Husí paštika z vepře
Nikdo asi nečeká, že Zbojnická pochoutka bude ze zbojníků, Ďábelská pomazánka z rozemletých ďáblíků nebo že by základem pro výrobu Dračí pochoutky byli draci. Od Husí paštiky však právem zákazník očekává, že bude z husích jater nebo husího masa. Předpokládá to i zákon o potravinách. "Pokud výrobce na obalu zdůrazní některou složku, ať už názvem nebo graficky, tak musí ve složení uvést, kolik této složky tam je," říká vyhláška o značení potravin. Jinak řečeno: když se paštika nazývá Husí, musí být na ní uvedeno, kolik z oné husy v ní je. Kolik husy je v této krabičce, když kromě husího masa je v ní ještě maso drůbeží, droby, vepřové sádlo, játra, rýže, strouhanka... se může zákazník jen dohadovat.
Smetánka není totéž co smetana
Smetana je a odjakživa byla z mléka. Rostlinná smetana je stejný nonsens jako sójové mléko nebo maso. Smetana je živočišný produkt, sója je, jak známo, rostlina. Rostlinného původu jsou i ztužené tuky, které tvoří základ těchto výrobků, jež mají smetanu nahradit. Ty tuky, které se výživářům vůbec nelíbí, obsahují tolik zatracované transkyseliny.
Proč musí být treska růžová?
Losos je delikatesní ryba, je proto drahý. Treska je ryba chutná, ale mnohem levnější. Losos je růžový, a ještě víc zrůžoví, když je nasolený nebo vyuzený. Proč tedy neobarvit tresku narůžovo a nevydávat ji za lososa? Třeba se někdo v obchodě splete a nechá se zlákat "lososovou" barvou. O obarvených treskách se toho napsalo hodně a koneckonců ani výrobci už to dnes nemají tak jednoduché. Tresku barvit sice mohou dál, ale vydávat ji za lososa už nesmějí. Vyzráli na to jinak. Třeba tím, že pod název Solená treska připíší Drcený losos. Nebo když růžovou rybí pomazánku označí "a la losos". Kolik lidí zkoumá podrobně obaly?! Když se pomazánka nazývá Losos nebo Lososová, je to ale špatně i z pohledu zákona. Název by totiž mohl zákazníka uvést v omyl. Když výrobek zdůrazňuje některou složku, třeba v názvu, musí být ve skladbě uveden i její podíl. Nic takového na obalu této pomazánky není, k 0 % lososa by se výrobce asi těžko přiznal.
Kávovina není káva
Klasickou náhražkou je kávovina. Pravou kávu, tedy pražená zrnka kávovníku, nahrazují pražené části rostlin bohatých na polysacharidy, třeba čekankový kořen, ječmen nebo žito. To není nic nového a milovníci kávy si kávovinu s pravou kávou většinou nespletou. Horší je to u různých směsí pro přípravu instantních nápojů, které se v poslední době objevují na trhu. Třeba pod názvem Cappuccino. Naše předpisy cappuccino nedefinují, fantazii výrobců tedy nejsou kladeny žádné meze. Cappuccino je sice spojováno s kávou, ale její obsah může být minimální. Případně žádný, v některých směsích je totiž místo kávy právě kávovina. Obaly instantních nápojů se vůbec vyplatí číst. Pro mnohé budou možná překvapením. Kdo si koupí malé sáčky Nescafé 3in1 pro rychlou přípravu nápoje, zjistí, že jeho káva se skládá z cukru, škrobového sirupu, ztuženého rostlinného tuku, soli a dalších látek. Káva je v ní také jedenáct procent.
Krab versus surimi
Dnes už asi málokdo věří, že krabí tyčinky jsou ze skutečného kraba. Mají s krabem společného asi tolik jako rybí prsty s lidskými končetinami. Co to vlastně je surimi? Hmota svalové bílkoviny získaná z ryb. Na kilogram surimi je potřeba 6 až 7 kilogramů živých ryb. Ty se ještě na moři vykuchají, zbaví hlav, kůže a kostí, takto získané maso se rozseká, rozmělní a důkladně promyje, často s pomocí jedlé sody. Aby se bílkoviny mrazem nerozložily, přidají se cukry a polyfosfáty. Vznikne tak dokonale bílá hmota bez chuti a bez zápachu, která se zamrazí. Později se na pevnině rozmrazí a upraví do podoby krabího masa. Aby byl výrobek poživatelný, musí se k němu přidat rostlinný olej, bramborový škrob, konzervační látky, stabilizátory a zvýrazňovače chuti, aroma (krabí, krevetové nebo langustové) a barviva...
Hmotu je možné zpracovat nejen do tvaru známých tyčinek, ale třeba i kroužků z kalamárů, krabích nožiček, humřích ocásků... Surimi nemá, třebaže se to výrobci snaží vsugerovat, stejnou výživovou hodnotu jako ryby. Je zdrojem sacharidů, menšího množství bílkovin (kolem 8 procent, na rozdíl od 15 až 25 % u ryb), a je hlavně mnohem bohatší na sůl. K jeho aktivům patří nižší obsah tuků (kolem 5 procent) a nižší energetický přínos. Ten se však může změnit v majonézové lázni, která je nutná, aby dodala této rybí náhražce chuť.
Většina výrobků ze surimi v obchodech je už označena správně - rybí tyčinky s krabí příchutí. Kolik falešných krabů a humrů ale zkonzumujeme v "krabích" salátech či "humřích" koktejlech v restauracích?
