Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanův muž Rusnok v ČNB: Babiš jde s obří brokovnicí na malého zajíce

  6:00aktualizováno  6:00
Prezident Miloš Zeman ho minulý týden označil za budoucího guvernéra ČNB. Jiří Rusnok se tak má příští rok v červenci stát prakticky nejvlivnějším ekonomem v zemi. V rozhovoru pro iDNES.cz kritizuje Babišův boj proti daňovým únikům u živnostníků - online evidence tržeb podle něj bude zbytečně drahá.

Jiří Rusnok při rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES (13. března 2015). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Rusnok coby bývalý dlouholetý šéf penzijního fondu konstatuje, že po zásadní změně penzijního systému chybí společenská poptávka. Mluví i o svých současných úkolech - v ČNB má jako člen bankovní rady v gesci ochranu spotřebitelů před lichváři nebo před nefér praktikami při prodeji pojištění.

Jak coby bývalý ministr financí hodnotíte daňovou politiku současného ministra? Tvrdí, že daně není třeba zvyšovat, jen lépe vybírat.
Vybrat daně a efektivně, to je správné, daňové úniky tu jsou. Otázka je kde, jestli je připravované nástroje dokážou výrazně eliminovat.

Co máte teď přesně na mysli?
Ohledně evidence tržeb jdeme s obrovskou brokovnicí na relativně malého zajíce a mohlo se na to jít chytřeji. Chce se dosáhnout toho, aby živnostníci a malí obchodníci přiznávali tržby. Pokud zavedu povinný elektronický systém pro všechny, tak toho dosáhnu. Je otázka, jestli náklady odpovídají dosaženému efektu, který z toho bude. Je to od začátku příliš ambiciózní. Stačilo by vyžadovat pokladny s fiskální pamětí (registrační pokladny - speciální certifikované přístroje, pozn. red.), které budou kontrolovány namátkově, nejlépe formou loterie. To je osvědčený systém, který by velkou část nepřiznaných tržeb odhalil, a přitom by to nikoho příliš nezatížilo, nebylo by to organizačně a investičně tak náročné.

Byl jste deset let šéfem penzijního fondu. Jak hodnotíte rozhodnutí ohledně penzijního systému - zrušení druhého pilíře?
Byl to předvolební slib, který koalice dodržela. Stávající reforma penzí stejně nemohla nic zásadního vyřešit. Možná kdyby někdo přišel s modelem generální opravy druhého pilíře, tak se vzniklá infrastruktura (fondy, centrální registr smluv, distribuce, pozn. red.) dala racionálně použít. Penzijní reforma v Česku je stejně jako vstup do eurozóny čistě politická otázka. Nebyla nikdy dostatečná politická a společenská poptávka, aby tu nějaká zásadní reforma proběhla. Češi jsou výrazně většinově spokojeni se stávajícím systémem.

A není pro penzijní systém, který konzumuje třetinu státního rozpočtu, důležitější jeho dlouhodobá udržitelnost než to, jestli je populární?
To je kardinální otázka jakékoliv politiky. Přesvědčte politiky o tom, že se mají na věci dívat prizmatem dlouhodobé udržitelnosti a ne volebního výsledku.

Vláda slibuje úpravu třetího pilíře - je to podle vás zásadní pro budoucnost penzí nebo jen kosmetická změna?
Třetí pilíř funguje dobře a čím méně se do něj bude zasahovat, tím lépe. Je třeba jen klientům vysvětlit, aby se nebáli přestoupit z garantovaných fondů do nových (od roku 2013 jsou staré fondy pro vstup uzavřené a může se vstupovat jen do nových, kde už není garantovaný neprodělek, pozn. red.). Ty staré jim garantují víceméně trvalou nulu. To je věc firem a legislativní úpravy. Zbytek je kosmetika.

V bankovní radě dohlížíte na sekce ochrany spotřebitele a sekci licencí a sankcí. Je podle vás ochrana spotřebitele proti drahým spotřebitelským úvěrům dostatečná? A co ti, kteří uzavřeli nevýhodné pojištění?
Každý trh má specifické podmínky. Bankovní klienti jsou chráněni velice slušně, u klientů pojišťoven se naprostá většina prodeje produktů odehrává přes pojišťovací zprostředkovatele. Tam legislativa ještě není na evropské úrovni, ale k tomu se postupně dostaneme. V procesu je novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Bude vyžadovat zavedení systému, který už dnes máme v oblasti investičních a penzijních produktů. Budou se muset kvalifikovat, ČNB na to bude dohlížet, kvalifikaci si budou muset obnovovat.

A spotřebitelské úvěry?
V běhu je implementace evropských směrnic, která se dotkne i spotřebitelských úvěrů. Je to spíše o dohledu nad subjekty, které úvěry poskytují než o ochraně spotřebitelů. Aktuálně se kritizuje dvojkolejnost dohledu ČNB a České obchodní inspekce (ČOI) - my dohlížíme tu část, kterou poskytují bankovní subjekty, ČOI dohlíží na nebankovní subjekty. Ale v tom nevidím hlavní problém.

V čem tedy?
V této zemi dochází k praktikám, které mají blízko k lichvě a v určitých prostředích asi dost masově. Lichva je odjakživa trestný čin, jenže se špatně dokazuje a orgánům činným v trestním řízení se do toho nechce. Chápu, že mají práce dost. Vytváří se tu iluze, že když se vytvoří všeobjímající systém dohledu nad těmito subjekty, který se zabuduje pod ČNB, tak nebudeme mít lichvu. To je iluze.

Proč? Když se vytvoří jasná pravidla hry, bude snazší lichvu oddělit a potrestat, nebo ne?
Doufejme, že bude větší přehled o těch, kteří se v sektoru chtějí pohybovat seriózně, a bude jich omezené množství. Jenže neseriózní firmy se přesunou do černé a šedé sféry, a tam budou dál působit. Licencováním nezabráníte trestným činům. Za návrhy na licencování bublá sociální aspekt a chápu, že politici to uchopí a budou tvrdit, že to vyřešili, když to přesunou do ČNB.

Připomeňte si okamžiky z června 2013, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval po pádu Nečasovy vlády premiérem právě Jiřího Rusnoka:

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.