Jan Mládek (ČSSD)

Jan Mládek (ČSSD) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Státu hrozí žaloby solárníků. Vitásková se šprajcla, říká ministr Mládek

  • 62
Ministr průmyslu Jan Mládek vyzývá šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou, aby vypsala podporu pro obnovitelné zdroje. Podle ministra mají solárníci na dotace nárok a v případě nezískání financí se mohou začít o podporu soudit. „Pokud by se podpora nevyplácela delší dobu, mohly by některé firmy skončit v bankrotu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Mládek.

Energetický regulační úřad (ERÚ) patří k nejmocnějším státním institucím, každý rok rozděluje desítky miliard korun. Žádný div, že se o něj vede otevřená válka. Sílí spekulace o sesazení jeho předsedkyně Aleny Vitáskové, ta však o svůj post tvrdě bojuje.

Hrozí, že pro příští rok nevypíše podporu pro většinu obnovitelných zdrojů. Takový krok by podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) měl fatální následky. „Řada lidí má pocit, že paní Vitásková je hrdinka a že pokud neoblíbené dotace solárníkům nedá, tak ušetří. Kdyby to bylo takto jednoduché, radostně bych podepsal, že to dělá správně. Provozovatelé obnovitelných zdrojů však mají na podporu nárok, a pokud paní Vitásková cenové rozhodnutí nepodepíše, tak podporu vysoudí,“ říká Mládek.

Co tedy hrozí, pokud energetický úřad podporu nevypíše?
Různá penále, úroky za pozdě vyplacené peníze a podobně. Pokud by se podpora nevyplácela delší dobu, mohly by některé firmy skončit v bankrotu. Kvůli tomu může v krajním případě dojít k systémovému ohrožení bankovního sektoru, řadu obnovitelných zdrojů financovaly banky a jde tak o desítky miliard korun. Neumím vyčíslit přesný dopad, vzniknou však dodatečné náklady jak pro stát, tak pro daňové poplatníky.

Jak si tedy chování paní Vitáskové vysvětlujete?
Tomu, co paní Vitásková dělá, se říká krásně česky šprajc. Proč to dělá, o tom nechci spekulovat, to by nebylo korektní. Je třeba se zeptat jí.

Ona vcelku logicky argumentuje, že zákon umožňující podporu starších elektráren postavených před rokem 2013 doposud nenotifikovala Evropská komise. Z toho pak viní ministerstvo. Proč komise podporu doposud neposvětila?
Jde o podporu pro léta solárního boomu, která jde ještě za mými předchůdci. Evropská komise ji notifikovala někdy v roce 2014, kdy už jsem byl v úřadě já. Celou věc však rozdělila a notifikovala pouze zdroje uvedené do provozu po 1. 1. 2013. U těch starších nepřijala žádné rozhodnutí.

Proč?
Důvodem byl rozpor mezi dvěma generálními ředitelstvími komise. Podle jednoho je podpora překompenzovaná, druhé však zastává názor, že princip retroaktivity je svatý, a pokud někdo něco dostane, není možné mu to zpětně vzít. Nerozhodla tedy nijak a vyslala signál, že v notifikaci nemáme pokračovat. My však, abychom nepodlomili pozici ministerstva financí v solárních arbitrážích, ve kterých jde o 20 miliard korun, jsme se rozhodli notifikaci přesto požadovat. Nic jsme tedy nezanedbali. Podotýkám však, že nejde o nic nového. Paní Vitásková cenové rozhodnutí vydala v minulých letech i přesto, že notifikace chyběla. Najednou jí to však vadí.

Odkazuje také na paragraf v zákoně o podporovaných zdrojích energie, který výslovně uvádí, že podpora má být poskytnuta notifikovaným zdrojům.
Ano, ale i tento paragraf platil už loni. Její pozice je tedy nekonzistentní a rozdíl oproti minulému roku je jen v tom, že paní Vitásková se rozhodla pro šprajc. Musím to vnímat jako čistě účelové rozhodnutí a pevně doufám, že cenové rozhodnutí nakonec vydá.

A pokud ne? Budete tlačit na její odvolání?
Nemám zájem, aby byla jakkoliv zpochybňována její pozice. Nejlepším řešením by bylo, kdyby v čele úřadu zůstala minimálně do konce svého období, které má jako jeden z mála úředníků zákonem luxusně určené až do 30. července 2017.

