Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Řetězce na Češích šetří, privátní značky potravin jsou horší než u sousedů

  • 649
Test spotřebitelského sdružení dTest potvrdil, že se do Česka dostávají potraviny v nižší kvalitě, než jakou mají v Rakousku a Německu. Týká se to zejména privátních značek obchodních řetězců. Pouze ve dvou z 27 výrobků bodovala česká varianta.

Sdružení, které vydává stejnojmenný časopis, u 27 stejných výrobků (například baleného pečiva, nápojů, čokoládových pochoutek či jogurtů) v řetězcích Kaufland a Billa porovnalo složení uváděné na etiketách a provedlo chuťový test.

Kompletní výsledky srovnání dTest

„U obou obchodních řetězců nás nejvíce zajímaly především takové potraviny, které se nedistribuují ‚celoevropsky‘, ale pro každý z trhů je vyrábí jiné firmy,“ uvedl mluvčí sdružení Vojtěch Dřevíkovský.

Srovnání zjistilo, že u většiny potravin od velkých společností není rozdíl. Nezáleží tedy na tom, zda koupíte ledový čaj Nestea, malinový sirup Yo, jahodový jogurt Danone Activia, gumové medvídky Haribo či čokoládovou pomazánku Nutella v českém obchodě nebo u sousedů v Rakousku či Německu.

Jiná je však situace v případě privátních značek obchodních řetězců.

V celozrnných toastech málo celozrnné mouky

Z porovnání výrobků značky Clever řetězce Billa (v Česku a Rakousku) a výrobků značky K-Classic řetězce Kaufland (v Česku a Německu) vyšlo najevo, že české potraviny jsou častěji méně kvalitní.

„Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek (barviva, konzervanty či sladidla, pozn. red.). Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém byl 59 %, v českém pak 19 %,“ uvedla šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Tajemství dánského lančmítu: pro Čechy separát, pro Němce vepřové maso

České kakaové lupínky se odlišovaly přídavkem vitamínů, solené tyčinky zase obsahovaly ztužený palmový tuk, tedy levnější variantu tuku.

Naopak lépe než rakouský protějšek dopadla tuzemská majonéza Clever, která obsahuje více tuku a vaječných žloutků, a je tedy chutnější. Stejně tak byl lepší jahodový Clever jogurt. Z českých výrobků pak měl srovnatelnou úroveň jogurtový nápoj, pomerančový sirup nebo instantní granulovaná směs s čajovým extraktem - vše od značky K-Classic.

Rakouská šunka vypadala až podezřele dokonale

Ochutnávka přinesla i řadu překvapivých výsledků. Například uspěla česká toastová šunka Clever, byť měla méně masa než ta rakouská (72 oproti 91 procentům) a navíc obsahovala zahušťovadla. „Rakouský výrobek se ale hodnotitelům zdál svou barvou a vzhledem až podezřele dokonalý,“ uvedla Hoffmannová.

Rozdílnou kvalitu stejných výrobků ukázaly i dřívější testy. Například ze srovnání provedeného Vysokou školou chemicko-technologickou a řetězcem Albert vyplynulo, že složením i chutí se liší více než třetina produktů (více čtěte zde).

Dražší, nebo levnější stoprocentní džus? Podle testu je to skoro jedno

„Požadujeme přijetí opatření, aby běžný spotřebitel byl schopen již při nákupu rozlišit, že je daný výrobek na evropský trh uváděn v různých variantách, a určit, o jakou konkrétní variantu se jedná. K tomu by mu mohla pomoci třeba jasná informace na obalu výrobku. Jednáme o tom nejen s českými ministerstvy, ale i s komisařkou Věrou Jourovou a některými poslanci Evropského parlamentu,“ uvedl vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Časopis však zároveň upozorňuje, že odlišnost potravin v jednotlivých státech je dána i rozdílnými národními předpisy. Evropská nařízení a směrnice upravují zejména bezpečnost potravin, jejich složení ale jen u části sortimentu - například u čokolád, džusů či medu. Naopak třeba masné a mléčné výrobky podléhají národní legislativě.