Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme, aby cizinci do Británie přicházeli i nadále, říká velvyslankyně

  18:00aktualizováno  18:00
Rozvod mezi Británií a Unií neznamená konec, jde spíš o nový začátek. Usilujeme o co nejtěsnější spolupráci, říká britská velvyslankyně v Česku Jan Thompsonová. Máme podle ní spoustu společných zájmů, třeba v obchodní oblasti. „Škoda Auto nebude chtít přestat ani po brexitu prodávat v Británii svá auta. A české pivovary své pivo,“ dodává.

Britská velvyslankyně Jan Thompsonová | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zděšení z výsledku referenda o vystoupení Británie z Evropské unie je pryč. Britové začínají jednat o svém budoucím vztahu s EU. A sami přiznávají, že se nebudou moci jen tak zbavit statisíců lidí hlavně ze střední a východní Evropy, kteří na ostrovech pracují. Což bylo hlavní téma v kampani před referendem. Sami totiž chtějí mít možnost bez omezení pracovat v Unii a jejich ekonomika navíc lidi z ciziny potřebuje. „Brexit neznamená, že se opevníme v zákopech,“ říká britská velvyslankyně Jan Thompsonová.

Od referenda už uplynul víc než měsíc. Co se pro vás během té doby změnilo?
Výrazně se zvýšilo moje pracovní vytížení, obcházím Prahu a vysvětluji, co bude následovat. A na druhou stranu se chci seznámit s tím, jaké budou české priority ohledně brexitu. Setkala jsem se s Tomášem Prouzou, šéfem nové pracovní skupiny pro brexit, kterou utvořila česká vláda. Poslala jsem na první setkání jeho týmu dárek – plyšového britského buldoka se vzkazem: „Brexit – to není konec, ale začátek ještě silnějšího partnerství.“ Chci tím říci, že rozvod, který přijde, neznamená v žádném případě přerušení vztahů.

Jan Thompsonová (50)

je britskou velvyslankyní v Praze.

V diplomacii působí od roku 1990. Mimo jiné koordinovala pomoc Britům po ničivé tsunami v Thajsku a vedla jednání o klimatických změnách.

Má spousty koníčků, ráda hraje divadlo. Minulý týden se představila s Pražskou shakespearovskou společností v roli královny Alžběty ve hře Richard III.

Ale všichni to přece známe, rozvody nejsou hezká věc, bývalí partneři obvykle obtížně hledají společnou řeč.
Myslím, že to nebude případ vztahu mezi Českem a Británií. Během tří let v Praze jsem si všimla, že jsme podobně pragmatičtí, je to součást české DNA. A jsem přesvědčená, že obě naše země budou pragmaticky přistupovat i k jednáním o brexitu. Máme spoustu společných zájmů, třeba v obchodní oblasti. Škoda Auto nebude chtít přestat ani po brexitu prodávat v Británii svá auta. A české pivovary své pivo. V Unii prosazujeme společně snižování obchodní zátěže, obě země podporují jadernou energetiku či výrazné směřování k digitální ekonomice.

To je byznys, co politické vztahy?
Náš vztah není omezen jen na unijní jeviště, je mnohem širší a má hlubší kořeny. S Evropou máme silné vztahy v oblasti obrany, jsme zakládajícím členem NATO. A od těchto závazků nehodláme ustupovat. Naopak. Tři tisícovky našich vojáků se nově zapojí do sborů rychlého nasazení, v Estonsku povedeme jeden z nových praporů. Obnovujeme náš jaderný arzenál, jaderné ponorky. To vysílá silný signál, mimo jiné i Rusku, že Aliance je schopna čelit hrozbám zvnějšku. Nový ministr zahraničí Boris Johnson už velmi jasně řekl, že sice opouštíme Unii, ale že se k Evropě neotáčíme zády. Zůstáváme Evropany, jsme a budeme součástí Evropy. Chceme vyjednat, aby náš hlas byl v EU i nadále slyšet. Právě v otázkách bezpečnosti, zahraniční politiky a spolupráce. Terorismus nezná hranice, v této oblasti má smysl pracovat společně, sdílet informace.

