Kočkování Evropy s Řeckem je do jisté míry hra, říká ekonom Ery Jan Bureš. Na...

Kočkování Evropy s Řeckem je do jisté míry hra, říká ekonom Ery Jan Bureš. Na snímku řecký premiér Alexis Tsipras (vlevo) se šéfem Evropské komise Jean-Claude Junckerem. | foto: AP

Řekové a věřitelé po sobě štěkají. Je to jen zoufalá hra, říká analytik

  • 10
Už čtyři měsíce se Řekové s mezinárodními věřiteli pokoušejí dohodnout na tom, za jakých podmínek si budou moci sáhnout na další peníze. Strany v jednání tvrdí, že jsou blízko, přitom se však nepřestávají kočkovat. „Je to trochu hra, trochu akt zoufalství,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz ekonom Ery Jan Bureš.

Z čeho usuzujete, že jsou Řekové a mezinárodní věřitelé blízko k dohodě, která jim otevře dveře k čerpání další finanční pomoci?
Jednání byla v posledních dnech hodně intenzivní a především na straně věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, došlo k určitému posunu. Sjednotili pozice a začali Řecku nabízet ústupky v citlivějších oblastech, především cílů pro hospodaření v dalších letech. Ústupky se týkají především počtu státních zaměstnanců, požadavku na jejich propouštění. Pozice se konečně začínají sbližovat. Je otázkou, zda dohoda projde v řeckém parlamentu, zejména přes extrémní levici ve vládnoucím hnutí Syriza.

Představy obou stran se ale dost často radikálně liší. A nyní premiér Tsipras řekl, že v návrhu jsou body, které nikdo nemůže považovat za základ jednání. Je to jen hra?
Vnímám to z řecké strany trochu jako hru, trochu jako akt zoufalství. Řecko zatím není schopno předložit nějaké kompromisní návrhy. V zásadních bodech zatím ústupky nebyly, mezi nimi je i vyrovnání penzijního systému s podmínkou navyšování věku odchodu do důchodu a snižování penzí. V tom jsou věřitelé neústupní. Problém je, že extrémně levicová frakce hnutí Syriza není ochotna dělat žádné kompromisy a otevřeně hovoří o tom, že Řecko se bez eura dokáže obejít. Tvrdou hru chtějí hrát až do konce i za cenu vystoupení z eurozóny.

Jan Bureš

Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Hlavní ekonom Ery dlouhodobě sleduje dění v Evropské unii. Era je značka ČSOB, patří k ní pobočky Poštovních spořitelen a finančních center v ČR.

Proč se kolem Řecka tancuje po špičkách? Skoro to vypadá, že si EU potřebuje půjčit od Řeků. Neměl by být postoj mezinárodních věřitelů tvrdší?
Tvrdší postup je určitě na místě. Na druhou stranu hrozí, že skutečně Řecko nesplatí část svých závazků a věci naberou samovolný spád. Řada politiků na straně věřitelů už investovala velkou část svého politického kapitálu do setrvání Řecka v eurozóně. Mluvíme o Angele Merkelové, Francois Hollandovi... Jsou to politici, kteří s Řeckem spojili část své politické kariéry, a byla by to pro ně velká politická prohra.

Důvody jsou tedy spíš politické než ekonomické a řecký exit není rizikem pro globální ekonomiku včetně té české?
Řecký exit a krach rizikem je, ale zdaleka ne tak velkým jako v roce 2012. Situace se výrazně změnila. Eurozónu by to dostalo do mělké recese, ale celá věc by se dala uřídit. Recese by se v takovém případě přenesla i do Česka. Kanály nákazy by primárně zasáhly skrze finanční systémy země na jihu Evropy a odtamtud spíš skrze propad poptávky by se šířily do jádra eurozóny, Německa, Nizozemska, Belgie, Francie a odtud k nám.

V pátek 5. června mají Řekové splatit část dluhu. Dlouho dopředu upozorňovali, že nemají peníze a dluh nesplatí, teď ale to vypadá, že to půjde. Jak je to možné?
Mnohokrát už u předešlých splátek říkali, že je nesplatí. Řada řeckých ministrů to ráda říká do televize, je to adresováno domácímu publiku. Pokud jde o červnové splátky, myslím, že mají pravdu a peníze na ně nemají. Splátka je rozdělena do čtyř částí. Tento týden mají zaplatit pouze 300 milionů eur. Uprostřed června jsou další tři splátky v částce zhruba 1,2 miliardy a tam si myslím, že by skutečně prostředky hledali velice těžko.