Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lithium by se v Česku těžit mělo, je to pro Evropu strategické, míní expert

  12:05aktualizováno  12:05
Několik firem chce v Česku začít těžit lithium - alkalický kov, který díky použití v bateriích nabývá na ceně. Podle odborníka na těžbu a zpracovávání nerostných surovin Jiřího Botuly by dobývání tohoto kovu přineslo Česku a potažmo Evropě jak ekonomická, tak i strategická pozitiva.

Ne, není to kokain, ale uhličitan lithný. Tedy forma ve které se jinak nestabilní lithium skladuje a obchoduje. A i přesto, že jeho cena prudce stoupá, vizuálně podobný kokain se stále prodává výrazně dráž. | foto: Profimedia.cz

O lithiu se mluví jako o nové ropě, tedy strategicky důležité surovině budoucnosti. Je to podle vás opravdu tak?
Není to přehnané. Lithium bude důležité jak pro své stávající uplatnění, tedy pro výrobu baterií, tak i v moderním slévárenství, hutnictví či keramice. Určitě má před sebou obrovskou budoucnost (více čtěte zde).

Když si vzpomeneme na dobu pár let nazpět, tak podle cen komodity i například akcií firmy NWR na burze to vypadalo, že budoucnost má i černé uhlí. A dnes mají těžaři v Evropě problémy. Ocel, pro jejíž výrobu se koks hlavně používá, přitom lidé stále potřebují.
U lithia to opravdu nehrozí, protože dnes nejsou známé jiné zdroje pro baterie do mobilních zařízení nebo elektromobilů. A navíc si myslím, že to má budoucnost i v jaderné energetice jako zdroj pro výrobu tritia v termonukleárních fúzních reaktorech.

doc. Ing. Jiří Botula PhD.

Jiří Botula působí jako docent na Institutu hornického inženýrství a bezpečnosti Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Je také členem operační skupiny OG1 (zaměřené na průzkum, těžbu a úpravu surovin, recyklaci a využití odpadů) Evropského inovačního partnerství v oblasti surovin při Evropské komisi v Bruselu.

Konkrétně problematikou lithia se docent Botula zabývá od devadesátých let.

Cena lithia stoupá. Jak dlouho to může vydržet?
Lithiem se zabývám od začátku devadesátých let a ta cena, samozřejmě s mírnými výkyvy, neustále, dá se říci exponenciálně, stoupá. A bude růst i nadále.

Proč?
Problém nebude ani tak v nedostatku lithia jako takového, ale v nedostatečných kapacitách těžebních firem, popřípadě jejich malé flexibilitě.

Přirovnávali jsme lithium k ropě. Ta končí ve spalovacích motorech, a tedy poté ve formě emisí v atmosféře. Nakolik to je u lithia jiné?
Lithiové baterie se dají recyklovat. Technologie jsou víceméně hotové.

Co říkáte plánům na těžbu lithia v Česku – jak povrchovou, tak i hlubinnou?
Myslím si, že to dává smysl. Celé Krušné hory jsou lithiová provincie – kam kopnete, tam ho najdete. Vyplatí se ho těžit, když spolu s ním obnovíte těžbu cínu a wolframu. Co se týče odkališť, která jsou v Cínovci nebo Horním Slavkově, tak tam to má úplně úžasný smysl. Jednak se zbavíme staré zátěže, získáme surovinu a zbytek můžeme použít ve stavebnictví jako písek. Za určitých podmínek a po další úpravě by se dal použít i jako sklářská surovina. Jen v odkališti v Cínovci jsou zásoby okolo milionu tun.

Docent Jiří Botula

Docent Jiří Botula

Do jaké míry složitý je proces těžby a následné výroby uhličitanu lithného z vytěžené suroviny?
Těžba z odkaliště je poměrně jednoduchá. U našich lithných slíd je zajímavé, že mají vysoký obsah železa. Dají se tedy oddělit pomocí silných magnetů. V případě primární těžby je to těžší a lithné slídy se získávají až na konci technologického procesu, který spočívá v drcení, mletí a separaci jednotlivých užitkových složek - minerálů. Z toho “odpadu” po získání cínu nebo wolframu lze poté získat lithium, respektive lithnou slídu. To je samozřejmě jenom koncentrát, který je třeba podrobit chemickému zpracování a vyrobit z něj uhličitan lithný nebo jinou chemickou surovinu, se kterým se obchoduje. Na těžbu tedy musí navazovat hydrometalurgické – chemické zpracování.

Jak velkou překážkou může být, že krušnohorská naleziště mají nižší obsah než jiná světová ložiska, tedy že je v nich obsažené lithium „řidší“?
Průměrný obsah lithia v našich rudách je asi 0,2 procenta. Ale vhodnými technologickými postupy se lze dostat někam k 1,2 procenta lithia, což už je konkurenceschopné. Samozřejmě jihoamerická ložiska budou vždy kovnatější a technologie získávání lithia ze solných jezer je zase jednodušší a levnější.

INFOGRAFIKA: Bude se v západočeských těžebních oblastech těžit Lithium?

INFOGRAFIKA: Bude se v západočeských těžebních oblastech těžit Lithium?

Co strategický význam lithia? Evropa, coby bohatá část světa, ho bude asi hodně spotřebovávat. Měl by proto být zájem ho zde i těžit?
Dnes je sedmdesát procent těžby lithia v Chile, dále ji mají pod kontrolou Australané, Američané a ještě také Argentina. Můj názor, který prosazuji, kde mohu, je, aby byla Evropa co nejméně závislá na geopolitice surovin. Jsem i členem pracovní skupiny při Evropské komisi, která navrhovala strategický plán pro tzv. kritické nerostné suroviny, kam v rozšířeném slova smyslu patří i lithium.

Cínovecké lithium je tedy z tohoto pohledu pro Evropu klíčové?
Ano, dá se to tak říci. Na území Evropy je několik ložisek lithiových surovin. Z hlediska evropské těžby jsou celé Krušné hory velice významné. Odhaduje se, že na českém území se nachází pět až šest procent světových zásob lithia.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.