Ale to bude mnohem těžší, pokud Británie vystoupí z Unie, nemyslíte?
Máme zájem, aby se ke všem jednáním přistupovalo otevřeně, aby proběhla přátelsky. A budeme usilovat o co nejtěsnější spolupráci, která je v zájmu všech. Británie není malý hráč, na kterého by Unie mohla zapomenout. Jsme velkým globálním hráčem, stálým členem Rady bezpečnosti, jsme členy G7, G20 a dalších mezinárodních organizací. Máme největší rozpočet na obranu v Evropě, a po USA druhý největší v NATO. Bude v zájmu Unie mít strategické partnerství s Británií. Jen teď ještě nemůžeme říct, jakou formu bude přesně mít.

Bašty stoupenců brexitu jsou líhní útoků proti cizincům, ukazují záznamy

To vše zní dost optimisticky. V Bruselu však po referendu panovala spíše zahořklá nálada.
Neřekla bych, že to byla zahořklá nálada. Spíše tam panoval pocit zklamání. Ten je cítit i u spousty lidí v Británii. Ale přesto, že referendum bylo těsné, šlo o jasné rozhodnutí, které musíme respektovat. Jak řekla nová premiérka Theresa Mayová, „brexit znamená brexit“. Už jsem zmínila, že se domnívám, že Česko zaujme pragmatický postoj, a myslím, že takový se prosadí i na evropské úrovni.

Přesto po referendu zazněly z vedení Unie hlasy, že vyjednávání budou tvrdá a Británie nedostane nic navíc. To tedy byly jen první emotivní reakce?
Doufám, že ano. Je to podobné, jako kdyby se rozhodl odejít člen vaší rodiny. Není to nic příjemného a chápu, že na nás lidé byli naštvaní. Ale myslím si, že nakonec to budou racionální rozhovory. Proč bychom to měli dělat složitější, jen abychom si něco dokazovali?

Čeká vás hodně práce...
To ano. A nová premiérka Theresa Mayová neztrácí čas, začala s přípravami hned po nástupu do funkce. Zřídila nové ministerstvo pod vedením Davida Davise, které bude mít na starosti brexit, a další ministerstvo mezinárodního obchodu, které povede Liam Fox. Abychom měli dostatek kapacit na úpravy dohod se zahraničními partnery. A pak je tu ministerstvo zahraničí s Borisem Johnsonem. Všechny tyto úřady vedou lidé, kteří se účastnili kampaně za odchod z EU. Tím Mayová znovu potvrdila, že brexit opravdu nastane.

Ale například Johnson není v Evropě kvůli své účasti v kampani pro brexit příliš oblíben. Proč právě on dostal post ministra zahraničí?
Je to tvář kampaně brexitu, to byl jeden důvod. Ale zároveň jde o mezinárodně známou osobnost, je dobře viditelný. Mluví několika cizími jazyky, má zčásti turecké kořeny. Sám říká, že sice bojoval za brexit, ale že Evropu miluje, že bychom jako Britové neměli rezignovat na naše místo v ní. Na svém prvním setkání ministrů zahraničí v EU se hovořilo o nedávném teroristickém útoku v Nice. A on na to téma začal spatra mluvit ve francouzštině. To nebývá u Britů samozřejmostí.

Johnson také řekl, že chce přetvořit Británii ve stát s ještě větším mezinárodním významem. Je to vůbec geopoliticky reálné, nebo se mu spíš zastesklo po britské koloniální minulosti?
Teď budeme mít přinejmenším větší volnost upravit naše obchodní vztahy se zbytkem světa. V tomto ohledu se to může podařit. I proto vzniklo nové ministerstvo pro zahraniční obchod, v ekonomickém ohledu jsme optimisty. Mnohé regiony, třeba asijské země, mají zájem jednat s Británií. Je to ambiciózní plán, jestli se podaří, to uvidíme za nějakých pět nebo deset let.

