní činži. Často se mu vyplatí i nájemníkovi pořídit byt do osobního vlastnictví. "Zažil jsem to několikrát u lidí, kteří nebyli v Praze vázáni na práci. Nešlo o neplatiče. Koupili jsme jim byt za 200 tisíc a 100 tisíc dostali na cestu. Byli mile překvapeni, že jdou do svého," říká Jiří Pácal z firmy Central Europe Holding, které patří několik činžovních domů v Praze.
Proti skupování laciných bytů se pokoušejí bojovat radnice. Bojí se, že se jim některá sídliště před očima změní ve slumy sociálně slabých lidí. Totéž se děje v některých jižních čtvrtích Ostravy. V Chomutově kvůli tomuto problému přerušili na podzim prodej obecních bytů. Města však nemohou ohlídat obchodování se soukromými byty.
Oboustranně výhodný byznys
Praha zažila už několik vln vystěhovávání chudších rodin. V 90. letech nejdřív z centra na sídliště, pak do přilehlých vesnic, kde bylo možné pořídit lacinější starší domky. S růstem cen nemovitostí si však obchodníci s byty nacházejí snazší cíl. V severních Čechách lze běžně pořídit třípokojový byt za 200 až 250 tisíc korun nebo koupit podíl v bytovém družstvu i za polovinu.
Získají tak ceněný artikl. Místo, kam jde přestěhovat obyvatele bytů s regulovanými činžemi a poté zvednout nájem o několik tisíc korun. "Osobně jsem kupovala několik bytů pro pražské realitky. Poptávka po nich na nějaký čas opadla, ale již se opět zvyšuje," potvrzuje Hana Valentová z mostecké realitky Real Capital.
Majitelé domů si sice pochvalují, že tuzemské soudy už neplatiče nájemného přestali bránit a rozdávají výpovědi často i bez takzvané náhrady (tehdy majitel musí najít náhradní bydlení), ale pořád ještě bytová turistika představuje výnosný obchod.
"Potkal jsem tu už dvě romské rodiny z Prahy. Své byty výhodně prodaly a šly do Chomutova," tvrdí Dalibor Höfer z Loun. Sám se chce v nejbližší době zaměřit na chudší Pražany.
"Pokud jsou to třeba ženy na mateřské, důchodci nebo lidé bez práce, mohl bych jim pomoci ke slušným penězům. Myslím, že tenhle oboustranně výnosný byznys se teprve rozjíždí a podobní lidé v levných lokalitách nakonec skončí. Nepopírám, že je to pro mě šance si vydělat, ale proto přece podnikám," tvrdí Höfer.
Proti podobným obchodům se bouří severočeská města. "Moc se proti tomu dělat nedá. Ale ten jev není nijak masový. Ti lidé to dělají dobrovolně, je to tržní chování. Jiná věc je, že majitelé nemovitosti někdy získají do bytu někoho problémového a nemohou říci ne. Novela občanského zákoníku by měla práva majitelů posilnit," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.
Města zatím zpřísňují privatizaci bytů. "Při prodeji jsou na prvním místě jejich nájemníci. Za nimi ostatní obyvatelé domu. Potom se dostane na další obyvatele města. Až na konci jsou zájemci odjinud," vysvětluje starosta Jirkova Filip Škapa.
V druhém sledu pak chtějí do bytů investovat, aby nebyly tak snadným soustem. "Chceme z vládou slíbených patnácti miliard získat část peněz na opravy paneláků. Když se povede zvýšit jejich cenu, nevyplatí se je skupovat na kšeft," tvrdí místostarosta Chomutova Rudolf Kozák.
