Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šéfka Manpower: Stát práci načerno roky neřešil, řadě firem ji toleruje

  17:40aktualizováno  17:40
Některé velké společnosti zaměstnávají v Česku tisíce lidí načerno, ale vláda se tím nezabývá, uvedla v rozhovoru pro MF DNES ředitelka personální společnosti Manpower Group Jaroslava Rezlerová. Aktuálně projednávaná novela zákoníku práce by podle ní situaci na pracovním trhu ještě zhoršila.

Jaroslava Rezlerová | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nedávná akce cizinecké policie, která v e-shopu Rohlík.cz zadržela a poté vyhostila pětaosmdesát ukrajinských skladníků, rozvířila debatu o stavu českého pracovního trhu. Firmy jsou závislé na dovozu lidí z Východu. Jenomže Ukrajinci, kteří by tu rádi pracovali a o něž české podniky stojí, mají problém dostat víza a pracovní povolení.

Na druhou stranu u nás dělá přes sto tisíc cizinců nelegálně a stát si s tím neumí poradit. „Trh práce totiž systematicky nikdo neřeší,“ upozorňuje Rezlerová, která vede i Asociaci poskytovatelů personálních služeb.

PŘEHLEDNĚ: Kauza Rohlík.cz plně odhalila problém s „pseudoagenturami“

Šéfové firmy Rohlík.cz byli policejní razií zaskočeni. Najali si polskou firmu, s níž uzavřeli smlouvu na dodávku služeb. A byli prý překvapeni, když to kontrola vyhodnotila jako zakázané „zastřené“ zaměstnávání. Věříte tomu?
Firma Rohlík.cz je jen špička ledovce. Je plno dalších, ve kterých takto pracují cizinci. Firma, která si objednává práci, zhruba ví, co smí a nesmí. Jenomže řeší jiný problém: je zoufalá, nemá lidi. V Česku je pětiprocentní nezaměstnanost. Není, kde brát. Nejhorší to je ve velkých městech a v průmyslových regionech. Jsou odlehlé lokality, kde pracovní síla je. Ale z Bruntálu do pražského skladu nikdo jezdit nebude. Když v této situaci někdo přijde za firmou a řekne, že pro ni má řešení a že je legální, tak co by se zaměstnavatel pídil po detailech.

Pro iDNES.tv jste řekla, že u nás pracuje nejméně 100 tisíc lidí načerno. Z čeho tak usuzujete?
Mnoho Ukrajinců tu pracuje už deset patnáct let. Asi 150 tisíc jich má povolení. Je jich tu ale minimálně jednou tolik a ti ostatní opravdu pracují načerno. Ukrajinci k nám teď navíc chodí přes Polsko, protože se sem kvůli problémům na českých konzulátech nemůžou legálně dostat. A vláda před tím zavírá oči a neřeší to.

Jaroslava Rezlerová (53)

Vystudovala češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a titul MBA má z VŠE.

V 90. letech měla na starosti lidské zdroje a marketing v české pobočce společnosti Michelin. Dnes je generální ředitelkou největšího zprostředkovatele práce v Česku, amerického Manpoweru.

Zároveň působí jako prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Ale vláda přece zvedla kvótu na příjem Ukrajinců na dvojnásobek. Může jich k nám legálně přijít pracovat až osm tisíc ročně.
To je jen populistické gesto. Dostat sem pracovníka trvá celé měsíce. A zaměstnavatel je potřebuje hned.

Problematiku zahraničních pracovníků řeší ministerstva vnitra, průmyslu a zahraničí. Kde je chyba?
Nevidím jim úplně do kuchyně. Ale ze zkušeností vím, že obvykle bývá problém v koordinaci, v domluvě. A různá ministerstva mají různé priority.

Češi mají oproti západní Evropě stále nízké mzdy. Pokud sem pustíme tisíce cizinců ochotných pracovat za málo peněz, nízké platy zabetonujeme. Aspoň před tím varují odbory. Zní to logicky, ne?
Já pořád nevím, když slyším odbory vykřikovat o konci levné práce, kdo má zavelet, že se u nás nebude platit třeba méně než 25 tisíc.

