Proč není dálnice do Vídně? Ptejte se Haška, reaguje ministr dopravy Ťok

  • 121
Hostem živého diskusního pořadu Rozstřel na iDNES.tv byl v pondělí ministr dopravy Dan Ťok. Čtenáři ministrovi s předstihem poslali více než sto otázek. Ne na všechny se ale dostalo. Redakce iDNES.cz proto vybrala deset dotazů, které se hojně opakovaly, případně byly podnětné. Ministr Ťok je zodpověděl dodatečně.

1. Chytré silnice

Dobrý den, pane ministře. Moje otázka směřuje na využití IT technologií v silniční dopravě; mám na mysli mizivé zastoupení sofistikovaných systémů podporujících plynulost a urychlení dopravy v obecně známých nejvíce zatížených silničních tazích v ČR. Existují tzv. chytré silnice první třídy, které jsou schopny značení a využití jednotlivých pruhů měnit v závislosti na hustotu dopravy. Například během rána jsou častěji využívány tahy směrem do měst, kam lidé jedou za prací. Naopak večer či před víkendem je větší provoz opačným směrem. Dnešní vozidla už takové technologie mají. Naše silniční síť je přitom vůči nim hluchá a slepá.
Dobrý den, ohledně proměnlivých jízdních pruhů je potřeba vzít v potaz to, že zdaleka ne všechna auta jsou vybavena tímto inteligentním systémem, který by mohl v reálném čase komunikovat s dopravními portály. Bylo by tak velmi nebezpečné, kdyby nebylo stoprocentně zajištěno to, že opravdu každý účastník bude jednoznačně informován o tom, jaké jsou okamžité podmínky na daném úseku, následky by mohly být fatální, toto nemůžeme dopustit, protože musíme dbát zejména na bezpečnost silničního provozu.
Neznamená to ale, že na neustálém vývoji inteligentních dopravních systémů nepracujeme, ucelené informace, týkající se inteligentních dopravních systémů a s tím spojených aktivit, jsou na našem webu Czechspaceportal.

2. Pražský okruh

Proč nemá mimořádnou preferenci dostavba Pražského okruhu od D1 k Štěrboholské radiále (tedy přímé napojení na D11a D10)? Tato stavba by dokázala odvést neúnosnou kamionovou dopravu přes hustě obydlené pražské čtvrtě, jako jsou Spořilov nebo Zahradní město.
Dostavba Pražského okruhu určitě prioritou je. Tento úsek byl v původním seznamu staveb, který jsme posílali do Evropské komise a žádali o výjimku, nicméně u tohoto úseku trvala komise na tom, že pokud nemá územní rozhodnutí, tak nemůže být do seznamu zařazena. Evropská komise má informace od našich nevládních organizací, že mají velký problém s trasováním úseku, a chtěli zopakovat EIA. Tento úsek má velkou nevýhodu, že proti němu protestují a aktivně vystupují nevládní ekologické organizace a někteří z těch, kteří si tam koupili dům, nyní zasvětili svůj život boji proti okruhu. Ministerstvo dopravy dělá kroky ke zopakování EIA. Pokud vše půjde, pak budeme připraveni zahájit stavební práce s rokem 2019.

3. Spojení Prahy s Olomoucí

Pane ministře, proč jste nezařadil dostavbu rychlostní silnice mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s možnosti propojení na Opavu a Porubu jako prioritní na rok 2017? Tisíce lidí odcházejí z Moravskoslezského kraje za prací hlavně do Prahy a Moravskoslezský kraj se vylidňuje.
Zahájení stavby D35, která vytvoří severní dálniční spojení z Prahy do Olomouce, je v plánu už pro příští rok. Chceme začít na dvou úsecích - Opatovice-Časy a Časy-Ostrov. Souhlasím s tím, že severní spojení Čech s Moravou už jsme měli dávno mít, pomůže regionům a odlehčí D1. Můžeme ale stavět jen tam, kde je hotová příprava, výkupy, všechna povolení. Dálnice je projekt na řadu let a moji předchůdci bohužel u klíčových staveb buď zaspali, nebo projekty úmyslně zmrazili.

4. Pomalé investice a dálnice do Vídně

Proč neinvestiční výdaje na ministerstvu dopravy za současné vlády činí i více než dvojnásobek oproti vládám předchozím? Naopak výdaje investiční jsou nižší nebo srovnatelné např. s vládou Nečase, která vládla v době krize. Proč stavíme dálnice nejpomaleji z celé Visegradské čtyřky, když ekonomicky jsme na tom nejlépe? Proč Poláci byli v délce dálniční sítě vždy za námi a najednou ji mají dvakrát delší než my? Kdy se konečně spojí dálnicí ČR s Rakouskem?
Do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který je určen právě na investice do dopravních staveb, dáváme od roku 2015 rekordní peníze, letos 76 miliard Kč, příští rok více než 80 miliard. Průběžné čerpání rozpočtu je podle doložené fakturace letos výrazně lepší než v předchozích letech. Opět ale platí, že stavět můžeme jen to, co nám někdo v minulosti připravil. Pokud jde o D52 z Brna do Vídně. Je otázka na kraj a pana hejtmana Haška, proč nemají platné Zásady územního rozvoje. Bez územního plánu stavět bohužel nemůžeme. Peníze do oprav jsme museli navýšit, protože v minulých letech se do oprav příliš neinvestovalo, máme v tomto tedy dluh z minulých let. V letech 2014 a 2015 byl velký nárůst běžných výdajů, protože jsme investovali mnohem více než předchozí vlády právě do oprav silnic. Naopak kapitálové výdaje rok od roku klesají.

