Konkrétní soudní verdikt z minulého pátku se týká čtyř českých občanů, kteří se na státu domáhali kompenzace za regulaci nájemného. Tvrdili, že regulované nájemné jim v letech 2002 až 2006 nepokrylo ani tzv. náklady prosté reprodukce bytového fondu. Tedy, že nestačilo ani na údržbu.
Stát už byl po roce 2009 donucen částku kompenzovat, její výše ale podle stěžovatelů nebyla dostatečně vysoká. Předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Tomislav Šimeček ji označil za „dehonestující“.
Štrasburští soudci teď této stížnosti dali za pravdu. Potvrdili rozhodnutí stejného soudu z roku 2013, že regulace nájemného jako taková poškodila majetková práva stěžovatelů. A přidali výpočet nové kompenzace. Výrazně vyšší, než jakou dosud přiznával český stát.
Nejvíc má ze čtyř stěžovatelů tohoto konkrétního sporu za majetkovou újmu dostat Josef Čapský - v přepočtu 1,3 milionu korun. Další desetitisíce korun má stát vyplatit na náhradách za nemateriální újmu a kompenzacích za soudní řízení.
Majitelé bytů: Ostudná záležitost může skončit
„Aktuální rozsudek v případech tří individuálních stěžovatelů z České republiky konečně rozhodl o odpovídajícím způsobu výpočtu náhrady za omezení jejich vlastnického práva v souvislosti s dlouholetou regulací nájemného. Přesně v intencích požadavků členů OSMD před podáním hromadné stížnosti,“ okomentovala výsledek v prohlášení správní rada OSMD.
I české ministerstvo spravedlnosti, jehož tým vládního zmocněnce stát ve sporu zastupuje, ve svém prohlášení uvedlo, že „soud náhradu majetkové škody de facto vypočetl jako rozdíl mezi výší tržního nájemného a regulovaného nájemného vybíraného v daném období“.
Proti štrasburskému rozhodnutí se ale ještě může stát odvolat. „Zda to uděláme bude předmětem dalších analýz a nelze na to v tuto chvíli jednoznačně odpovědět,“ řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
„Pokud se bude vláda řídit tímto rozsudkem a začne vyplácet odškodnění poškozeným majitelům domů, bude konečně naplněno její tvrzení, že v ČR existuje funkční prostředek vnitrostátní nápravy, včetně odpovídajícího odškodnění,“ komentuje „své vítězství“ v prohlášení správní rada OSMD s tím, že by stát mohl tuto „ostudnou záležitost“ uzavřít.
Ústavní soud: Nároky nejsou promlčené
Zatím nevyjasněnou otázkou zůstává, kdo by na základě pátečního rozhodnutí mohl mít na vyšší kompenzaci nárok. A kolik by tím pádem státní rozpočet výplaty kompenzací stály. Původně v roce 2005 žalobu do Štrasburku podávalo okolo pěti tisíc majitelů bytů.
Podle Šimečka se budou všichni moci obrátit na české soudy, ať jim po vzoru Štrasburku vypočítají novou kompenzaci. Právo by na to mít měli. Loni na podzim totiž ústavní soud například rozhodl, že označovat jejich nároky za promlčené je vzhledem k tomu, že za nepřehlednou situaci může stát, nemravné (psali jsme zde).
