Proč Česká obchodní inspekce na praktiky snižování ceny půjček na auta, které na trhu existovaly od roku 2011, přišla až loni?
První případ byl popsán na základě dotazu hradeckého inspektorátu v roce 2013. Pokud se při předchozích kontrolách náhodou některý inspektor s tímto specifickým typem smluv setkal, tak nerozpoznal tuto závadu a při následné kontrole se na to nezaměřoval.
Hradecký inspektorát dostal metodické stanovisko v červenci 2013. Proč v září 2013 označil jihočeský inspektorát RPSN ve stejném typu smlouvy za správnou?
Nevím, z čeho vycházíte. Kontrolu prováděl jihočeský inspektorát jen v roce 2011 a pak až v říjnu 2013. Z odpovědi na podnět spotřebitele, který si stěžuje na RPSN. Ta je ve smlouvě špatně, nicméně spotřebitel se dopisem podepsaným krajským ředitelem Adamcem dozvěděl, že je to správně. To byl případ odpovědí na podnět. Tam kontrola nebyla, jen posouzení podkladových materiálů.
Spotřebiteli je jedno, jestli šlo o kontrolu, nebo odpověď na jeho podnět. Dostal informaci, že je všechno v pořádku. Ale nebylo.
Ano, dá se usoudit, že inspektor nerozeznal závadu v této smlouvě.
MF DNES zatím zdokumentovala pochybení tří inspektorátů, nemusely však být jediné.
Říkat tomu chyby je zavádějící.
V čem? RPSN byla špatně, inspektoráty to ale za chybu neoznačily.
Souhlasím, že nerozpoznaly závadu ve smlouvě. Neznamená to ale, že chybovaly v kontrolní činnosti, to bych chtěl rozdělit. V odpovědi stěžovateli možná bylo něco, co bychom dnes vyhodnotili jinak.
Co s tím teď budete dělat?
Provádíme kontroly, doplnili jsme metodiku. Ohledně předchozího období - dva regionální ředitelé provedli nějaká opatření, ať už výměnu pracovníků, kteří se tím zabývají, na jednom inspektorátu ředitel preventivně vyměnil vedoucího oddělení. Ale nezjistil jsem, že by systémově bylo něco špatně. Tady jde o problém, o kterém v roce 2011 nikdo nevěděl. A ani na to speciálně nebyla zaměřena metodika.
Přesto tři roky jsou dost dlouhá doba. Závadných smluv je kolem padesáti tisíc...
Kontroly spotřebitelských úvěrů probíhaly, dávaly se i sankce za jiný typ závad. Tuto závadu jeden dva inspektoři, kteří tento typ smluv, jenž schovával poplatky a úročil je stejně jako jistinu, nerozpoznali. Nevidím v tom zásadní pochybení vedoucích pracovníků nebo metodiků, kteří neměli informaci, že by taková závada mohla být. Vyvíjel se názor u finančního arbitra, i v rámci EU se v průběhu let 2011 a 2012 slaďovaly některé pohledy. V roce 2011 nebyl ani jednotný názor, co zahrnout do výpočtu RPSN.
Vy tedy na pochybné praktiky na trhu přicházíte tak, že vás na ně upozorňují spotřebitelé?
Je to jedna z možností, vedle zjištění našich pracovníků při kontrole.
Selhala ČOI v tomto ohledu?
Určitě ne.
Nebudete tedy personálně řešit inspektoráty, které pochybily…
Na základě neúplné nebo nepřesné odpovědi spotřebitelům se ptáte, jestli já teď zpětně budu po dvou letech činit nějaké opatření.
Mně přijde odpověď „kontrolou vaší smlouvy nebyl zjištěn rozdíl v RPSN ve smlouvě a skutečně zjištěné výpočtem“ jako úplná a zcela jasná odpověď. Znamená „kontrolovali jsme RPSN a nenašli jsme chybu“.
To útočíte na nějakou odpověď z budějovického inspektorátu.
Ano, i z Prahy, pan ředitel Štěpánek, MF DNES o tom psala.
Jasně, ale to už je slovíčkaření, co bylo v nějakém sdělení konkrétně napsáno. Ale principiálně inspektor na to nepřišel.
A odpovědnost vyvodíte vy, nebo krajští ředitelé?
Za to nelze přece vyvodit odpovědnost. Já jako ústřední ředitel dbám na doplnění chybějící metodiky, aby následné kontroly byly činěny správně a pečlivě. U těch dvou smluv probíhají znovu kontroly. Pokud bude vyhodnoceno, že nějaký pracovník nesprávně odpověděl, je korektní občana seznámit, že ČOI došla k jinému závěru.
A co mu napíšete? „Promiňte, my jsme se předtím spletli“? To prostě byla pochybení, ať už celých inspektorátů, krajských ředitelů či jednotlivých pracovníků. Jak se s tím vyrovnáte?
Dojde k opravě předchozího sdělení. Pokud by došlo k pochybení v systémovém řízení kontroly ze strany vedení inspektorátu, pak bych to řešil já. Ale toto pochybení vedoucích pracovníků jsem ve vztahu k zadávání kontroly, procvičení a školení pracovníků atd. nezjistil. Vycházeli z dostupných informací.