To by měly vyhlásit firmy, jež shánějí lidi. Místo toho tlačí na dovoz levných cizinců z Ukrajiny.
Tady se vytváří zdání, jak zlí čeští zaměstnavatelé lidi vykořisťují. To je hloupost. Jestli zaměstnavatel vidí, že nemůže sehnat lidí, tak první, co udělá, je, že zvedá mzdy. Mzdový medián meziročně rostl asi o pět procent, platy se zvedají. Daleko masivnější je i přetahování lidí mezi firmami. To bude pokračovat. Ale když Škoda Auto rozšiřovala závod v Kvasinách, tak i za vysoké platy a benefity, které tam jsou, měla velký problém lidi najít.

Jaroslava Rezlerová v Rozstřelu:

Kde je zakopaný pes?
Struktura české ekonomiky zůstala vězet v 90. letech. Většina lidí pracuje ve výrobním průmyslu, kde je hodně práce s malou přidanou hodnotou. Je pořád moc firem, kde jsou obecně - vzhledem k charakteru práce - mzdy strašně nízké. Kdyby došlo k větší restrukturalizaci trhu, pak by se to rozhýbalo. Rozhýbat mzdy ale může i stát, kdyby začal řešit velkou přezaměstnanost, která panuje ve státní sféře.

Jaký je výhled pracovního trhu do budoucna?
Dnes máme ve školách o polovinu patnáctiletých dětí méně než před dvaceti lety. A tak přijde ještě další problém - do pěti let tu bude ještě méně lidí schopných pracovat. A nikdo se moc nezabývá těmito výhledy.

Zpátky k cizincům v českých firmách. Vy tedy nesouhlasíte s názorem, že zahraniční pracovníci snižují cenu práce v Česku?
Částečně to pravda je. Firmy zaměstnávají Ukrajince, protože je to často vyjde asi o třetinu levněji. Ale to je hlavně proto, že velký počet cizinců je tu zaměstnán nelegálně, že jde o takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Pracovníky nedodává registrovaná agentura práce, ale jiná firma. Tato šedá forma není kontrolovatelná a pracuje samozřejmě s jinými náklady.

Takže najmu-li si zaměstnance prostřednictvím vaší legálně registrované agentury, zdaleka tu třetinu nákladů na jejich mzdy neušetřím?
Když já dodávám agenturní zaměstnance, jsou na to přísné kontroly, musím zajistit, že ti lidé mají srovnatelné podmínky jako kmenoví zaměstnanci. My jsme třeba loni dovezli do Česka tisíc Bulharů. Od začátku jsme klienty upozorňovali, že to bude dražší. A zaměstnavatelé je i tak brali.

Pro nové zaměstnance si musíme dojet až domů, říká terénní náborář

Takže zaměstnavatelé nemají tendenci obcházet zákony jen proto, aby získali levnější pracovní sílu?
No, oni u nás působí také velcí zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají i tisíce lidí bez jakékoliv pracovní smlouvy. Znám konkrétní velkou zahraniční firmu, která je klasickým příkladem zneužívání černého zaměstnávání. Ve velkém a všeobecně se to o ní ví. Do této investice se ale nalila spousta státních peněz. K některým podnikům se stát prostě chová jinak.

Ale hlavní potíž je, že se žádná vláda v této zemi trhem práce nezabývala systémově. Kdy jste viděli rozsáhlejší vládní materiál o tom, jak ho pomoci restrukturalizovat? Já nikdy. Zaměstnavatelé jsou jediní, kdo to řeší. To oni dnes dělají moderní vzdělávání, zakládají v regionech školy, které odpovídají novým potřebám digitalizace, robotizace, automatickým systémům, jakých bude do pár let v podnicích plno.