Čínští investoři po brexitu krouží kolem Británie. O peníze obavy nemají

Těsně po referendu se zdálo, že je britská společnost hluboce rozdělena. Dá se ten pragmatismus, který jste několikrát zmínila, vztáhnout i na ni?
Referendum bylo hodně vypjaté. Lidé hlasitě obhajovali svou volbu, ale myslím, že už se to uklidnilo. Věřím, že všichni nakonec přijmou, že prostě zvítězila většina. Máme velký zájem na tom, aby naše společnost zůstala velmi otevřená. Brexit neznamená, že se opevníme v zákopech, že vyklidíme mezinárodní prostor.

Ministr Davis se však nechal slyšet, že není jisté, zda občané z jiných zemí Unie budou moci v Británii po vystoupení z EU zůstat. Jak tomu máme rozumět?
Myslím, že jen zmiňoval, že existuje několik scénářů, jak se k tomu dá přistupovat. Ale britská vláda o tom sama rozhodovat nebude, bude to součástí vyjednávání, musíme počkat, jak dopadnou. A premiérka jasně řekla, že nové uspořádání bude pro občany EU v Británii pozitivní.

Takže není pravděpodobné, že lidé z Unie, kteří už v Británii žijí, ji budou muset s brexitem opustit?
Myslím, že to je velmi nepravděpodobné. Je to samozřejmě předmět jednání, na druhou stranu, my budeme očekávat něco podobného pro britské občany žijící v jiných částech Unie. Podívejte se na Londýn, je to jedno z nejmultietničtějších měst na světě. A lidé z jiných částí EU jsou pro nás velkým přínosem. Vím, že těsně po referendu bylo několik ošklivých incidentů, vláda se ale snaží zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo.

Přesto řada Britů označuje občany z ostatních unijních zemí za imigranty, bylo to takřka nejdůležitější téma před referendem. Proč vidí cizince jako hrozbu?
Je to opravdu velké téma. Když se Britů zeptáte, jestli znají osobně například nějakého Poláka, řeknou vám obvykle: ale ano, mám polského instalatéra a je úžasný. S tím nemají problém. Jenže v kampani rezonovalo to, že cizinců přichází obrovské množství, za loňský rok byla čistá migrace do Británie 300 tisíc lidí. A dostalo se to do bodu, kdy si lidé mysleli, že cizinci vyčerpávají naše služby, školy, nemocnice, že zhoršují situaci na realitním trhu. A že už to není možné dostat pod kontrolu. Na druhou stranu, mnoho Evropanů nám pomáhá i v kvalifikovaných profesích, ve zdravotnictví by to bez nich bylo složité. Chceme, aby k nám přicházeli i nadále, naše ekonomika je potřebuje.

V souvislosti s brexitem se skloňuje i budoucnost jednotné Británie. Skotové, a nejspíš i Irové, chtějí zůstat v Unii i za cenu toho, že by to znamenalo jejich odchod ze společného státu. Nebojíte se rozpadu země?
Doufám, že se to nestane. A nemyslím si, že je to pravděpodobné. Různé části Británie hlasovaly rozdílně, ale referendum je závazné pro zemi jako celek. A Skotové měli referendum o nezávislosti před dvěma roky a rozhodli se zůstat. Všechny skotské strany i tamní vláda tehdy řekly, že výsledek referenda budou respektovat. A Mayová o jednotu stojí, na svou první návštěvu ve funkci jela do Skotska. A tamní premiérce Nicole Sturgeonové řekla: „Budeme poslouchat, co nám chcete říct.“

Přesto Sturgeonová po setkání řekla, že referendum o skotské nezávislosti stále zůstává otevřenou možností.
Samozřejmě může tvrdit, co uzná za vhodné. Ale Mayová řekla jasně, že o vystoupení z EU bude vyjednávat Británie jako celek. Jedno skotské referendum s jasným výsledkem jsme tu už měli, teď se musíme soustředit na to, že budeme jednat v zájmu celé Británie. A jsme si jisti, že to bude i v zájmu Skotska, stejně jako Severního Irska a Walesu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.