OSN předpovídá, že příliš vysoké teploty budou mít až ve 43 zemích vliv na ekonomický růst. Jde hlavně o asijské ekonomiky jako Čína, Indonésie či Malajsie. Ilustrační foto

OSN předpovídá, že příliš vysoké teploty budou mít až ve 43 zemích vliv na ekonomický růst. Jde hlavně o asijské ekonomiky jako Čína, Indonésie či Malajsie. Ilustrační foto | foto: Reuters

Kvůli oteplování se bude méně pracovat. Ekonomiky zpomalí, varuje OSN

  • 250
Příliš vysoké teploty v důsledku klimatických změn mohou kolem roku 2030 světovou ekonomiku přijít na více než dva biliony dolarů, varuje studie OSN. Bude totiž takové vedro, že se budou muset v některých zemích zkrátit pracovní úvazky.

Až 43 zejména asijských zemí, včetně Číny, Indonésie a Malajsie, zažije kvůli přílišnému horku pokles ekonomické aktivity. Tvrdí to ředitel novozélandské společnosti Health and Environment International Trust Tord Kjellstrom. V důsledku vysokých teplot bude kolem roku 2030 HDP Číny nižší o 1 procento, indonéský hrubý domácí produkt dokonce o 6 procent.

Kvůli extrémnímu horku v jihovýchodní Asii se už nyní zkrátila pracovní doba o 15 až 20 procent. Toto číslo by se mohlo s postupem klimatických změn do roku 2050 zdvojnásobit, píše agentura Bloomberg.

Studii popisující dopady klimatických změn na lidské zdraví zveřejnila univerzita OSN v Kuala Lumpur. Podle ní od roku 1980 do roku 2012 po světě zemřelo v přímém důsledku 21 tisíc zaznamenaných přírodních katastrof, jako jsou záplavy, sesuny bahna, extrémní horka, období sucha, silné větry nebo požáry, okolo 2,1 milionu lidí. Náklady na odstranění následků těchto událostí přesáhly 4 biliony dolarů, což je částka podobná současnému německému HDP.

„Když je moc horko, klesá produktivita práce. Pracovní nasazení bude klesat a průmyslová odvětví s velkým podílem namáhavé práce budou muset dělat víc pracovních přestávek,“ tvrdí Kjellstrom. „Bohaté země mají finanční prostředky na to, aby se klimatickým změnám přizpůsobily,“ dodal.

V roce 2030 by podle něj pokles HDP v Číně a Indii mohl dosáhnout celkem 450 miliard dolarů. Dopad horka by mohla zmírnit změna pracovní doby a způsob výstavby nových továren, aby na klimatizaci spotřebovávaly méně energie.

Země s nízkým a středním příjmem zřejmě poklesem pracovní produktivity v důsledku veder utrpí víc, i když ke klimatickým změnám a skleníkovému efektu přispívají svým znečištěním jen málo. Produktivita práce by mohla podle studie poklesnout i v Rusku, Norsku a Švédsku, tam však naopak kvůli chladnějšímu počasí v zimním období.

Stres z horka nejvíce zasáhne málo placené profese s nízkou kvalifikací, kam patří těžká manuální práce v zemědělství a výrobě. Kvůli tomu se mohou dál rozevřít nůžky mezi bohatými a chudými. Se zvyšujícími se teplotami poroste i poptávka po klimatizacích do kanceláří, obchodních center a domácnost. A s ní i tlak na dodávky energií, tvrdí studie.

Loni v prosinci si v Paříži více než 190 zemí schválilo limit pro globální oteplení na 1,5 stupně Celsia v porovnání s preindustriálním obdobím. Aby úmluva vešla v platnost, musí ji nejméně 55 zemí produkujících 55 procent producentů skleníkových plynů ratifikovat do roku 2020. Představitelé OSN očekávají, že dohoda začne platit letos.