Ujímáte se úřadu, který má mimo jiné pomáhat českým podnikům a dohlížet na energetickou bezpečnost země. Jaké jsou vaše priority, co bude to první, co uděláte?
V první řadě se budu snažit oživit činnost Czechinvestu, aby získával zahraniční investice tak, jako tomu bývalo ještě před sedmi lety, než nastoupil ministr Říman. Samozřejmě je tu otázka ekonomické diplomacie, obecně pak podpora podnikání a energetická politika, o které se vede a povede řada debat.
Jan Mládek (1960) Jan Mládek, ČSSD Narodil se v červnu 1960 v Jindřichově Hradci. Vystudoval ekonomii na Vysoké škole ekonomické v Praze. V letech 1985 až 1990 spolupracoval s Prognostickým ústavem ČSAV, kde v dubnu 1990 získal titul kandidát věd. Členem ČSSD je od roku 1995, před tím byl v letech 1987-1989 v KSČ. V roce 2001, kdy byl náměstkem ministra financí, nedostal Mládek bezpečnostní prověrku na stupeň tajné (více zde). Podle některých zdrojů to bylo proto, že měl intimní vztahy s ženami z Ruska. On sám tvrdí, že o prověrku zažádal a řízení bylo přerušeno. Ve volbách v roce 2002 byl v Jihočeském kraji zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD. Byl členem sněmovního rozpočtového výboru a v letech 2002 až 2004 i výboru zahraničního. Již v letech 2004 až 2005 působil jako ekonomický poradce předsedy vlády, v listopadu 2005 byl jmenován ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka. V senátních volbách roku 2010 kandidoval neúspěšně do Senátu. V roce 2013 způsobil skandál, když na sjezdu ČSSD označil živnostníky za "parazity", od čehož se distancoval i předseda strany Bohuslav Sobotka a Mládek se za svá slova omluvil (více zde). V Sobotkově týmu však zůstal jako stínový ministr financí. Je potřetí ženatý, má pět dětí. Sám si říká Velký medvěd a označuje se za zakladatele hnutí zvaného bearismus, jehož vyznavači trpí absolutní posedlostí vším, co se týká medvědů. |
Můžeme čekat personální změny?
Samozřejmě a budou rychlé. Budu se k tomu snažit přistupovat tak, jako by už platil služební zákon. V okolí ministra budou změny, ale ve struktuře úřadu jen minimální.
Platí to, že vašim náměstkem za ANO bude Lukáš Prokeš?
V zásadě ano, ale ještě budeme jednat o tom, jaké bude mít kompetence.
Náměstkové Alexandra Rudyšarová a Pavel Šolc zůstanou?
Pan Šolc by v novém systému měl být oním státním tajemníkem a zajišťovat tak kontinuitu. U náměstkyně Rudyšarové se musím seznámit, jak se srovnává s problematikou čerpání evropských fondů, protože v tomto ohledu jsou tam kulantně řečeno výzvy, zejména co se týče Hospodářské komory.
Andrej Babiš se nechal slyšet, že pro stát je klíčová prosperita velkých podniků, vy jste ostře napadal výhody živnostníků, například Německo ovšem roste hlavně díky malým a středním firmám. Kam by se měla soustředit podpora státu?
Nehledě na to, co jsem řekl nebo neřekl, si myslím, že ekonomika potřebuje všechny druhy podniků. Jaká bude jejich velikost, je záležitostí trhu. Buď je v módě outsourcing, nebo firmy naopak fúzují. Malé a střední firmy jsou strašně důležité pro zaměstnanost, a tedy i pro sociální kohezi a stabilitu. Velké jsou pak strašně důležité pro export či vědu a výzkum. Tam platí ekonomika rozsahu, pro malé firmy je export obtížný a riskantní - nemají na něj kapacitu.
Ale OSVČ například v průměru odvedou na daních jen kolem dvou tisíc korun ročně, není právě jejich zvýhodňování příčinou obliby outsourcingu a švarcsystému?