Vy to tedy nebudete řešit odvoláním nebo sebráním odměn?
Především, je to za předchozí období, kdy jsem nebyl ústředním ředitelem. Navíc je to běžná kontrolní činnost inspektorátů, za kterou odpovídají jednotlivé regiony.
Tím, že se to stalo před vaším nástupem, přece nemůžete argumentovat. Kdo to tedy má řešit?
A co chcete pořád řešit? Tady jde o odpovědi občanovi. Ta, pokud se závěr potvrdí, tak se uskuteční, ale jakou chcete další?
Pojďme od občanů k úvěrovým firmám. Ty říkají „máme to správně, potvrdila to i ČOI při svých kontrolách“. Vy oponujete, že ne ve všech se počítala RPSN. Jak to, vždyť je to jeden z klíčových parametrů smlouvy?
První dokončená kontrola, která tuto závadu popsala, byl případ Essoxu v Hradci. Takže předchozí praxe u těchto typů smluv nebyla. Ani rozhodovací, ani správní. Že inspektor v dané chvíli něco nezjistí, neznamená, že tím schvaluje postup kontrolované společnosti.
Obstojí váš argument u soudu?
Ano. Za celou tu dobu nepřišel jediný dotaz „hodláme úvěrovat poplatek a zahrnout ho do RPSN tímto způsobem, jaký je názor dozorového orgánu“. Ano, v minulosti byly nějaké kontroly, kde ten problém inspektor neodhalil. Ale nikde není popsáno, že by skutečně počítal RPSN a jak. Tvrzení, že jsme teď otočili o 180 stupňů, není pravda.
Mojmír Bezecný (53)
|
Mluvčí ministra Mládka MF DNES napsal, že odmítáte spekulace o nečinnosti a zpochybňování výsledků kontrol, které by mohly znevážit důvěryhodnost ČOI. Není to právě váš přístup, který snižuje důvěryhodnost ČOI? Když říkáte, ano, problém tu je, ale trvalo nám tři roky, než jsme na to přišli, a co já s tím mám teď dělat?
Ne, takhle se to přece nedá říct. Je to problém, který se v rámci kontrolní činnosti objeví, učiní se dotaz na metodiky, proběhne první kontrola, udělá se první správní rozhodnutí a na základě toho, pokud je obhajitelné, se doplní nebo opraví předchozí metodické materiály pro ostatní regiony a zahrne se to do kontrol ostatních útvarů.
Pak měla být metodika z července 2013 sdílena. Proč to jihočeský inspektorát posléze posoudil chybně?
Ta metodika byla doplněna až letos v červnu.
V metodickém stanovisku z 18. 7. 2013 je napsáno, že takto počítaná RPSN je špatně.
Ale to bylo sděleno Hradci. Nebylo jasné, jestli to bude udržitelné. Musí se dokončit nějaká kontrola a pak se to sdělí ostatním. Pokud inspektor nesignalizoval nějaký problém, jeho nadřízený nemohl vědět, že by v kontrolních spisech mohl být nějaký problém. Aby učinil dotaz tak, jak to učinil Hradec.
Není tedy ČOI nekompetentní kontrolovat spotřebitelské úvěry, pokud ten problém jednotliví inspektoři nerozpoznali?
Ne, to kategoricky odmítám.
Hradecký inspektorát odhalil dost závažný problém na trhu spotřebitelských úvěrů. Proč jste jeho ředitele Pěkného odvolal?
Za to byl inspektorát opakovaně pochválen. Pan Pěkný byl odvolán za způsob, jak chtěl se mnou spolupracovat. Neodpovídalo to mým představám o týmové práci vrcholového vedení.
Pan Pěkný naznačil možnou existenci korupce v ČOI...
Nezjistil jsem jediný důvod, proč to tvrdí. Nepředložil důkazy.
Co složka, kterou předal ministrovi Mládkovi a následně i vám?
Jakou složku máte na mysli?
Kontrolní protokoly z jednotlivých inspektorátů o tom, jak se dřív kontrolovaly úvěry.
Předpokládejme, že to jsou kontrolní protokoly, které tu máme zaevidované. A v nich žádné pochybení typu korupčního jednání nebylo spatřeno. Je možné, že chybu inspektor neodhalil. Znamená to, že je zkorumpovaný?
To už je na policii, aby to zjistila. Pan Pěkný přece podal trestní oznámení. Kontaktovali vás?
Ne, vůbec netuším, že by nějaké bylo podáno, to říkáte vy.
Tvrdíte, že nedošlo ke změně správní praxe. Může to být nesprávný úřední postup nebo trestný čin maření úkonu úřední osoby z nedbalosti?
Trestný čin určitě ne. A nesprávný úřední postup rozhodně ne takový, který by zakládal nárok na náhradu škody.
Problém možná bude tu škodu prokázat, ale mohla vzniknout.
Jaká škoda z toho vyplývá? Občanovi nebyla naší odpovědí způsobena žádná škoda. Jen na základě naší odpovědi se vrácení poplatků a přeúročení diskontní sazbou nedomůže, musí jít k soudu. Máte ale pravdu v tom, že kdyby někdo měl od nás odpověď dřív, mohl třeba žalobu vůči věřiteli uplatňovat dřív.
