Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Lidé v Řecku se bojí příklonu k Rusku, říká český manažer řecké „Sazky“

  • 134
Jednání kolem řeckého dluhu zvlášť bedlivě sledují čeští šéfové řecké národní loterie OPAP. Řeckou „Sazku“ před dvěma lety zprivatizovala skupina finančníků v čele s Čechy Karlem Komárkem a Jiřím Šmejcem. Řecký státní bankrot či návrat země k drachmě by jejich prestižní investici poškodil. „Nemyslím, že na takový scénář dojde,“ říká však finanční ředitel OPAP Michal Houšť, který v zemi působí od poloviny roku 2012.

Čekáte, že tyto dny budou znamenat pro řecký příběh zásadní zlom?Nenazval bych to zlomem, ta situace už nějak vykrystalizovat musí, jde jen o to, která strana víc ustoupí. Podle mne se Řecko s evropskými představiteli domluví. Nabídne jim ústupky, které budou přijaty, a věřitelé přistoupí na technickou restrukturalizaci dluhu.

Představuje nejistota ohledně dalšího vývoje velké riziko pro váš byznys?
Jistěže to jako riziko cítíme. Státní bankrot a přechod na drachmu by znamenaly otřes bankovního systému, ekonomický propad a v případě přechodu na drachmu devalvaci, a tedy i výrazné znehodnocení naší investice.

Finanční ředitel řecké národní loterie OPAP Michal Houšť

Připravujete nějaké krizové scénáře?
Připravujeme, ale úplně se připravit nemůžete. Otázka je, zda by to byl dlouhodobý problém.

Co když zkolabují řecké banky, které se ocitnou bez hotovosti?
Krátkodobý výpadek likvidity se dá přežít. Na Kypru se před časem taky zavřely banky, na dva týdny. Dvoutýdenní pokles tržeb a financování se dá zvládnout. Ale kdyby Evropa skutečně odřízla Řecko od finanční likvidity, tak nepůjde bezprostředně jen o náš byznys, to by byl velký malér pro celou zemi, podobně jako při státním bankrotu v Argentině. Dopad by byl velmi negativní. Já ale doufám, že na to nedojde.

Čekal byste v takovém případě totální chaos? Mohly by přestat fungovat základní nástroje státu jako policie, zdravotnictví, veřejná doprava?
Nemyslím, že na něco takového dojde. Je otázka, jak a jak rychle by na odstřižení od likvidity reagovala vláda, občané. Zda by padla vláda, zda by došlo na předčasné volby. Scénářů je řada. Ale na chaos nevěřím. I kdyby jednání Řecka s věřiteli krachla, stát by dál fungoval. Peníze v Řecku jsou, lidé si je jen z bank vybrali, ale ze země neodplynuly. A kdyby Řecko odešlo z eurozóny, přechod na novou měnu není otázkou dne, technicky to vyžaduje delší přípravu.

Jaká je nálady mezi Řeky, jak hodnotí probíhající jednání?
Řekové chtějí zůstat v eurozóně. Podle průzkumů veřejného mínění se přes 70 procent zdejších lidí nechce vzdát eura, 60 procent chce zůstat členy eurozóny i v případě, že by Řecko muselo akceptovat „nevýhodné“ podmínky věřitelů. Debata se tady ale nevede moc věcně.

Jsou Řekové ochotni nést důsledky dalších rozpočtových škrtů?
Debata o tom se vede čistě na politické úrovni, lidi detaily moc nevnímají, nemají dost informací. Konkrétní opatření jako změny důchodového systému nebo daně se tu moc neřeší. Větší roli hrají emoce, jako pocit národní hrdosti nebo deklarace o tom, že stát musí chránit slabé.

Změnilo se Řecko v posledních letech?
Za poslední rok tu byla vidět zřetelná změna k lepšímu, ale poslední půlrok toho většinu smetl. Nebýt změny politického kurzu, mohl být tento rok ekonomicky nejlepší za posledních sedm osm let. Loni banky začaly znovu financovat ekonomiku, posilovaly zahraniční investice, rozjela se řada projektů, začala klesat nezaměstnanost. Růst ekonomiky se bohužel prakticky ze dne na den začátkem roku zastavil, opět stoupá nezaměstnanost a zahraniční investice jsou nulové. Díky válkám v jiných přímořských státech mohl být letošek rekordní z hlediska turistického průmyslu, ale nestabilita to bourá. Objednávky hotelů nedosahují ani úrovně loňského roku.

Jak situaci vnímají vaši řečtí kolegové a zaměstnanci?
Lidi schopní, vzdělaní, kteří něčeho dosáhli, jsou většinou dost otrávení. Je tu patrná velká nervozita, řada mých kolegů říká: Bůhví, kam Řecko jde, raději odejdu i s rodinou, s dětmi, do zahraničí. Často se bojí, že se Řecko po roztržce s Evropskou unií přikloní k Rusku, a to se jim nelíbí.

Je změna orientace Řecka na Kreml reálná?
Pokud se nedohodnou s Evropou, pak ano. Kdyby Řekové odešli z eurozóny, ale i kdyby si nechali euro, bez dohody s věřiteli budou potřebovat peníze, sami nemají vyrovnanou finanční bilanci. Buď najdou nový zdroj financování mimo evropské finanční instituce, nebo projdou výraznou devalvací, budou se muset obrátit na pomoc někde jinde. Řada lidí, s kterými mluvím, z toho má strach – cítí se být součástí evropského kulturního prostoru.

Loterijní firma OPAP je součástí zábavního průmyslu – jak se téhle branži dnes daří? Mají Řekové chuť sázet, hrát, bavit se?
Za posledních pět je v našem oboru znát velký propad, ale v posledním roce už jsme nijak velký výkyv nepocítili. Řekové se zábavy ale nevzdají ani za nejhorší krize, mají rádi život a společnost. Vždycky budou chtít vyrazit ven, podebatovat s kamarády, posedět v hospodě. Jen si místo tří sklenic vína dají třeba vodu. Dnes, když jdete po ulici, rozhodně nevidíte prázdné bary. Ale je otázka, kolik se v nich teď utrácí.