No samozřejmě, švarcsystém je něco, co nám rozvrací sociální i zdravotní pojištění. Omluvil jsem se za styl svého výroku, ale nikoliv za obsah (Mládek loni na sjezdu ČSSD řekl, že "živnostníci parazitují na zaměstnancích", pozn. red.). Přineslo to alespoň jednu pozitivní věc - tím, že to bylo otevřeno, teď nikdo nepřijde s nápadem na zvýšení sociálního a zdravotního pojištění, čímž by se ještě zvýšil rozdíl mezi odvody OSVČ a zaměstnanci. Pozitivní je navíc to, že v koaliční smlouvě je dohoda o zrušení dalšího zvýhodnění OSVČ načasovaného na rok 2015, podle plánů pana Kalouska a Nečase měli totiž začít platit ještě méně. Je to ovšem v zájmu samotných OSVČ, protože pokud se něco nezmění, tak řada z nich skončí s takovým důchodem, který je donutí obracet se na úřady pro sociální dávky.
Říkal jste, že budete jako ministr silně zvažovat návštěvy firem, kde nejsou odbory. Jak jste to myslel?
Neřekl jsem, že tam přímo nepůjdu, ale budu si o nich pečlivě shánět reference. Odborová organizace je totiž jakási zpětná vazba, druhý kanál informace o té firmě. Vždy je lépe mít víc informací než méně. Vedení firmy má své zájmy, stejně jako je mají majitelé a odbory. Všechny jsou legitimní. Povinné zastoupení odborů v dozorčích radách je pak užitečná věc pro informovanost zaměstnanců a je chyba, že to nyní ze zákoníku vypadlo.
Většina poslanců včetně vás je nyní sice pro dostavbu Temelína, ale zároveň proti poskytnutí státních garancí na výkupní cenu elektřiny. Není to určitá schizofrenie?
Ano, pak si ale musíme položit otázku, jestli je možná dostavba bez oněch garancí.
Ceny na trhu se ovšem nyní velmi rychle mění a je otázka, jestli je vůbec smysluplná nějaká dlouhodobá energetická koncepce.
To je ten základní problém, před kterým stojíme. Stát si musí vytyčit dlouhodobé představy a soukromým subjektům tak snížit míru rizika při investování. Upřímně řečeno, při míře nejistoty, která panuje ve světě, je to téměř "mission impossible". My nevíme, co se bude dít, dopadají na nás změny z druhého konce planety.
Například těžba břidlicového plynu v USA. To je přece strašlivá změna, USA se staly soběstačnými v plynu a tankery se zkapalněným plynem, které tam měly jezdit z Kataru či Alžírska, jezdí místo toho k evropským břehům a snaží se to prodat. Spotové ceny jsou úplně někde jinde. Ceny v přístavech a ceny z plynovodů se dostávají do pnutí. USA předělávají uhelné elektrárny na plyn, pokročily ve snižování emisí CO2 a najednou mají spoustu černého uhlí na export. Jsme tak před otázkou, jestli provozovat některé hlubinné doly v ČR. Míra nejistoty je vysoká, vše se dramaticky mění.
Má smysl v tomto globalizačním víru hájit energetickou soběstačnost Česka a stavět nové zdroje elektřiny? Slovensko dokončuje Mochovce, zelený proud z Německa k nám přetéká, Maďaři rozšíří jadernou elektrárnu Paks…
Česko má tradičně silný elektrotechnický průmysl, jsme výrobci a vývozci elektřiny a já nemám problém s tím, pokud budeme čistými exportéry i do budoucna. Ovšem za předpokladu, že nevydělává jen ta firma, ale i země, a jsou tak zohledněny všechny externality.
To je však právě problém zvažovaného prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Stát získává z uhlí zpět jen 1,5 procenta jeho tržní ceny. Na prolomení tak mohutně vydělají hlavně těžaři.