Má vůbec někdo představu, jak se práce v budoucnu bude měnit?
Změna jde i s novou generací, která chce pracovat trochu jinak. Ví, že budou mít za život mnoho „džobů“, jsou ochotní se hodně měnit a někam posouvat. Ale moc toho nevíme. Naše společnost Manpower dělala mezinárodní výzkum, ptali jsme se 18 tisíc zaměstnavatelů po celém světě, co se stane do dvou let v důsledku digitalizace a robotizace. Celkem 98 procent z nich řeklo, že se to u nich dramaticky změní a že je to zasáhne. Bude to hodně rychlé, hodně se změní struktura zaměstnanosti. Ale je třeba si uvědomit, že u generace dětí, která dnes chodí na základní školy, nikdo neví, co budou dělat. Asi 65 procent profesí, které budou dělat, dnes vůbec neexistuje. A to taky nikdo neřeší.

Více zapojme ženy na mateřské a lidi před důchodem

Vidíte u nás ještě nevyužité zásobárny pracovní síly? Třeba ženy, které zůstávají relativně dlouho doma s dětmi.
Jistě. Tomu, aby se vrátily na pracovní trh, by pomohla rozšířenější práce z domova, částečné úvazky a podobně. V parlamentu je teď před schválením novela zákoníku práce. V ní je spousta změn, které by všem zkomplikovaly život, ale nejsou tam změny, po kterých trh volá. Doufám, že bude odložena.

I když právě zákoník práce se podepisuje na tom, že nemáme dost flexibilní trh. Něco se snažíme moc regulovat, další věci zase neřešíme. Najmout dneska na pár hodin mladou matku, která má doma děti, znamená překonávat strašné obstrukce. V posledních letech se to sice trochu uvolnilo, aspoň si tyto ženy mohou přivydělat, ale je to pořád komplikované.

Co si myslíte o návrhu, dát přesná pravidla práci z domova, takzvanému „home office“?
Dnes už zaměstnavatelé vidí, že je to oboustranně výhodná forma, takže se začíná docela rozšiřovat. Ve službách se už třeba užívá hodně. Ale snaha tuto formu regulovat, to je přece další příklad nesmyslné přeregulace. Představte si - v návrhu zákoníku práce byl dokonce i paragraf, že se lidé, kteří pracují doma, musí v určitých intervalech setkávat v práci. To je přece taková samozřejmost, že ji nikdo nemusí nařizovat. Na to firmy i lidi přijdou sami. Zákon nemůže mít ambici popisovat tak nesmyslné detaily. Zvlášť když podstatné věci neřeší.

Vidíte další skupiny nezaměstnaných lidí, které firmy z různých důvodů nemohou či nechtějí využít?
Třeba generace 50+, lidi před důchodem. Říká se o nich, že neumějí pracovat a tak dál, ale často to není pravda a je známo, že je lepší mít smíšené kolektivy, kde jsou mladí lidé s energií, starší se zkušenostmi a management, který umí obojí vybalancovat. Neexistují na to žádné speciální programy, takže takto smíšené kolektivy tady dělá jen pár osvícených firem. Nebo si vezměte zaměstnávání handicapovaných.

Ale to přece stát podporuje i finančně. V čem je problém?
Je hodně lidí s mírným handicapem, kteří ho raději tají ze strachu, aby našli práci. Vědí, že zaměstnavatel z nich bude mít strach, že by pro ně měl mít extra pracovní místo, že jsou pro něj komplikací. Na druhou stranu se ze zaměstnávání handicapovaných stal dobrý byznys pro firmy, které se naučily přes chráněné dílny nebo chráněná místa stahovat často i neoprávněně státní peníze. Něco je přeregulované, ale vedle toho je obrovský černý trh.

Chrání české právo alespoň zájmy zaměstnanců? Firmy si stěžují, že je ta ochrana přehnaná, a jim to komplikuje život.
Celkově se to trochu lepší. Ale lidi například v pokladnách supermarketů byli donedávna totálně vykořisťovaní a vlastně to nikoho nezajímalo. Kdo kdy viděl, aby prodavačka na kase pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná? Vždyť je to nehoráznost. Teď některé řetězce aspoň přikročily k navýšení platů. Ale je to pořád stejný problém: stát trh práce systémově neřeší.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.