Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stejná práce, jiný plat. Rozdíly činí i více než 10 tisíc korun

  11:18aktualizováno  11:18
Stejná práce, často u stejné firmy, ale její ohodnocení v jednotlivých krajích se výrazně liší. V Česku běžný jev, který potvrzují i údaje z Informačního systému o průměrném výdělku, jenž sleduje příjmy u stovek profesí.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle zákona by třeba pokladní v obchodním řetězci měla za stejnou práci dostávat stejně peněz, ať pracuje v Praze, nebo na malém městě. V praxi je však firmy odměňují rozdílně, zohledňují tržby či velikost prodejny.

Může se hodit

Hledáte práci, kde dostanete výplatu odpovídající vaší práci? Najděte si ji na jobDNES.cz. Nabízíme volná místa ze všech oborů kdekoliv po celé ČR.

Například vedoucí obchodu v Praze si loni v průměru vydělal přes 31 tisíc korun hrubého za měsíc, zatímco jeho kolega v Ústeckém kraji nedosáhl ani na 20 tisíc. U řadových prodavačů je pak rozdíl mezi nejbohatším a nejchudším regionem zhruba čtyřtisícový.

Dramatické, více než třetinové rozdíly lze jistě zčásti přičíst rozdílné struktuře obchodů, jejich kvalitě, zaměření sortimentu či odbornosti personálu. Ostatně jinak se platí „za pultem“ v pražské Pařížské ulici, jinak v Pařížské ulici v Ústí nad Labem.

Zkušenosti lidí však ukazují, že někdy podobné mzdové odstupy vznikají i na totožných pozicích, a navíc v rámci jedné firmy. Nejčastěji se jedná právě o pozice méně kvalifikované, zejména v maloobchodu a službách.

Mzda 15 tisíc hrubého

Firmy o podobném postupu hovoří opatrně. „Prodavačka má všude po republice stejný základ, ale třeba vedoucí obchodu měla v Praze vždy třeba o tisíc korun více v základu. Rozdíly pak také vytváří část odvislá od tržeb. Byť nastavení cílů se lišilo podle místa, je jasné, že prodavačky si například v pražském obchodním centru Nový Smíchov vydělaly výrazně více než jejich kolegyně v Mostě,“ popisuje manažer klenotnického maloobchodního řetězce, který měl ještě loni zhruba dvacet prodejen po celé zemi.

„Mzdové podmínky jsou s každým zaměstnancem sjednávány individuálně před podpisem pracovní smlouvy a odvíjejí se například od kvalifikace, zkušeností v oboru či délky praxe. Pro každou pracovní pozici je stanoveno mzdové pásmo, do kterého je zaměstnanec zařazen,“ popisuje mluvčí Aholdu, který provozuje prodejny Albert, Dagmar Krausová.

Jiný postřeh přidává pracovnice pražské pobočky tuzemského řetězce s oblečením, jejíž mzda dosahuje v průměru 15 tisíc korun hrubého.

Podle ní se některé firmy snaží využít regionálních rozdílů ve mzdách ve svůj prospěch i na pražské půdě. „Firma drží mzdy, které jsou možná atraktivní pro naše kolegy z regionů, takže i pražské pobočky dnes zaplavili mladí lidé z různých koutů země, kterým nevadí dojíždět či žít v Praze někde v levném podnájmu nebo u známých. To však vede k obří fluktuaci, ani oni tu dlouho nevydrží,“ přibližuje jedna z mála Pražanek ve firmě, která si přála zůstat v anonymitě.

Stejné zařazení, jiná platová třída

Že je rozdílné odměňování za stejnou práci problém, potvrzuje i Aneta Bednářová z Odborového svazu pracovníků v obchodě. „Zaměstnavatelé se snaží argumentovat aktuální situací na regionálním trhu práce. Odborový svaz s tím nesouhlasí, neboť tato praxe je v rozporu se zákoníkem práce,“ říká Bednářová. Konkrétní případy však rozvádět nechce.

I přes argumentaci odborů o porušování zákona mají firmy podle odborníků dostatek možností, jak mzdy u jedné pozice odlišit, aniž by narazily na zákonem zakázanou diskriminaci.

Mohou například jednotlivé části mzdy navázat na další dílčí kritéria nebo pozice rozdělit do více kategorií a tříd. „Jednou z možností, jak platy diferencovat, je využívání platových či mzdových tříd, které si zaměstnavatel stanoví ve vnitřním předpisu. V rámci jedné platové třídy je pak možné odměnit dva zaměstnance se stejným pracovním zařazením mírně odlišně,“ vysvětluje manažer personální agentury Grafton Recruitment Martin Ježek.

„Firmy, které působí po celé zemi, si zpravidla zachovávají srovnatelné podmínky u zaměstnanců – to znamená, že mají nastavené stejné interní benefity, systémy bonusů a podobně. Samotné mzdové ohodnocení je však často ovlivněné regionální průměrnou výší mezd. Někdy firmy tuto situaci řeší také rozdělením pozic do více kategorií: například junior, senior, případně nekvalifikovaný a kvalifikovaný dělník,“ ukazuje na další způsob Hana Púllová, generální ředitelka personální společnosti Randstad.

Advokát specializující se na pracovní právo Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff upozorňuje, že z hlediska zákona musí odměna souviset výhradně s výkonem zaměstnání, nikoliv s jinými okolnostmi, které se k němu vyloženě nevztahují, včetně regionálního hlediska.

„V českém právu platí zásada, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší zaměstnancům u stejného zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna. Pokladní obchodního řetězce, který má síť prodejen po celé republice a kde se dá předpokládat, že odvádějí stejnou práci, by měli mít stejnou mzdu,“ říká Kozubek.

Podle něj tak lze výši mzdy odlišit třeba u vedoucích prodejen podle jejich velikosti, případně počtu podřízených, kde hraje svou roli větší odpovědnost.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.