Fakticky dostává ještě méně, to číslo je 1,09 procenta, jsou tam totiž ještě redukční koeficienty. Ale máte pravdu, v první řadě je důležité získat podstatně víc pro stát, toto je relikt minulého režimu, kdy to bylo jedno. Druhá věc jsou ony limity. Umím si představit prolamování s malým "p", kdy se to nedotkne žádných sídel. A pak je tu Prolamování s velkým "P", kdy se bourá Horní Jiřetín, nebo dokonce symbolicky i zámek Jezeří. To si moc představit nedovedu.
A pro malé prolamování by nebylo potřeba referendum?
O tom se povede debata s občany dotčených obcí, ale myslím, že ne. Chystám se tam s panem Babišem jet a promluvit s lidmi - jak s manažery těžařů, tak se zástupci obcí.
Prezident Zeman na návštěvě Jáchymova hovořil o možnosti obnovení těžby uranu. Je to reálné?
Je to čistě otázka ekonomické kalkulace a já bych byl velmi opatrný. Pan prezident chtěl být asi vlídný na představitele kraje, který navštívil.
Vraťme se k ekonomické diplomacii. V současnosti se rozjíždí poněkud dvoukolejně, vlastní lidi vysílá do světa ministerstvo zahraničních věcí i ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní obě dvě spadají pod ČSSD, dojde ke sjednocení?
Ano, sice došlo k podepsání smlouvy o spolupráci za ministrů Kohouta a Ciencialy, ale to je jen takové vyjádření dobré vůle. Budeme o tom muset dál jednat.
Co je pro vás účelem ekonomické diplomacie? Je to jen "sprostá proexportní politika", jak ji nazval pan Schwarzenberg?
Je to širší. Ekonomická diplomacie je kromě toho i o zahraničních investicích v ČR, případně podpora těch českých v zahraničí. Měla by být také o incomingové turistice, protože zejména potenciál čínských turistů je obrovský. Základní úzké místo jsou víza a letecké linky. Linky se nevyplácejí, pokud není generováno dostatečné množství víz. Poté teprve mohou přijít přímé linky do Šanghaje či Pekingu.
Rozhovory iDNES.czServer iDNES.cz v příštích týdnech přinese rozhovory se všemi kandidáty na ministry v nové vládě. Seznam rozhovorů se tak bude postupně rozšiřovat.
|
Ohrožuje obchodní vztahy s Čínou "dalajlámismus", jak o podpoře nezávislosti Tibetu hovořil expremiér Nečas?
Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan. Doufám, že vláda přijme brzy materiál, který vyjádří stanovisko Česka vůči Čínské lidové republice z hlediska obchodních vztahů a součástí bude i deklarace, že česká vláda nezpochybňuje teritoriální integritu Číny a ctí princip nevměšování se do vnitřních záležitostí. A všechno ostatní je folklór.
A jak bychom se měli postavit k porušování lidských práv v Rusku?
Každý má právo mít na to svůj názor. Stanoviska k tomu vydává Evropská komise, politiku bychom tak měli dělat přes českého komisaře. Skrze EU je to totiž výrazně efektivnější. Státním vztahům by ale měla dominovat spolupráce.
Takže se Rusko už kritizovat nebude?
Podívejte se, někteří intelektuálové odsuzují prezidenta Putina za to, že zavedl v zemi pořádek. Já vůbec nemám potřebu hájit jeho kroky, ale dívám se na to s mnohem větší pokorou. Řada ruských občanů uvítala konec jelcinovského chaosu. Život je složitý, nesmíme si myslet, že odstraníme vládu s některými autoritativními prvky, což ruská vláda nepochybně je, a vypukne demokracie a svoboda. Ona taky může vypuknout vláda banditů. Před rokem 1999 se v řadě gubernií nechali provolit banditi a kmotři do čela úřadů a to Rusové nevnímali jako pozitivní počin.
Chtěl bych doufat, že Rusko se posune k lepším standardům demokracie. Ale konec konců když se podíváte na ty poslední volby, tak to nebyly výsledky jako když má někde vládní strana osmdesát procent. Vládní strana měla pod padesát a existují i alternativy v podobě opozičních stran.
Vy tedy Rusko nevnímáte jako autoritářský režim?
To je nesmysl. Čistě autoritářský režim to není.
