ČSA jsou pro mě beznadějný případ, říká bývalý šéf aerolinek

Miroslav Kůla je posledním šéfem ČSA, za jehož působení byl tuzemský státní dopravce v zisku. Šance na přežití jedněch z nejstarších aerolinek na světě nevidí po další velké redukci flotily a propouštění jako vysoké. „ČSA jsou pro mě stále srdeční záležitost, ale mám pocit, že je to už beznadějně ztracená firma,“ říká.

Miroslav Kůla byl v letech 1999 až 2003 posledním šéfem státních Českých aerolinií, za kterého dopravce vydělával. Nahradil ho Jaroslav Tvrdík. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Co říkáte další redukci flotily a počtu zaměstnanců?
Slyšel jsem poznámky, že to už nejsou aerolinky, ale aeroklub. Myslím, že to není dobrá cesta. Měl jsem zásadu, že firma musí růst. Když ne, tak je to konec. I po 11. září jsme nepatrně rostli a pořídili další letadlo. Současný stav nemůže nikam vést, je to takové pomalé umírání. Je smutné, že už je Travel Service větší než ČSA. Myslím, že obě firmy nakonec nějak splynou.

Mluvíte o potřebě růstu, na druhou stranu ČSA velmi doplatily na obří expanzi po vašem nástupci Jaroslavu Tvrdíkovi…
To byl extrém, myslel jsem pozvolný růst. Ne koupit desítky letadel a pak přemýšlet, kam s nimi budu létat. Právě působení Tvrdíka je myslím základ všech problémů v ČSA. Nezlepšil to ani další management. Nechápu dodnes, proč například za pana Lašáka (nástupce Tvrdíka, pozn. redakce) firma využila opci u Airbusu a objednala další letadla. V té době už museli vědět, že jich mají zbytečně moc a létají vysoce ztrátové linky.

ČSA se dlouho orientovaly na sovětský trh, ten teď ale klesá. Kam jinam by měly létat?
To je ten základní problém. Východní trhy byly určitě zajímavé, ale není rozumná politika mít všechna vajíčka v jednom košíku. Když dojde k potížím, je to pak na hospodaření cítit mnohem více. Bohužel se ukazuje, že nemají v podstatě kam létat jinam. V Evropě je obrovská konkurence, všechny zajímavé ziskové linky jsou dávno obsazené. Otevírání linek probíhalo u ČSA bez koncepce a jakékoliv přípravy. Něco se otevřelo a zase zrušilo. To vše přináší obrovské ztráty.

Nově letos ČSA spouští linku z Hamburku do Göteborgu, kde nikdo dosud nelétá. Je to cesta, na kterou se mají ČSA zaměřit?
Nemohu to posoudit, neznám data o počtech lidí, kteří mezi oběma městy cestují. Ale pokud je tam potenciál, divím se, že tam už dávno nelétá Lufthansa nebo SAS.

Miroslav Kůla

Ostřílený manažer Českých aerolinií, který působil ve státním dopravci třicet let na různých pozicích. Začínal jako technik. V letech 1999 až 2003 byl ředitelem ČSA. Dopravce se za jeho působení musel vyrovnat se snížením počtu cestujících i letů po teroristických útocích v USA 11. září 2001. Kůlu, který je dnes už v důchodu, v roce 2003 vystřídal Jaroslav Tvrdík.

Kdybyste dostal nabídku řídit znovu ČSA, přijal byste ji?
V žádném případě. Je to sice moje srdeční záležitost, ale je to pro mě beznadějný případ. Nejen kvůli ztrátám. Ztratila se vnitřní kultura, lidé na stejných postech se několikrát už vyměnili. Netuším, jakou strategii s tím mají. Hodně mě zklamal Korean Air, čekal jsem, že budou aktivnější a ve skutečnosti nedělají prakticky nic. Ale není se co divit, jejich investice se rovná jejich hodinovému obratu.

Jaké mají ČSA šance na přežití?
Netroufám si to hodnotit. Stále doufám, že se dožijí stovky a byl bych nerad, kdyby zanikly. Ale koukat na to živoření je hrozné.