Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ztrátové potraviny na vesnicích by měl stát dotovat, říká šéf Konzumu

  18:01aktualizováno  18:01
Smíšenka na vesnici se třemi stovkami obyvatel by mohla získat dotaci na roční provoz 200 tisíc korun ročně, obchody v nejmenší vesnici až čtvrt milionu. Státní podporu chce prosadit Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum, které provozuje sto prodejen na Orlickoústecku. „Ztrátové obchody na vesnicích jsou veřejnou službou,“ tvrdí v rozhovoru pro iDNES.cz.

(Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V jaké situaci jsou prodejny potravin v nejmenších obcích?
V dost kritické. V malých obcích do tisíce obyvatel a zejména v obcích do pěti set obyvatel dlouhodobě provoz prodejen není podnikáním. Nevydělají si ani na základní provozní náklady. Prodejny jsou dlouhodobě ztrátové a v podstatě přežívají. Buď je někdo dotuje, což je případ části prodejen našeho družstva, nebo jejich podnikání není úplně ve všem košer.

Je situace kritická napříč celým trhem?
Ano, nestěžujeme si jen my, že máme problém. Od nějaké velikosti obce je už obchod podnikáním. Pokud si na sebe nevydělá, ať zkrachuje, protože to dělá špatně. Problém je, že v nejmenších obcích je tak málo obyvatel, že nikdy nevygenerují obrat na pokrytí provozních nákladů, jako je topení, svícení a mzda prodavačky, ani kdyby místní nakupovali v tomto obchodě všechno.

Platí to dlouhodobě?
Ano. Ale problém se prohlubuje. V posledních patnácti letech se konkurence ve městech zvyšuje, ale obraty vesnických prodejen postupně klesají, zatímco všechny náklady rostou. Nejvyšší jsou mzdové náklady. Rostou dokonce příkazem státu, který zvyšuje minimální mzdu a provozovatel nemá na vybranou. V některých místech ale obchody nevydělají ani na minimální mzdu.

Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum

Miloslav Hlavsa, ředitel družstva Konzum

Jaké jsou v oboru mzdy?
U pracovníků na malých vesnických prodejnách, kdy je prodavač zároveň vedoucím a dělá veškerou administrativu, účetnictví a další věci, se hrubá mzda pohybuje v rozmezí od 12 do 15 tisíc korun hrubého. Lidé pracují za nedůstojné mzdy. Neexistuje dlouhodobá perspektiva obchodů. V současné době, kdy je nízká nezaměstnanost, máme některé prodejny přechodně uzavřeny, protože tam nemá kdo prodávat. Za těchto mzdových podmínek je velmi těžké sehnat prodavače. Nechceme, aby lidé pracovali za nedůstojných podmínek, současně ale zajištění potravinové obslužnosti vnímáme jako veřejnou službu.

Co to znamená?
Říkáme, že prodejny potravin v malých obcích jsou veřejnou službou, která by měla být zaplacena. Stát by v tom měl být aktivnější. Pomoc by měla přijít buď centrálně, nebo prostřednictvím krajů a obcí.

Kolik peněz by v rámci dotace mohla získat vesnická prodejna s potravinami?
Na zajištění důstojného provozu prodejny po celý rok by obec o velikosti tři sta obyvatel potřebovala podporu zhruba 190 tisíc korun, obec o velikosti pět set obyvatel by potřebovala řádově 136 tisíc korun. Pro to, aby se dal zajistit provoz a v podstatě byla na nule. Každá obec je ale jiná.

Družstvo Konzum

Družstevní prodejna Konzum.

Součástí družstva Konzum je přes sto prodejen v okolí Ústí nad Orlicí. Třetina se nachází v malých obcích pod tisíc obyvatel a je závislá na dotacích výdělečných obchodů. Družstvo je začleněno do celorepublikové sítě COOP.

