Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vleklá krize na Ukrajině zrychlí odliv kapitálu z Ruska, říká ekonom

  12:46aktualizováno  12:46
Ekonomické sankce by se ve výsledku mohly obrátit i proti zemím, které je uvalí na Rusko. Kreml může potrápit Evropu skrze dodávky plynu a ropy, na druhou stranu by však ruská ekonomika omezením dodávek sama utrpěla. V rozhovoru pro iDNES.cz to říká hlavní ekonom Era poštovní spořitelny Jan Bureš.

Ruští vojáci pochodují ve vesnici Prevalnoje nedaleko krymského Simferopolu (4. března 2014) | foto: Reuters

USA zastavily obchodní jednání s Moskvou. Kreml varuje před oslabením dolaru. Sankce jsou na spadnutí... Vidíte ve vývoji konfliktu nějakou globální hrozbu?
Samozřejmě. Je to největší geopolitické napětí od konce studené války. Může to přerůst v konflikt, který si ani nikdo představovat nechce. Na trzích vidím spíš napjaté vyčkávání.

Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Ekonom Jan Bureš ze skupiny ČSOB.

Jaké ekonomické sankce vůči Rusku připadají v úvahu?
Sankcí je celá řada. Může to být cílené zmrazení aktiv nebo vízová omezení pro osoby zodpovědné za aktivity Ruska vůči Ukrajině. Může to být symbolické vyloučení Ruska z organizace G8, efekt je však sporný, protože už teď je Rusko většinou v ostrém diplomatickém střetu k projednávaným otázkám. Bolestivější by bylo, kdyby Rusko ztratilo přístup do amerického finančního systému. To by mohlo zkomplikovat běžné fungování ruských bank a zajištění hladkého platebního styku. To se však zřejmě nechystá.

Rusko

  • 7. nejdůležitější exportní destinace pro ČR (5 procent obratu). Vývoz do Ruska každoročně stoupá.
  • České firmy do Ruska vyvážejí hlavně stroje a dopravní prostředky (72 procent), průmyslové zboží a chemikálie.
  • Osmdesát procent dovozu z Ruska tvoří minerální paliva, maziva a další materiály.

Mělo by zpřetrhání bankovních vztahů za následek odliv zahraničních investic z Ruska?
Dopadlo by to na ruské banky a podniky využívající jejich služeb. Rusko by na to zřejmě zareagovalo zavedením alternativního platebního systému. Poškodilo by to nejen ruské podniky. Je však třeba si přiznat, že už v posledních letech zahraniční podniky z Ruska utíkají (120 miliard dolarů během dvou let) a pokud se situace nebude stabilizovat, bude zřejmě odliv sílit. Byl by to další důvod vzít nohy na ramena.

Pokud k sankcím dojde, může si Rusko dovolit odvetu jako je omezení dodávek ropy a plynu, aniž by si tím země sama uškodila?
Sankce Evropy poškodí Rusko, ale opačný krok může zase poměrně výrazně poškodit Evropu a její ekonomiku. Závislost EU na plynu z Ruska je enormní a nahrazení dodávek v krátkém časovém horizontu by bylo složité.

Ukrajina

  • Oproti Rusku pětkrát menší trh v objemu vzájemného obchodu.
  • Jeden z největších světových exportérů obilovin a medu. Ukrajina je na zemědělství závislá ze 16 procent.
  • České firmy na Ukrajině nyní čelí nestabilitě měny a drahému pojištění investic (cca desetina ceny).
  • Češi na Ukrajinu vyvážejí hlavně automobily včetně dílů. Polovinu dovozu tvoří železná ruda a koncentráty.

Pokud bude krize pokračovat nebo kulminovat, očekáváte nějaký dopad na Čechy a Evropany? Už loni se třeba ukázalo, že Ukrajina, kde tvoří zemědělství téměř pětinu HDP, může zahýbat světovými cenami obilí a Rusko je sedmou nejdůležitější zemí pro české exportéry.
Význam Ruska pro český export není zanedbatelný, ale není pilířem českého exportu. V tuto chvíli jsme z velké části orientováni na země Evropské unie. Kritické by bylo, pokud by došlo k otevřenějšímu konfliktu, který by se nepodepsal jen na našich přímých vztazích s Ruskem, ale zpětně by zasáhl celou Evropu a naše partnery. To je myslím hlavní kanál, kterým můžeme být ohroženi, nikoliv skrze přímé vazby na Rusko.

Může Rusko dělat problémy zahraničním firmám, které v zemi podnikají?
Nevím. Nebyla by to však strategie v zájmu Ruska, které se nedokáže obejít bez zahraničních investic. Podřezávalo by jen další nohu od židle pod svou vlastní ekonomikou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.