5. Obchvat Českého Těšína

Dobrý den, když se postavil obchvat Č. Těšína s napojením na hraniční přechod v Chotěbuzi, byla to velká sláva, jak to ulehčí dopravě. Na jaře 2016, jak jste nejspíš potřebovali získat papírově větší počet dálničních kilometrů, se z obchvatu v rámci výměny dopravních značek stala silnice pro motorová vozidla s poplatkem a zase všechno jezdí přes centrum Českého Těšína. Když už si „hrajete“ s označením silnic, nešlo by tento úsek silnice pro motorová vozidla udělat bez poplatku včetně dlouhého přivaděče ze směru od Třince – Konská a taky ze směru od hraničního přechodu v Chotěbuzi, jedná se o 3-4 kilometry celkem. Jsem stavař a opravdu některým Vaším úřednickým rozhodnutím nerozumím. Děkuji. Nešlo o žádné papírové zvýšení počtu kilometrů, ale odstranění pozůstatků z minulosti, kdy jsme měli zbytečně o kategorii silnic navíc. Vaše argumenty každopádně dávají smysl. Aktuálně už do vyhlášky vztahující se ke zpoplatnění na příští rok patrně zasahovat nebudeme, téma bychom ale mohli otevřít od roku 2018. Speciálně tento úsek si zanalyzujeme.

6. IV. železniční koridor

Jak to vypadá se stavbou IV. železničního koridoru z Prahy do Budějovic?
Pro dostavbu tranzitního IV. železničního koridoru děláme maximum. Speciálně v rámci úseku Sudoměřice – Votice počítáme se zahájením v roce 2018. Probíhá tam vyvlastňovací řízení. Vydání stavebního povolení pak ještě musí předcházet potvrzení platnosti EIA ze strany MŽP, žádost o toto posouzení od SŽDC na MŽP by měla odejít ještě během října.
Z dalších úseků pak vybírám Soběslav – Doubí, kde by se mělo začít stavět s ohledem na novou dokumentace EIA v roce 2018. U úseku Praha Hostivař – Praha hl. n. (2. část ) je termín podání nabídek 6. prosince 2016. Reálný termín vyhlášení vítěze začátkem druhého čtvrtletí roku 2017. Cílem je zahájit práce v hlavní stavební sezóně 2017. Úsek Nemanice – Ševětín je zatím bez termínu. Vyhledávací studie úseku Nemanice I – Ševětín, zpracovaná na základě závěru jednání Centrální komise MD, je dokončena a bude v nejbližší době do Centrální komise znovu předložena. Bohužel tunelová dvojkolejná novostavba trati ve variantě C2, která je zakotvena v ZÚR Jihočeského kraje, ale stále nevychází jako ekonomicky efektivní – ERR je cca 5,0 %, náklady 9,2 mld. Kč.

7. Dálnice D43

Je nějaká možnost jak urychlit výstavbu D43 když budou schváleny ZÚR JMK ? Bylo by možné ji začít stavět od severu?
Jihomoravskému kraji dlouhodobě chybí Zásady územního rozvoje. Bez toho nemůžeme nic moc dělat. Pan hejtman Hašek bohužel za celou dobu svého vládnutí v této věci nepokročil. D43 (dříve R43) byla stejně jako všechny jiné záměry dopravní infrastruktury vyhodnocena v rámci projektu Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. V rámci dopravního modelu celé ČR kolegové už tehdy identifikovali výraznou potřebu posílení dopravní kapacity v ose sever – jih v prostoru Brna, s ohledem na zejména vysokou denní dojížďku lidí z oblastí severně od Brna do krajského města. Bohužel, s ohledem na to, že trasa není v současné době ani územně stabilizována, nelze předpokládat možnost zahájení její realizace v krátkodobém horizontu do roku 2020.

8. Silnice Brno-Svitavy

Kdy bude hotová silnice z Brna do Svitav?
Viz výše. Jihomoravský kraj má bohužel soudně zrušené celé zásady územního rozvoje (ZUR). Neexistence ZUR způsobuje složitou diskusi o vedení stopy této komunikace. Proces přípravy se tak pořád na počátku, zahájení realizace před rokem 2020 není možné. Nicméně se proslýchá, že hejtman Hašek chce ještě před volbami tyto zásady vyhlásit.

9. Zrušená soutěž v Hostivaři

Co říkáte na to, že SŽDC zrušila záhadným způsobem soutěž na Prahu Hostivař? (Psali jsme zde.)
Už jsem o tom hovořil s vedením správy železnic, protože se mi nelíbí, co udělali. Oni se hájí tím, že je to trať v intravilánu Prahy, kde je mnoho navazujících spojů na pražskou veřejnou dopravu a měli strach z kolapsu. Že by firma s nejnižší nabídkou nebyla schopna dokončit zakázku. Audit by měl ukázat, zda SŽDC postupovalo správně, výsledky bych měl mít k dispozici v nejbližších dnech.

10. Zákon 56/2001

Když už jste na MD připravili novelu zákona 56/2001 Sb., kdy dojde k novelizaci? (zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, pozn. redakce)
Aktuálně návrh projednal Hospodářským výbor a byl již na 2. čtení v Poslanecké sněmovně, nicméně jeho projednání bylo odloženo na další, říjnovou schůzi PS. Majitelům aut by se tím měl zjednodušit kontakt s úřady za účelem provádění jakýchkoliv úkonů v centrálním registru vozidel. Patří sem nejen změna vlastníka registrovaného vozidla, odhlášení či vyřazení vozidla v případě jeho likvidace, ale například i žádost o výpis údajů z tohoto registru. Nově již nebude nutné chodit kvůli těmto úkonům na úřad v místě bydliště, ale bude možné je provést na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností, bez ohledu na to, zda tam má žadatel místní příslušnost.