Vzhledem k velikosti rozdílu je však zřejmé, že bude muset rozhodnout arbitr, třetí nezávislý znalec. Na jeho jméně se však zatím ČSOB a nucený správce neshodli.
ČSOB navrhovala firmu Schröders, nucený správce Bank of America.
Definitivní hodnota IPB k 18.
červnu loňského roku, tedy den před prodejem ČSOB, má být definitivně jasná v červnu. Potvrdil to mluvčí nuceného správce Vlastimil Nesrsta i Milan Tománek, ředitel externí komunikace ČSOB.
Ke konečné ceně se podle smlouvy mezi ČSOB a nuceným správcem přičtou - coby
IP Banka má nejistý osud P r a h a (jaš) - Kolik ČSOB zaplatí či nezaplatí za koupi podniku Investiční a Poštovní banky je klíčové pro další existenci IP Banky, která zbyla bývalým akcionářům Investiční banky. |
Ani v případě, že by konečná hodnota byla kladná, nezaplatí ČSOB akcionářům IP Banky nic z vlastní kapsy.
Ze smluv o zárukách mezi ČSOB a ministerstvem financí totiž vyplývá, že případnou kladnou kupní cenu bude stát ČSOB kompenzovat.
Oba znalci měli při své práci k dispozici výsledky auditorské společnosti Arthur Andersen, která objem ztrátových a rizikových obchodů vyčíslila na 173 miliard korun a ztrátu z toho odhadla na 100 miliard korun. Tuto ztrátu zaplatí daňoví poplatníci, protože stát se za ni ČSOB zaručil.
Rozdíl v práci obou znalců je podle dostupných informací způsoben tím, že každý zvolil jinou metodiku. "Na to měl každý znalec právo, pracoval nezávisle a záleží jen na něm, jak své výsledky obhájí," uvedl zdroj informovaný o výsledcích.
Společnost HSBC došla podle zdrojů ke kladné hodnotě metodou, že ohodnotila budoucí výnosy, které ČSOB získá díky majetku, jejž koupila od nuceného správce.
Kromě prakticky zkrachovalé banky, která kvůli špatným obchodům potřebovala na svou záchranu desítky miliard rezerv, totiž získala ČSOB i řadu dceřiných společností, jako je Českomoravská stavební spořitelna, První investiční, IPB Pojišťovna či Českomoravský penzijní fond.
Poskytnutí státních záruk ministerstvem financí kritizovala opozice, zejména ODS, která argumentovala jednostranným zvýhodněním ČSOB a vysokým zadlužením státu.
Stát svůj postup obhajoval, že tímto krokem předešel mnohem rozsáhlejším ztrátám a destabilizaci celé ekonomiky, která by při krachu IPB nastala.
Pomoc tehdejším akcionářům IPB v čele s japonskou Nomurou vláda odmítla s tím, že nehodlá pomáhat akcionářům, kteří přivedli banku ke krachu.