Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ilegalní přistěhovalci jsou pro Američany riziko, říká Obamův šéfekonom

  5:12aktualizováno  5:12
Jason Furman, který vede tým ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy, patří mezi nejvlivnější ekonomy světa. V rozhovoru pro MF DNES sebevědomě říká, že je spokojený se současným stavem tamní ekonomiky.

Předseda Rady ekonomických poradců amerického prezidenta Baracka Obamy Jason Furman. | foto: Yan Renelt, MAFRA

„Obama se stal prezidentem v nejhorším období od dob velké hospodářské krize v třicátých letech. Propadající se ekonomika Spojených států se otočila o sto osmdesát stupňů a nyní roste. Ačkoli ne tak rychle jako ta česká,“ řekl absolvent Harvardské univerzity ve středu při setkání s novináři u kulatého stolu v Americkém domě v Praze. Zároveň ale dodal, že Amerika musí více bojovat s nerovnoměrností příjmů a zaspala v oblasti inovací.

Americké volby ukázaly, že část populace je nespokojena se systémem jako takovým. Existuje pro to ekonomické vysvětlení?
Když se podíváme na růst mezd za poslední dobu, rostly nejrychleji od sedmdesátých let. Osobně se spíš než na krátkodobé změny dívám na dlouhodobé ukazatele. Jedním z nich je spotřeba, a ta je v Americe vysoká. Spotřebitelé vyjadřují důvěru v ekonomiku mimo jiné tím, že se nebojí utrácet. Osobně si myslím, že ekonomicky je na vině rostoucí nerovnoměrnost příjmů, která se v Americe zvyšuje několik desetiletí. Příjmy domácností se dlouhodobě snižují a ani nám se to nepovedlo zvrátit. To, že lidé jsou frustrovaní, je pochopitelné.

Jason Furman

  • Narodil se v New Yorku, jeho otec byl úspěšný developer.
  • Vystudoval Harvadskou univerzitu, ze které má i doktorát z ekonomie. Pracoval po bohu laureáta Nobely ceny Josepha Stiglitze.
  • Nejprve se zapojil do předvolebního týmu Baracka Obamy. V oblasti ekonomiky a financí mu radí od počádku jeho nástupu do úřady. Od srpna roku 2013 je šéfem Obamových ekonomických poradců.
  • Zaměřuje se na daňovou politiku, zdravotní péči a sociální otázky.
  • Je ženatý a má dvě děti.

Jedním z největších slibů Baracka Obamy bylo, že nerovnoměrnost příjmů zkrotí. Proč se tak nestalo?
Nejlepší prostředek, jak rozdíly krátkodobě vyrovnat, je minimální mzda. Navrhli jsme, aby se zvýšila, a myslím si, že je velká chyba, že s tím Kongres nesouhlasil. Některé státy k tomu ale samostatně přistoupily, a to i díky Obamovi. Jeho politika také napomohla širšímu přijímání na vysoké školy. To se ale neprojeví hned v roce 2016.

Amerika už není ekonomicky tak silná, jak tomu bylo v minulém století, kdy byla světovou průmyslovou jedničkou. Mnoho továren za poslední dobu skončilo výrobu. Mají je Spojené státy čím nahradit?
Částečně je to kvůli nedávné recesi, ale to je dočasné. Na vině je i stárnutí populace. Větší počet mladých lidí na pracovním trhu totiž nahrává inovacím. Ne všechny oblasti americké ekonomiky ale zažívají těžké časy. Sektory umělé inteligence, robotizace nebo moderní medicíny jsou na počátku a postupem času se jejich přínosy objeví i v reálných číslech.

Mezinárodní obchod zpomaluje. Plánované mezinárodní obchodní smlouvy TTIP a TTP navíc nebudou po zvolení Donalda Trumpa pravděpodobně nikdy uvedeny v platnost. Jak to vnímáte?
Zpomalování globálního trhu je kvůli ekonomickému cyklu částečně přirozené. Čína, která patří mezi tahouny celosvětové ekonomiky, zpomaluje. Tamní cena práce ale stoupá, což by mohlo být pro Spojené státy přínosem. Jedním z důvodů celosvětového zpomalení je také rostoucí ekonomický protekcionismus jednotlivých zemí.

Ekonomické výhody obou smluv se nezměnily po volbách. Většina Američanů navíc jejich prosazení podporuje. Upřímně věřím, že mezinárodní hospodářské dohody projdou. Kdy se tak stane, ale nedokážu předpovědět. Jestli to bude s nadcházejícím republikánským prezidentem, nebo až s prezidentem po něm, není zatím jasné.

Fotogalerie

Projdou tedy obě zmiňované smlouvy přes současný republikánský Kongres?
Myslím, že by měly - ekonomicky. Zároveň bych ale obě smlouvy úplně nesrovnával. Smlouva mezi Asií a Spojenými státy byla v Americe předmětem celospolečenské debaty. Euroatlantickou obchodní smlouvu je z mnoha důvodů snazší prosadit, protože sdílíme stejné hodnoty a instituce.

Proč podle vás bylo přijetí smlouvy TTIP problematické? Je vina na straně Evropy, nebo Spojených států?
Současné ekonomické vztahy mezi Evropou a Amerikou jsou velice dobré, takže obdobná vyjednávání se více než obchodu týkají spíše regulací a služeb. A to je velice komplikované. Některé země smlouvu podporovaly, pro jiné byla kontroverzní. Do budoucna si myslím, že při vyjednávání bude záležet více na jednotlivých zemích než na Evropské unii jako celku.

Jedním z témat letošních voleb byla migrace. Je migrace ekonomicky výhodná, nebo nevýhodná?
Velkým rizikem pro pracující Američany jsou ilegální imigranti. Ti, kteří nemají pracovní povolení. Často neberou ani minimální mzdu a neplatí daně. Pro ekonomiku by bylo mnohem lepší, kdyby byli součástí hlavní a ne šedé ekonomiky.

Radil jste prezidentu Obamovi v jednom z nejtěžších období finanční krize. Přišlo vám to děsivé?
Bylo to hrozné. Trhy první dva měsíce Obamova úřadu strmě klesaly, ke konci roku ale začaly stoupat. I z toho důvodu se nesoustředíme na krátkodobé výchylky ale celkový obraz reálné ekonomiky.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.