Neměli by pak dostávat dotaci na vesnici všichni?
Ne. Měli by dostávat všichni, kdo jsou vnímáni jako veřejná služba. Podnikatelé by neměli dostávat dotace. My si však myslíme, že prodej potravin je veřejnou službou, podobně jako třeba dopravní obslužnost. Jsou to základní lidské potřeby, na které, pokud žijete v malé obci, máte nárok. Čím menší je obec, tím je situace složitější. Extrémem jsou obce pod sto obyvatel. Asi nemá smysl zřizovat prodejnu pro samotu, kde žije patnáct lidí. Nešlo by o smysluplnou veřejnou podporu a nikdy by tam nebyla smysluplná nabídka zboží.

Jak své nápady chcete prosadit?
Spolupracujeme s Asociací českého tradičního obchodu a ministerstvem zemědělství, které vytvořilo meziresortní komisi pro řešení tohoto problému. Oslovili jsme i Asociaci krajů a zástupce Svazu měst a obcí. Odezva je v posledních měsících z těchto míst velmi pozitivní. Všichni si uvědomují, že je to problém.

Proč myslíte, že Vietnamec v tomto prostředí přežívá a Čech ne?
Také část vietnamských obchodů se v poslední době uzavírá. Je to problém šedé ekonomiky. Na vesnicích přežívají obchody, které buď někdo podporuje, například obec či družstvo, nebo část podnikatelů, a nechci to vztahovat na vietnamské obchodníky, kteří se pohybují v šedé zóně ekonomiky a podvádějí, aby přežili.

Fotogalerie

Nemohou si ti, kteří teď naříkají, za problémy také trochu sami? Domů na venkov se lidé vracejí z práce ve městě odpoledne, kdy už je místní obchod zavřený. Není divu, že si nakoupí po cestě.
Nemyslím si to. Když jste na vesnici, která má 250 obyvatel, prodejna není schopna uživit ani jednoho člověka. Když jste na to sám, máte uzákoněnou osmihodinovou pracovní dobu a přesčasů nesmí být moc, jak to chcete udělat? Musíte to pokrýt tak, že máte otevřeno ráno, odpoledne i v sobotu. Živnostníci mají neomezenou pracovní dobu, ale jako zaměstnanec máte pracovní dobu omezenou. Proč na žádné vesnici není nikdo z obchodníků, jako je Albert, Lidl nebo Tesco? Protože by se jim to nevyplatilo.

Jaký dopad bude mít na vaše podnikání elektronická evidence tržeb?
Na nás, ale také na žádného dalšího poctivého obchodníka nebude mít v podstatě žádný dopad. Není to pro nás problém. Problém je to, že v mnoha malých obcích a vesnicích obchodují ti, kteří kvůli svému přežití nevykazovali veškeré tržby a daně v plné výši. Ve chvíli, kdy EET nastaví transparentní systém, už tady nebudou.

Takže věříte, že se s EET pro vás situace zlepší?
Nezlepší, jen na některých vesnicích obchody zaniknou. To ale neřeší problém s ekonomikou obchodů. Jako konzum máme sto provozoven, z toho zhruba třicet v malých obcích, zbývající jsou ve větších obcích. Jsou ziskové, ale ne tak, jako v době, kdy nebyla tak velká konkurence nadnárodních obchodních řetězců. Ztrátové prodejny dotujeme, dochází nám ale dech a do budoucna je nebudeme schopni držet.

Jste součástí družstevního řetězce COOP. V minulosti se uvažovalo, že by se síť rozdělila na menší části, aby se dosáhlo daňového zvýhodnění pro malé prodejny. Jak daleko plán došel?
Zatím se to neodehrálo. Je to jedna z myšlenek, zda nepřevést některé malé provozovny na franšízy, ale na žádném družstvu se to zatím neuskutečnilo. Byl by to krok k nějaké daňové optimalizaci, ale nesnažíme se jít touto cestou. Všechny prodejny jsou provozovány klasickým zaměstnaneckým způsobem.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.