Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Díky Rusům máme práci, říká šéfka kunovické Aircraft Industries

  8:37aktualizováno  8:37
Generální ředitelka společnosti Aircraft Industries Ilona Plšková, věří, že nová generace legendárního letadla L-410 přinese další růst zakázek. Ještě před pár lety přitom Letecké závody v Kunovicích stěží živily modernizace a opravy starých letadel.

Ilona Plšková, generální ředitelka výrobce Aircraft Industries. | foto: Radek Bartoníček, MF DNES

Letos oslaví menší letoun L-410 pro zhruba 20 pasažérů 45 let od zahájení výroby. Daří se vývojově tak staré letadlo prodávat?
Jen za loňský rok jsme prodali dvacet letadel, zájem určitě je. Navíc neprodáváme stejné letadlo jako před 45 lety, prošlo řadou modernizací. Troufáme si tvrdit, že konstrukce letounu je natolik nadčasová, že stroj stále dokáže na trhu obstát bez zásadních konstrukčních změn, ale samozřejmě s řadou zlepšení.

Ilona Plšková

Narodila se v roce 1957 v Uherském Hradišti, kde vystudovala střední průmyslovou školu. Tři roky po ukončení studia nastoupila jako projektantka do Barumu. V 27 letech se dostala k leteckému průmyslu, v tehdejším státním podniku Moravan Otrokovice plánovala montáže strojů.

Postupně se vypracovala na pozici ředitelky kvality výroby. V roce 2001 koupil Moravan Otrokovice firmu Let Kunovice, Plšková ve společnosti zůstala a od roku 2008 ji vede. Během té doby se firmě podařilo zvýšit objem zakázek i počet zaměstnanců.

Například nedávno se nám podařilo díky nasazení nových motorů a vrtulí a současně náročnými zkouškami získat zakázku v Nepálu, kde za 40 let žádný nový letoun v této kategorii nekoupili. Uspěli jsme tam na vysokohorských letištích s velmi krátkou přistávací dráhou, jako je například jedno z nejobtížnějších letišť na světě v Lukle. Hodně si od toho slibujeme, v Nepálu je poměrně zastaralá flotila letadel a místní dopravci plánují jejich obnovu. Jde o velmi dobrou referenci.

Vyznat se v číslech o vaší výrobě a prodejích je trošku složitější. Loni jste prodali 20 letadel, letos chystáte jen 17, co za tím poklesem stojí?
Není to ve skutečnosti pokles, loni jsme měli dodávky několika letadel hned na začátku roku, které se kvůli administrativním překážkám nestihly prodat ještě koncem roku 2012, což navýšilo celkový objem loni dodaných letadel. Výrobu máme stabilní, loni jsme vyrobili 13 letadel, ale letos jich plánujeme 16.

Kde všude končí vaše letadla?
Podařilo se nám výrazně rozšířit počet míst, kde máme zastoupení. Nejen Rusko, ale v posledních letech jsme dodali třeba do Alžírska, Brazílie, Kazachstánu, Džibuti, Francouzské Guyany nebo na Slovensko. Naše letadla však létají téměř po celém světě – jak v mnoha zemích Afriky, Latinské Ameriky, Asie, tak i v Evropě. Naše síla je tam, kde nemají zpevněná letiště, nelétá tam mnoho letadel podobné velikosti, která by uměla přistát třeba na trávě, a navíc na krátké dráze.

Jsou nějaké další konkrétní trhy, které vás zajímají?
Máme rozjednané obchody v Bangladéši, hodně nás zajímá Indie, Vietnam a Indonésie, Čína, láká nás více Latinská Amerika. V podstatě všechny trhy, kde fungují letiště vhodná pro naše letadla.

Jak dlouho trvá jednání o prodeji letadla?
Většinou tak dva až tři roky, kratší doba je možná maximálně u stávajících zákazníků.

Vyvíjíte novou generaci letadel. V čem bude jiná?
Dojde k zásadnímu zlepšení většiny vlastností. Bude mít větší maximální vzletovou hmotnost, větší maximální platící zatížení (hmotnost cestujících a nákladu), delší životnost, výkonnější pohonnou jednotku a větší zavazadlové prostory. Téměř zdvojnásobíme dolet, vyvinuli jsme novou konstrukci křídel s integrálními palivovými nádržemi, která nám to umožní. Zcela nová bude i pilotní kabina s moderní technologií Glass Cockpit. Navíc výrazně ušetříme čas při výrobě, řádově stovky hodin oproti současné verzi. Používáme nové materiály, provozovatelům by mělo letadlo vydržet zhruba o třetinu déle než dosud.

Přesto jde stále jen o novou generaci starého modelu. Kolik dílů změníte?
Celkem je na letadle kolem 16 tisíc dílů, my měníme zhruba třetinu. Všechny musí projít náročným testováním, které teď probíhá.

