V Česku v poslední době rezonuje téma plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kritici namítají, že by byl projekt drahý. Rozpoutává téma rozšiřování vodních cest vášně i na Slovensku?
Otázka rozšiřování sítě vnitrostátních vodních cest je samozřejmě dlouhodobě diskutovaná a diskuse nabírají na intenzitě.
S čím se na Slovensku počítá?
Hlavně jde o projekty na Dunaji a jeho přítocích Moravě a Váhu. Na Dunaji se bavíme o společném slovensko-rakouském úseku Dunaje nad Bratislavou, včetně posouzení možnosti výstavby společného slovensko-rakouského vodního díla, případně díla vybudovaného výlučně na území Slovenské republiky, ale s dosahem na území Rakouska. Lokalita je zařazená mezi prioritní projekty TEN-T (Transevropská dopravní síť, pozn. redakce).
Vladimír Novák, bývalý ředitel Agentúry rozvoja vodnej dopravy (obdoba českého Ředitelství vodních cest).
K čemu by měly tyto projekty sloužit?
Vyplývají z mezinárodních závazků Slovenska ve vztahu k rozvoji a modernizace vnitrostátních vodních cest i zájmů potenciálních uživatelů. Bez kvalitní vodní cesty, na které jsou zabezpečeny požadované parametry plavební dráhy alespoň 300 dní v roce, nemůže být řeč o trvale udržitelném rozvoji vodní dopravy. Nedostatečné podmínky pro plavbu však nejsou jen problémem na Slovensku a v ČR, rejdaři například na Dunaji vykazují ztráty v období s nedostatečnou plavební hloubkou, kdy plavidla zůstávají uvázlá na místě i několik dní. To má likvidační důsledky na přepravce, kteří se stávají nekonkurenceschopní, protože nemohou zaručit termín dodání zboží. Má to také vliv na modernizaci flotily. Nikdo nebude investovat do nových lodí, pokud nemá alespoň základní jistotu slušné návratnosti.
Kolik mají stát projekty, které kromě jiného vyřeší problémy s nedostatečnou splavností?
Je to složité, zejména pokud jde o Dunaj. Finance se budou odvíjet od konkrétního návrhu řešení, které však vyplyne až ze závěrů připravované studie. Pro Vážskou vodní cestu bude otázka financí závislá na finálním řešení případného propojení kanálu Dunaj–Odra-Labe, na řeku Váh přes Kysucu.
Kudy by mělo vést uvažované propojení Váhu s kanálem Dunaj-Odra-Labe? Kdo to prosazuje a proč?
Oficiální varianty napojení na koridor Dunaj-Odra-Labe jsou v souladu s Koncepcí rozvoje vodní dopravy Slovenské republiky dvě. Tou první je čtvrtá etapa Vážské vodní cesty, která vede od Žiliny a počítá s následným případným propojením na Odru přes Kysucu. Příprava a začátek realizace se však předpokládá až po roce 2025. Druhou možností je propojení Dunaj-Odra-Labe s využitím řeky Moravy, přičemž v Koncepci to není chápané jako konkurenční alternativa první možnosti, obě cesty by se měly vzájemně doplňovat. Na Slovensku se vysloveně neupřednostňuje žádná z variant, i když z hlediska rozestavěnosti a zájmů Slovenska je na tom momentálně lépe Vážská vodní cesta, která je také podpořena realizační dokumentací z roku 1998.
Kolik by stálo napojení Váhu na český říční koridor přes Jablunkovský průsmyk?
Hrubý propočet vyplyne z příslušných studií proveditelnosti, respektive technicko-ekonomických studií. Z dokumentů zpracovaných v minulosti vychází hrubý propočet nákladů stavby na Vážskou vodní cestu na zhruba dvě miliardy eur (51 miliard korun) v letošních cenách.
"Český" projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Co si myslíte o českém projektu Dunaj-Odra-Labe?
V projektu je jednoznačný předpoklad, že bude přínosem pro rozvoj dotčených regionů a může přispět ke zlepšení zaměstnanosti v průběhu výstavby, ale i během provozu. Pozitivní je i možnost plnění dalších funkcí, třeba protipovodňové ochrany nebo zásobování vodou v období sucha. Platí to i o Vážské vodní cestě.
Nakolik využívají firmy na Slovensku lodní dopravu?
Jak už jsem říkal, lodní doprava na Slovensku, ale i v Česku a dalších zemích EU doplácí na problémy zabezpečení požadovaných parametrů plavební dráhy v období celého roku, a tím se stává nekonkurenceschopnou. Realita je taková, že plavidla musí často plout z důvodu výskytu brodových úseků nevytížená, například na ponor 1,6 metrů a během plavby někdy dochází k vynuceným překládkám. Pozitiva vodní dopravy jsou potom potlačena. Kromě plavební hloubky je nutné zajistit i další parametry, hlavně podjezdovou výšku pod mosty, poloměry oblouků plavební dráhy, aby vyhovovala konkrétní třídě vodní cesty.
Chtějí vůbec firmy nové a lepší vodní trasy? Některé zájmové skupiny v Česku mluví o tom, jak velkým přínosem bude vodní doprava pro Moravskoslezský kraj, ale zájem firem je zatím malý.
Zájem firem bude, pokud budou mít důvod přeložit zboží z jiné dopravní cesty na vodu. Zajímavá se stane v momentě, když budou mít v dosahu kvalitní vodní cestu spojenou s ekonomicky výhodnější možností přepravy.