O nejednoduché situaci bude informován prezident

Podle zpráv z tisku jste se však údajně setkal s prezidentem Milošem Zemanem, který je velkým zastáncem Aleny Vitáskové, a naléhal na něj, aby ji odvolal.
To je nesmysl, nic takového jsem nedělal a dělat nebudu. Ta schůzka ještě vůbec neproběhla. Bude se konat v průběhu tohoto týdne (rozhovor proběhl 16. 11., pozn. red.), její výsledek nebudu nijak komentovat. To se po jednání s prezidentem nedělá. Cílem schůzky bude pouze informovat pana prezidenta o současné nejednoduché situaci. Pan prezident je ten, který předsedu úřadu jmenuje a odvolává, takže je to legitimní důvod.

Prezidenta se tedy nebudete snažit přesvědčit, aby předsedkyni odvolal?
K tomu opravdu nemám důvod, pokud paní Vitásková změní názor a vypíše podporu, jak má. Plně věřím, že do 30. listopadu se její názor změní. Je to však obtížné, ona je nezávislý regulátor a já ani vláda jí nemůžeme nic nařídit.

Často zaznívá, že aktuální dění kolem úřadu ohrožuje i vaši pozici. Je to pravda?
Nevidím důvod, proč bych měl nést zodpovědnost za tento problém. Já jsem tu situaci ani nezhoršil, ani nezlepšil a nemůžu ji nijak ovlivňovat. Maximálně se můžu s paní předsedkyní sejít, což jsem učinil.

Podle LN jste ji údajně vyzval, aby složila funkci ona i celé předsednictvo...
To je nesmysl. Požadoval jsem po ní to, aby konala tak, jak konala loni. Za ministerstvo jsem jí pak nabídl takzvaný comfort letter, tedy určitý výklad zákona.

Požadovala záruky, že pokud cenové rozhodnutí vydá, nebude trestně odpovědná. To měl zajistit tento comfort letter?
Jde spíš o výklad zákona úřadem, který ten zákon předkládá v parlamentu. Tedy takové odborné stanovisko. Mysleli jsme si, že by to mohlo být řešení. Ale ona si o to nepožádala, takže ho dělat nebudeme.

Projednání novely zákona se prodloužilo v parlamentu

Říkáte, že Alena Vitásková by měla zůstat ve funkci ještě rok a půl. Kvůli rozporu mezi energetickým a služebním zákonem však po prvním lednu nebude jasné, kdo ERÚ vlastně vede. Že není tento problém vyřešený, interpretuje předsedkyně právě jako snahu o své sesazení.
Je pravda, že po prvním lednu vznikne určitá nekonzistence mezi těmito dvěma zákony. Alena Vitásková bude, ale zároveň nebude předsedkyní, a to je velká hrozba. Aby došlo k nápravě, předložil jsem takzvanou malou novelu energetického zákona. Ta leží v parlamentu, kde se bohužel její projednávání protáhlo. Věřím, že to bylo nikoliv kvůli obstrukci, ale péči několika koaličních poslanců o náš právní řád. V tuhle chvíli je jasné, že stihnout to do konce roku je spíše teoretická možnost.

Co taková situace bude znamenat pro fungování úřadu?
Doufám, že bude trvat co nejkratší dobu. Pokud se to nestihne vyřešit do konce roku, tak se to stihne do začátku února. Měsíc tedy nebude možné o ničem rozhodovat. Úřad může měsíc fungovat bez toho, aniž by vydal nějaké zásadní rozhodnutí.

Není to však pochybení na straně ministerstva, že se na tento problém nepřišlo dříve a že se neřešil včas?
Přišlo se na to poměrně brzo, tedy ještě před třetím čtením energetického zákona. Sněmovní legislativa má však poměrně striktní výklad, co to znamená legislativně technická změna. Už se to tedy nepodařilo opravit. Že by se u takto velkého zákona nestala nějaká chyba, je však téměř vyloučeno. Problém je, že se i oprava zasekla ve Sněmovně a poslanci to projednávali tak dlouho, že se nestihne termín.

Proč se to u poslanců zaseklo? Nemohlo být tím důvodem i to, že část poslanců v rozporu mezi oběma zákony viděla příležitost, jak se paní Vitáskové zbavit, a schválení malé novely oddalovali naschvál?
To nemohu vyloučit, na to je však třeba se zeptat poslanců. Mohu jen říct, že hospodářský výbor, kterému projednávání energetického zákona přísluší, to přehodil na ústavněprávní výbor, aby vyřešil vztah mezi oběma zákony. Mezitím uběhla nějaká doba a to je celé.