Trendem většiny výrobců je vyrábět větší letadla, tomu jste se nevyhnuli také. Nemáte obavy, že zákazníci větší letoun nechtějí?
Vývoji předcházel velmi rozsáhlý marketingový průzkum, kdy jsme mluvili se spoustou našich současných i potenciálních zákazníků. V podstatě jsme v situaci, kdy někteří netrpělivě na naše nové letadlo čekají, až si je budou moci koupit. Pohybujeme se na trhu, kde jsou ještě dva jiní výrobci letadel stejné kategorie, kteří nám konkurují, ale teď přijdeme s nejnovějším modelem ze všech, který bude mít i nejlepší parametry.

V minulosti vyvinul Let ještě větší letadlo – L-610 až pro 40 lidí. Dostali jste se až k prototypu, taková kategorie vás neláká?
Máme tu veškerou dokumentaci, ale rozhodně tento projekt nehodláme křísit. Když o to někdo bude mít zájem, rádi mu ji prodáme.

Kdy vylétnete s novým letadlem?
Do konce roku chceme mít hotový první prototyp k prvnímu vzletu a pokračovat v dokončení inovací a náročné certifikaci. Věříme, že se to podaří, je to krok, který nás posune o řád výše.

Kolik jste dosud do nové generace letadel investovali?
Počítáme v řádu stovek milionů korun, jen letos půjdou do investic nových strojů desítky milionů korun. Jde například o jeden z inovačních dotačních projektů v hodnotě 110 milionů korun, kdy nám čtyřicet procent pokrývá stát. V poslední době jsme například investovali značné prostředky do nových obráběcích strojů, nové lakovny nebo linek pro povrchové úpravy. Doba jde v tomto neuvěřitelně dopředu, co dříve na některých strojích trvalo deset hodin, to teď zvládneme i za hodinu.

Poběží současně výroba současné i nové generace?
Za předpokladu úspěšné certifikace letounu plánujeme v roce 2016 spustit sériovou výrobu L-410 NG. Náběh musí být postupný, ale i tak to bude velmi náročné na organizaci výroby. Potřebujeme mít sériovou výrobu nového letadla velmi dobře odladěnou.

V dobách největší slávy jste tu vyráběli 60 letadel ročně, je ještě takové číslo reálné?
Průchodnost na přípravcích a kapacitní možnosti nám ukazují tak 25 až 30 letadel, to je myslím možné a reálné.

Už druhým rokem přijímáte každý rok řádově desítky až stovky lidí, daří se vám je sehnat?
To je u nás velký problém. Jsme region s tradicí letecké výroby, bohužel, po problémech v dřívějších letech spousta lidí utekla a věnovala se jiným oborům. V podstatě nám tu chybí celá jedna generace zaměstnanců. Ale věřím, že lidi najdeme. Jen letos sháníme přes sedmdesát lidí, a to především v dělnických profesích, například frézaře, klempíře, nýtaře, soustružníky, u vysokoškolských profesí to jsou analytici, výpočtáři.

Kde je sháníte?
Posílají nám sem lidi z úřadu práce a za pochodu je tu rekvalifikujeme. Je to drahé, ne každý se na takovou práci hodí. Děláme teď hodně prezentací na různých školách, mladí lidé často ani netuší, že se tu opět vyrábějí letadla. Máme vlastní učiliště a leteckou školu, tam po dlouhé době opět roste zájem o studium. Mladí lidé z našeho učiliště se zajímají o dění v naší společnosti, a jen tak pro zajímavost zjišťujeme, že si i hodně učňů začíná samo dávat výuku ruštiny. To je pro mě příjemné překvapení. Vzhledem k tomu, že máme ruské majitele, kdy velká část produkce odchází do Ruska, tak je tento jazyk pro práci v naší firmě perspektivní.

Jak místní vnímají, že firma patří ruské firmě?
Vidí, že přispěli k naší stabilitě a že nám pomáhají. Bez nich bychom se nedostali zpět na trh. Zažila jsem ve firmě různé vlastníky a mohu v klidu prohlásit, že máme teď nejlepší možné majitele. Pomáhají nám, podporují nás. Máme velmi dobré vztahy, chtějí nás dál rozvíjet. Od roku 2009 jsme prodali do Ruska 38 letadel, do ostatních zemí 16. Tato čísla jasně hovoří, bez našich majitelů bychom v Rusku nebyli zdaleka tak úspěšní. Navíc máme v Rusku rozjeté další kontrakty, teď například zkoušíme naše letadlo s podvozkem na lyžích pro přistávání na Sibiři. 

Loni se začalo mluvit o lince z Kunovic do Prahy, a jelikož vám patří zdejší letiště, padla volba na provoz této linky na vás. Jak jste daleko?
Jsem realista, a tak stavím na předběžných propočtech, ale bohužel v tuhle chvíli to nevidíme bez součinnosti sponzorů a dotací reálně, cena letenky by byla příliš vysoká, je tu dost silná konkurence vlaku. Dostali jsme se s cenou už hodně nízko, ale stále to není na takové úrovni, aby to bylo ziskové.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.