Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sídliště stárnou a služby tam skomírají, říká demograf Ouředníček

  15:27aktualizováno  15:27
V Česku žije přes půl druhého milionu lidí starších 65 let a v budoucnu jich ještě přibude. Podle demografa Martina Ouředníčka z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK tento trend významně ovlivňuje služby na sídlištích. A to i přesto, že se senioři z Prahy a dalších větších měst nezřídka stěhují na důchod do svých oblíbených chat.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Josef VostárekMF DNES

Jak stárnutí obyvatel mění česká města?
Stárnou zejména sídliště, kde největším problémem není fyzická degradace domovního fondu, ale proměňující se věková struktura. Je známo, že lokalita stárne společně s lidmi, kteří v ní žijí a obráceně. Třeba v Praze na Jižním městě je řada transformovaných jeslí a školek na domovy důchodců. Zároveň tam jsou ale třeba problémy s kupní silou.

Co to přesně znamená?
Náš výzkum na kladenském sídlišti Kročehlavy, což je největší sídliště v Česku, ukázal, že tam ta kupní síla chybí. Ten skok byl obrovský už za socialismu, kdy lidé před důchodem, víceméně nezávisle na profesi, vydělávali nejvíc. Vstup do důchodového věku pak znamená nejen změnu ekonomické aktivity seniorů, ale samozřejmě proměnu v tom, za co utrácejí. Změní se třeba i to, za co dávají peníze během dovolené. Velikost příjmů, když jde pár během několika let do důchodu, se výrazně sníží. Tím pádem se výrazně liší i poptávka na sídlišti.

Zabýváte se především výzkumy v Praze a okolí. Jak moc se senioři v metropoli stěhují za levnějším bydlením?
Starší obyvatelstvo se stěhuje hlavně z restituovaných čtvrtí vnitřního města, které se tím omlazuje. Ještě před pár lety žily v poměrně velkých bytech třeba na Vinohradech samy starší ženy, většinou vdovy s malými příjmy. Pobíraly třeba i příspěvky na bydlení a díky poměrně nízkému regulovanému nájemnému a také příjmům širší rodiny, které šly na nájem třeba jen proto, aby si byt udržely. Tyto dámy se většinou stěhovat nechtěly, a proto se uskromňovaly jinde, třeba při nákupu potravin. Tak jsem to vnímal ve svém okolí. Češi se obecně neradi stěhují.

Na Západě se přitom lidé v důchodovém věku dost často stěhují za příjemnějším klimatem, konkrétně v Americe na jih do Kalifornie nebo na Floridu.
To samé funguje i v případě Němců, kteří se stěhují třeba do Španělska. A vůbec v rámci Evropy ten odliv ze severu na jih funguje. V Česku výrazné klimatické rozdíly mezi severem a jihem nemáme, přesto jistou paralelu vnímám třeba ve spojitosti s výstavbou seniorských domů a městeček na jižní Moravě.

Martin Ouředníček z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK v Praze

Martin Ouředníček z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje UK v Praze

Do jaké míry Češi přenechávají péči o starší příbuzné na seniorských domech?
Tady sledujeme významné regionální rozdíly. Už před revolucí byl značný podíl starších lidí, kteří se o sebe nepostarají, takzvaně institucionalizován. To je u nás mimochodem velký trend dodnes. Na jižní Moravě je ta institucionalizace menší díky většímu podílu věřících. Naopak nejvíce lidí se v domech pro seniory nebo v LDN ocitá v bývalých Sudetech, to znamená v oblastech, kde je sociální koheze, soudržnost a postarání se o bližního, a i ten podíl věřících nižší. A právě Vysočina a Jižní Morava je v tomto obecně na tom druhém pólu.

Zvykli jsme si na to, že se instituce o naše seniory postarají?
Ano, jde o jakési specifikum Česka. Kdybychom to srovnali třeba se skandinávskými státy nebo i jihoevropskými, je to tam také, ale ne v takové míře jako u nás. Hlášení o stěhování, které bylo za minulého režimu povinné, dnes není, takže tím jsou také naše grafy o současném stěhování méně přesné. Nicméně ta tendence je dost podobná. Celých deset lidí z tisíce se přestěhuje buď k rodině, nebo do institucí pečujících o seniory. Obecně je výhodnější, když jsou senioři na jednom místě, kde se pro ně můžou zabezpečit i sociální služby.

Do jaké míry hraje roli v míře stěhování seniorů to, jestli jsou z města nebo z vesnice?
Je to paradox. Věkové kategorie 60 až 65 let a 70 let a víc se stěhují nejvíce právě z velkých měst jako je Praha, Brno nebo Ostrava. I přesto, že právě tam je péče o seniory zabezpečená nejlépe, protože platí, že čím větší město, tím lepší zdravotní a sociální péče. Oproti tomu na venkově zůstávají důchodci bydlet ve svých bytech a domech déle. Na vesnici, kde se všichni znají, také funguje větší solidárnost, třeba že soused sveze seniora k lékaři a podobně.

Neodrazují seniory od stěhování finanční náklady?
To si nemyslím. Čeští senioři žijí nezřídka neuvěřitelně skromně. Často si s sebou berou jen to nejdůležitější, takže ta položka na změnu bydlení nemusí být zas tak velká. Podle našich zjištění se dnes navíc lidé kolem sedmdesátého roku života stěhují více než dříve, ženy přitom častěji v důchodovém věku mění adresu než muži.

Kam Pražané na důchod míří?
Ve výzkumu jsme přišli na zajímavý trend. Starší lidé se stěhují za Prahu, především jižním směrem. Generace chatařů stárne a dnešní generace dvaceti- a třicetiletých na chaty už tolik nejezdí. Velmi časté je tak přeměňování chat a chalup na stálé bydlení. Kdybych se měl osobně přestěhovat z Prahy tam, kde to znám, bude to místo, kam jsem za socialismu utíkal z paneláku. Je to třeba Otava, Sázava.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.