Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unii, jak teď funguje, nikdo nechce. Je třeba ji změnit, říká Telička

  9:41aktualizováno  9:41
Výsledek britského referenda musí evropské elity probudit. Už teď je jisté, že bude třeba spousty věcí změnit. "Rozpad Unie, myslím, nehrozí. Hrozil by v případě, pokud bychom se tvářili a jednali tak, že se nic nestalo, prostě, že všechno je tak, jak má být," říká europoslanec a bývalý eurokomisař Pavel Telička (ANO, frakce evropských liberálů).

Europoslanec Pavel Telička. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Co říkáte výsledku britského referenda o setrvání v Evropské unii i poměrně vysoké volební účasti?
Vysoká volební účast mě hodně překvapila. Ale samotný výsledek je méně překvapivý, protože průzkumy ukazovaly, že jeden či druhý tábor se může k plus minus 52 procentům hlasů dostat. Je to potvrzení jedné z dvou možných variant. Bohužel té, která znamená, že odchod Británie z Unie je realitou.

Britská libra prudce padá, klesla nejníže za více než třicet let

Před referendem se mluvilo o tom, že v případě nechtěného výsledku by se mohlo opakovat. Je něco takového možné?
To by si museli říci Britové, ale podle mého názoru je to prakticky vyloučené. Británie je vyspělou demokracií. Pokud premiér Cameron dal členství Británie v Unii všanc jenom proto, aby prodloužil své setrvání v úřadu, a vyhlásil referendum, nejvyšší atribut přímé demokracie, nedokážu si to představit. Kdo by něco takového mohl zpochybnit a případně přistoupit k druhému referendu?

Co teď Evropskou unii čeká? Neupadne do jakési agónie, kdy nebude vědět jak dál?
Pokud bychom se po otřepání z prvotního šoku po výsledcích referenda tvářili a jednali tak, že se nic neděje, pak by něco takového hrozilo. Ale už delší čas říkám, že - bez ohledu na výsledek referenda - musí Unie projít reformními kroky, aby se dostala ze stagnace uplynulých let. A aby řešila skutečné problémy a nezaměřovala se na nesmysly. Pokud lídři najdou politickou vůli za reformou jít, tak bych se toho neobával.

S čím by se mělo začít na prvním místě, co je nejdůležitější?
Nejprve je třeba se zaměřit na ty kroky, které se dají realizovat v rámci současného právního rámce, ale dříve či později dojde i na zásadní otázky. A to se nevyhneme otevření základních smluvních dokumentů.

Britská volba

O které kroky má jít konkrétně?
Jde o celou škálu problémů, počínaje fungováním vnitřního trhu, odbouráváním překážek pro byznys, nebo oblast energetické unie. A mezi ty zásadnější patří třeba ekonomické vládnutí v rámci eurozóny a zajištění zájmu nečlenských států, včetně Česka, a fungování evropských orgánů. Bude se muset diskutovat o užší spolupráci evropského a národních parlamentů. Odtažitost občanů od Unie je také dána tím, že mnohá jednání jsou pro ně těžko pochopitelná. A že mnohá jednání probíhají za zavřenými dveřmi mezi lídry členských států. Když se něco nepodaří, háže se to pak na Brusel. Demokratický prvek se bude muset posílit.

Bude nám chybět Británie, která pravě reformní kurz silně prosazovala?
Rozdělil bych to na dvě odpovědi. Určitě bude chybět Británie jako taková. Dopad odchodu v politické, ekonomické a kulturní rovině bude obrovský jak pro samotnou Británii, tak pro Unii. A za druhé, Británie patří mezi reformně naladěné země, to bude chybět. Ale na druhou stranu, neidealizujme si ji, Británie se podílela na tom, že jsme v mnohém akceschopní nebyli. Byla trochu brzdou v řešení některých palčivých otázek, třeba byla až přecitlivělá na to, že se její kompetence rozmělňovaly či přesouvaly na unijní úroveň. Ale je jasné, že některé problémy není možné řešit na národní úrovni.

Hrozí teď rozpad Unie? Další referenda?
Rozpad Unie, myslím, nehrozí. Hrozil by v případě, pokud bychom se tvářili a jednali tak, že se nic nestalo, prostě, že všechno je tak, jak má být. To není. Dlouhodobě, nejen teď v kontextu referenda. Myslím, že Unii, jak v tuto chvíli funguje, nechce nikdo na politickém spektru ani mezi veřejností.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.