Přijdete k autu, nic nemusíte dělat a stejně se otevře. Zámek, který vás pozná na dálku, a klíče s pamětí. Když někdo vstoupí do vašeho domu, přijde vám upozornění na mobil. Chytré systémy tvoří zatím jen zlomek výroby v závodě švédské skupiny Assa Abloy v Rychnově nad Kněžnou. Ředitel fabriky a jednatel tuzemského zastoupení Jan Galda je však optimistou. Věří, že zájem bude stoupat a novinkám přijdou na chuť i konzervativní Češi. „Trend už je patrný i tady,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jednatel Assa Abloy Jan Galda a ředitel rychnovské fabriky, kde se vyrábí i tradiční česká značka FAB.
Žijeme na prahu doby inteligentní elektroniky a internetu věcí. Projevuje se to nějak ve vašem zaměření?
Ano, určitě. Největší novinkou, která je na trhu, i když zatím ne v tuzemsku, je systém Enter. Je to motorizovaná cylindrická vložka se servo pohonem, která vás pozná buď přes dálkové ovládání, nebo přes kód, který můžete zadat na klávesnici. Chystáme to zavádět i na českém trhu. Zatím systém dodáváme do Německa, Francie a dalších evropských zemí.
Vyrábíte také elektromechanické klíče a zámky. Co umí a jsou nějak programovatelné?
Kouzlo systému Fab Plus Cliq je v tom, že dětem nebo třeba různým profesím ve firmě rozdáte speciální klíče, díky kterým máte kontrolu vstupu. Víte kdo a kdy dveře otevřel. Když zaměstnanec z firmy odejde nebo změní své pravomoci a roli v organizaci, klíče jednoduše přeprogramujete namísto toho, abyste kupoval nový mechanický zámek.
Takže budu v práci a na mobil či tablet mi přijde zpráva, kdy přišla nebo odešla manželka nebo děti z domu?
Přeneseně řečeno ano.
Značka s dogou FABAssa Abloy Czech Republic & Slovakia má v tuzemsku několik divizí včetně výroby a prodeje. Klíčovým závodem je továrna v Rychnově nad Kněžnou, která má více než stoletou tradici a proslavila se značkou FAB. Tuzemská Assa Abloy je součástí stejnojmenného mateřského koncernu ze Švédska, který značku FAB koupil v roce 1997. V Rychnově se s výrobou mechanických klíčů začalo v roce 1911. Ještě v roce 2005 měl závod jen jeden CNC stroj. Teď továrna patří ve výrobě zámkových vložek k největším v Evropě a v rámci švédského koncernu získává čím dál větší důvěru. |
Jaký je o tyto věci na českém trhu zájem?
Velmi silná je v tom Skandinávie. Čím dál více se prosazujeme i v Německu, Švýcarsku nebo Francii. Česká republika je stále konzervativní, ale trend je tady už také patrný. Čekáme pozvolnější náběh, ale velmi brzy se trend prosadí i v Česku.
Změnila se nějak situace ve výrobě po krizi?
Kromě toho, že jsme čelili propadu tržeb, nebylo před krizí možné získat téměř žádného kvalifikovaného zaměstnance. Po krizi, v důsledku propouštění, se stavidla uvolnila, je to jednodušší. Na druhou stranu se musela dramaticky zvýšit produktivita práce. Zredukovaly se personální stavy a musely se odřezávat suché větve. My i další firmy jsme se tím dostali do daleko lepší kondice.
Zřejmě s nadsázkou říkáte, že před krizí bylo lidem v podstatě jedno, co si koupí. Zasáhl vás trend, že lidé chtějí za méně peněz vyšší kvalitu?
Krize naučila lidi šetřit. Přemýšlejí o tom, na co peníze vydají a o tom, jestli musí měnit auta a oblečení jako to dělali dříve. Řekl jsem to s jistou nadsázkou, ale před krizí skutečně cokoliv jsme vyrobili, se také prodalo. Ať jsme udělali dobré nebo špatné kroky, na hospodářském výsledku to tolik nebylo znát. Po krizi se situace vyostřila, konkurenční boj je ještě tvrdší, musíme se daleko víc snažit.
Zmínil jste ořezávání suchých větví. V čem jste plýtvali?
Našli jsme spoustu oblastí plýtvání v manuální práci. Neměli jsme flexibilní technologie, ale manuální montáže. Přes nové technologie a díky evropským dotacím jsme našli způsoby, jak manuální pomalou práci zautomatizovat. Umožnilo nám to vyrábět daleko větší objemy s menším počtem zaměstnanců.
Kolik jste propustili lidí?
Desítky lidí. Tím, že jsme výrobu zefektivnili, teď při růstu nenabíráme tolik lidí, jako bychom to dělali dříve.
Jaký podíl výrobků z Rychnova nese logo „fabky“?
Logo FAB je zhruba na dvaceti procentech produktů, které se v rychnovském závodě vyrábějí. Především se zde vyrábí zámky jiných značek ze skupiny, například italský Corbin, německá IKON, dánské RUKO, švédská ASSA nebo francouzský Vachette. Nejsme vlastníkem těchto značek.
Devadesát procent výroby z Rychnova se exportuje. Na jakých trzích rostete?
Hodně nahoru jde Skandinávie, kam exportujeme nejvíce. Dlouhodobě stabilní je Německo, kde jsme krizi nepocítili. Rosteme také ve Francii. V tuzemsku pro nás největší objem představuje značka FAB.
Váš byznys je hodně založený na tom, jak se daří ve stavebnictví, které ale prošlo těžkou krizí. Jaký to mělo dopad?
Největší propad jsme kvůli této krizi měli v letech 2009 a 2010. Kromě ČR vyrábíme v Rychnově nad Kněžnou pro celou Evropu, takže jsme byli více aktivní v tom, abychom získali větší portfolio výrobků, které se vyvážejí. Tím jsme nahrazovali propad způsobený krizí ve stavebnictví.
Jak se výrobě zámků dařilo loni?
Měli jsme velmi úspěšný rok, díky přesunům výroby jsme rostli o osm procent. Převáděli jsme do ČR výrobu z Izraele a Švýcarska. Nemůžeme si stěžovat.
V Česku má Assa Abloy vývojové centrum cylindrických vložek. Máte díky tomu v rámci koncernu výsadní postavení?
Prioritou je rozvoj naší značky FAB. Dnes jsme přesvědčili skupinu o tom, že jí budeme dávat návrhy, jak zámky optimalizovat a vyrábět lépe. Nabrali jsme další lidi, kteří jezdí po zemích, kde pracují přímo pro naše zákazníky. Vývoj postupně rozvíjíme. Silné vývojové středisko bylo dříve ve Francii, dnes ustupuje do pozadí. Namísto toho, aby se tam přijal nový konstruktér, zaměstná se tady.
