Krajský soud se přiklonil k názoru právních zástupců stavebních firem, podle kterých jste se o kartelu dozvěděli tím, že jste ve firmě získávali dokumenty, na které jste neměli právo. Proč jste hledali informace i o jiných zakázkách?
Vše začalo tím, že jsme obdrželi anonymní podání na možný kartel a kontaktovala nás v této věci i policie. Šli jsme tedy poměrně najisto. Kartely nebývají o jedné zakázce, ale řetězci více zakázek. V podstatě u nich platí heslo „Jednou já tobě, jednou ty mně“. Všechny důkazy nemusí být zdaleka v dokumentaci k jediné zakázce, což byl i tento případ. V praxi se stává, že důkaz o manipulaci se najde v šanonu ke zcela jiné zakázce, proto je nutné mít přístup i k těmto dokumentům.
Nešlo zdaleka o první případ, kdy jste ve firmách prováděli takzvané místní šetření, lidově řečeno razii. Napadl do té doby někdo tento postup, že jste při něm získali i dokumenty, které jste původně nehledali?
Ne. Vše se změnilo až v roce 2014, kdy se objevil rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci kartelu pekáren. Úřad jej šetřil od roku 2003. Od té doby bylo vydáno 16 rozhodnutí a rozsudků a případ stále není vzhledem k soudnímu přezkumu ukončen. Nyní, po třinácti letech, lze konstatovat vítězství úřadu v tomto případu. Jenže od roku 2014 se z toho stal běžný způsob obrany většiny firem podezřelých z kartelu, stalo se z toho pravidlo.
Petr RafajAbsolvent Hornicko-geologické fakulty na Vysoké škole báňské v Ostravě. Po několikaletém působení v soukromém sektoru se stal v roce 1998 místostarostou Frýdku-Místku a od roku 2002 členem Sněmovny za sociální demokracii. V ní působil například v rozpočtovém výboru, byl rovněž předkladatelem zákona o zneužití významné tržní síly. Od 9. července 2009 je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, před dvěma lety mu vláda prodloužila mandát do roku 2020. |
Jak v této věci rozhoduje krajský soud v podobných případech?
Tak, že nám dává za pravdu včetně Nejvyššího správního soudu. Jen v tomto případě zcela nepochopitelně rozhodl opačně.
Případ jste přirovnal ke kauze Davida Ratha, kde vrchní soud zrušil rozsudky, protože neuznal použití odposlechů. V čem je to podobné?
Máme jasné důkazy, firmy se jen brání tomu, jak jsme k nim přišli. Ostatně, nikdo nezpochybnil, že ke kartelu skutečně došlo.
Vyvodíte z rozhodnutí nějaké personální důsledky?
Nemám k tomu důvod. Jsem opravdu přesvědčen, že jsme odvedli dobrou práci, a věřím, že uspějeme s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Když se v roce 2012 připravovala místní šetření, tak se postupovalo podle tehdejší judikatury. Teď se najednou výklad soudu ve stejné věci změnil. Pro mě je důležité, že nikdo nezpochybnil, že se skutečně stalo to, co jsme popsali. Když to řeknu tvrdě, tak vražda zůstane vždy vraždou, bez ohledu na to, jak ji zrovna zákon posuzuje. Hlavní problém je, že se celým rozhodnutím ztrácí právní jistota v takových případech.
Co se tím pro vás mění?
Myslím, že je to velmi špatný signál o stabilitě našeho právního prostředí. Pro nás to znamená v praxi velké omezení naší práce. Musíme přichystat novou metodiku, která bude na rozsudek reagovat. Jednou z variant je, že na každém šetření bude přítomen místopředseda úřadu. Naše schopnost zasáhnout nebo získat potřebné dokumenty se tím výrazně sníží, nejméně o polovinu.
Stát musí vrátit pokutu za stavební kartel |
Razie obvykle probíhají ve více firmách najednou. Jak chcete zajistit to, aby byl vždy přítomen místopředseda?
To je problém, který musíme řešit. Dosud běží systém, že stačí mé schválení, ale abychom dodrželi poslední judikaturu, budeme to muset změnit.
Přece jen šlo o mimořádně vysoké pokuty. Cítili jste nějaké tlaky, jak máte rozhodovat?
To nechám spíše bez komentáře. Ale výsledek našich rozhodnutí, myslím, ukazuje, že pracujeme nezávisle.
Máte další podněty na kartely ze stavebních firem nebo všechny pokuta odstrašila?
Máme některé anonymní, které prověřujeme, a běží i některá řízení, jež nechci zatím komentovat. Problém stavebního trhu je skutečnost, že tu nejsou žádné velké firmy, které by zvládly mnohamiliardové zakázky pro stát zcela samy, a vždy musí nějakým způsobem spolupracovat a domlouvat se.
S Masarykovou univerzitou spolupracujete na programu, který má odhalovat možné kartelové jednání firem. Jak bude fungovat?
Je to nástroj, který vychází z různých ekonometrických metod, které posuzují chování firem v zakázkách. Podle toho se budeme o některé zakázky a firmy zajímat.
V minulosti jste si stěžovali, že nemáte lidi. Nový zákon o veřejných zakázkách vám v podstatě zredukoval objem práce. Podněty se zpoplatnily a ubylo jich. Co to pro chod úřadu znamená?
Optimální stav není nikdy. Pro nás to znamená, že se nám podařilo výrazně zkrátit dobu rozhodování a konečně se budeme moci zaměřit i více na kontrolní činnost.
Co to konkrétně znamená?
Budeme sami kontrolovat některé zadavatele a jejich zakázky. Zejména nás budou zajímat jednací řízení bez uveřejnění, která se u nás nejen podle našeho názoru používají až příliš. Navíc bych nerad tvrdil, že naši lidé nejsou dostatečně vytížení. Jakmile nastane zase ekonomický útlum, podání k nám opět výrazně přibude a pak by bylo špatné, kdybychom na to nebyli personálně připraveni.
Zákon o veřejných zakázkách omezil možnosti jen tak podávat podněty k ÚOHS. Měl by se ještě zpřísnit?
Vidím určitě možnosti některých změn, například zkrácení lhůt na podávání námitek k dokumentaci. Bohatě by stačilo například deset dní. Delší dobu používají firmy jen jako obstrukce.
V minulosti jste byli kritizováni, že řadu případů řešíte příliš formálně nebo bez rozhodnutí ve věci samé. Mění se to?
Musíme postupovat podle legislativy. Nemůžeme jednou dělat, že zpoždění dodání námitek o jeden den je v pořádku, a podruhé zase ne.
