Rozdíl v ceně IPB je přes sto miliard

Praha - Dva nezávislí znalci se v hodnotě podniku Investiční a Poštovní banky, který loni koupila ČSOB, liší tak, jako by každý pracoval nejen v jiné bance, ale i na jiné planetě. Zatímco společnost CAIB, která pracuje pro ČSOB, ocenila získaný majetek na minus 150 miliard korun, firma HSBC najatá nuceným správcem ohodnotila banku plusem v řádu miliard korun. Listu to potvrdily důvěryhodné zdroje z obou proti sobě stojících táborů. Znalci si své poznatky včera vyměnili a teď mají třicet dnů na to, aby se v názoru na cenu IPB sblížili.

Vzhledem k velikosti rozdílu je však zřejmé, že bude muset rozhodnout arbitr, třetí nezávislý znalec. Na jeho jméně se však zatím ČSOB a nucený správce neshodli.

ČSOB navrhovala firmu Schröders, nucený správce Bank of America.

Definitivní hodnota IPB k 18.

červnu loňského roku, tedy den před prodejem ČSOB, má být definitivně jasná v červnu. Potvrdil to mluvčí nuceného správce Vlastimil Nesrsta i Milan Tománek, ředitel externí komunikace ČSOB.

Ke konečné ceně se podle smlouvy mezi ČSOB a nuceným správcem přičtou - coby

IP Banka má nejistý osud

P r a h a (jaš) - Kolik ČSOB zaplatí či nezaplatí za koupi podniku Investiční a Poštovní banky je klíčové pro další existenci IP Banky, která zbyla bývalým akcionářům Investiční banky.
Vlastní jmění IP Banky - bývalé IPB, v které vládne nucený správce - přesahuje 16 miliard korun. Rozhodne-li nakonec arbitr, že hodnota podniku byla záporná či výrazně nižší, než kolik je vlastní jmění IP Banky, vznikne bance obrovská ztráta a bez pomoci akcionářů zkrachuje.
Podle nuceného správce Petra Staňka je právě nejistota ohledně ceny důvodem, proč v bance přetrvává nucená správa. "Nemá smysl nucenou správu ukončovat a pak ji třeba po zjištění hodnoty podniku znovu zavádět," řekl nedávno Staněk. Akcionáři IP Banky v čele s japonskou Nomurou však trvají na tom, že nucená správa měla dávno skončit.

prémie ještě tři miliardy korun. Pokud i poté bude výsledná hodnota záporná, akcionáři IPB, která se po prodeji majetku změnila na IP Banku, dostanou pouze jednu korunu.

Ani v případě, že by konečná hodnota byla kladná, nezaplatí ČSOB akcionářům IP Banky nic z vlastní kapsy.

Ze smluv o zárukách mezi ČSOB a ministerstvem financí totiž vyplývá, že případnou kladnou kupní cenu bude stát ČSOB kompenzovat.

Oba znalci měli při své práci k dispozici výsledky auditorské společnosti Arthur Andersen, která objem ztrátových a rizikových obchodů vyčíslila na 173 miliard korun a ztrátu z toho odhadla na 100 miliard korun. Tuto ztrátu zaplatí daňoví poplatníci, protože stát se za ni ČSOB zaručil.

Rozdíl v práci obou znalců je podle dostupných informací způsoben tím, že každý zvolil jinou metodiku. "Na to měl každý znalec právo, pracoval nezávisle a záleží jen na něm, jak své výsledky obhájí," uvedl zdroj informovaný o výsledcích.

Společnost HSBC došla podle zdrojů ke kladné hodnotě metodou, že ohodnotila budoucí výnosy, které ČSOB získá díky majetku, jejž koupila od nuceného správce.

Kromě prakticky zkrachovalé banky, která kvůli špatným obchodům potřebovala na svou záchranu desítky miliard rezerv, totiž získala ČSOB i řadu dceřiných společností, jako je Českomoravská stavební spořitelna, První investiční, IPB Pojišťovna či Českomoravský penzijní fond.

Poskytnutí státních záruk ministerstvem financí kritizovala opozice, zejména ODS, která argumentovala jednostranným zvýhodněním ČSOB a vysokým zadlužením státu.

Stát svůj postup obhajoval, že tímto krokem předešel mnohem rozsáhlejším ztrátám a destabilizaci celé ekonomiky, která by při krachu IPB nastala.

Pomoc tehdejším akcionářům IPB v čele s japonskou Nomurou vláda odmítla s tím, že nehodlá pomáhat akcionářům, kteří přivedli banku ke krachu.