Odpovídá růst mezd tempu ekonomiky, nebo je umělý?
Růst mezd byl přiměřený, protože byl stále o něco pomalejší než růst produktivity práce.
V nepodnikatelské sféře ale na konci roku mzdy rostly mnohem rychleji než u soukromníků.
Růst mezd v nepodnikatelské sféře se neřídí pouze ekonomickou logikou. Jde o politické rozhodnutí vlády. Růst je značně kolísavý. V některých letech se šetří, v jiných rostou mzdy rychleji než ve firmách. Důležité je, aby dlouhodobě nerostly příliš rychle.
Důvody jsou dva: vytváří to výraznou zátěž pro veřejné finance a může se nakazit i firemní sektor. Zaměstnanci ve firmách nebo odbory mohou požadovat podobně rychlé tempo růstu mezd jako ve veřejné správě, což by mohlo podrazit konkurenceschopnost firem. To v Česku není problém. Špatné by bylo, kdyby tímto tempem rostly mzdy několik dalších let.
Mzda dosáhla 27 tisícPrůměrná mzda vzrostla na 27 200, většina lidí má však mnohem méně. (více čtěte zde) |
Narážel jsem na to, že Sobotkova vláda od listopadu přidala 3,5 procenta na platech učitelům, policistům a hasičům. Bylo to správné rozhodnutí?
Myslím, že ano. Ve veřejném sektoru by měli pracovat dostatečně kvalifikovaní a motivovaní lidé. Ale bylo by zároveň vhodné, aby se racionalizovaly počty státních pracovníků. Pokud díky tomu budou ve školství pracovat kvalitní učitelé a čeští lékaři si nebudou hledat práci v Německu nebo Rakousku, pak je to v pořádku. Kvalita by se měla vyměnit za kvantitu. Více mezd pro kvalifikovanější zaměstnance.
Vrátí se plošné přidávání ekonomice skrze vyšší spotřebu a lepší čísla maloobchodu?
To už se děje. Díky tomu, že po předloňské stagnaci loni rostly mzdy, výrazně rostla spotřeba domácností, snížila se nezaměstnanost a v důsledku oživila domácí poptávka, která byla klíčovým faktorem pro růst domácí ekonomiky v loňském roce.
Jaký podíl na tom má přidávání ve státní sféře?
Podíl je nezanedbatelný, nicméně větší roli sehrál růst mezd ve firmách, kde pracuje mnohem více lidí.
Průměrná mzda dosáhla ke konci roku 27 200 Kč, medián je 22 847 Kč. Přitom medián rostl rychleji než průměrná mzda. Znamená to, že firmy více přidávají střední třídě než třeba manažerům?
Podíl mezi průměrnou mzdou a mediánem dlouhodobě kolísá, nůžky se nijak výrazně nerozevírají. Když například přijdou bonusy v bankách, rozdíl bude větší, v jiných kvartálech se naopak mírně sníží. Kolísání bych nepřikládal velkou váhu.
Jsou na tom díky nízké inflaci lidé reálně lépe než v minulých letech?
Je pravda, že díky absenci inflace se vývoj reálných a nominálních mezd prakticky shoduje. Nicméně ve vývoji nominálních mezd bylo očekávání nízké inflace víceméně zohledněno. Při mzdových vyjednáváních byla očekávaná nízká inflace často předmětem dohadů mezi zaměstnavateli a odbory, takže můžeme říct, že se vývoj nominálních mezd přizpůsobil prostředí nízké inflace. Proto nominální mzdy rostou pomaleji než v předchozích letech.
Vidíte nějaké obory, kde je stále velká neochota přidávat?
Restaurace, hotely a penziony se odchylují od ostatních. Průměrná mzda je tam dlouhodobě velmi nízká, výrazně nižší než v jiných oborech. Částečně to může být dáno tím, že mzda je pouze jednou ze složek odměny zaměstnanců, ale i to, že obor byl postižen krizí výrazněji než jiné. Ochota majitelů restaurací a hotelů zvyšovat mzdy je relativně omezená.
