Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lepší internet? Povolme optické kabely na elektrickém vedení, říká náměstek

  17:33aktualizováno  17:33
Stát se v poslední době snaží usnadnit výstavbu rychlých internetových sítí. Vypsaná je dotace na 11,5 miliardy korun na zasíťování venkova. Zapracování evropské směrnice zvýhodní tzv. přípolože. „Jsou tu určité normy, které jsou v případě optiky zbytečné. Vysokorychlostní internet se například musí tahat jenom pod zemí,“ říká nový náměstek ministra průmyslu Marek Ondroušek.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marek Ondroušek. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Když v únoru odvolal premiér ministra průmyslu Jana Mládka, odůvodňoval to i tím, že se mu nepodařilo zkrotit mobilní operátory a jejich drahé tarify. Po osmnácti dnech ve funkci s ním tehdy skončil i náměstek pro telekomunikace Lubomír Bokštefl (psali jsme zde). Právě na jeho místo se z předchozích štací na Úřadu vlády a naposledy úřadu ministra pro lidská práva přesunul jedenatřicetiletý Marek Ondroušek.

Ještě dřív než nový náměstek začal pracovat, odeslalo ministerstvo do poslanecké sněmovny novelu zákona o elektronických komunikacích. Od té si třeba šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromír Novák slibuje, že zlevní ceny operátorů za mobilní data (popsal to třeba v rozhovoru pro iDNES.cz). Poslanci ve sněmovně ale spíše zastávali názor, že novela je sice fajn, ale s cenami nic neudělá.

Co od novely čekáte vy, jako náměstek pro telekomunikace?
Zákon rozhodně zlepšuje tržní prostředí, které je momentálně v segmentu spotřebitelů zamrzlé. Opravujeme věci, které umožní, aby si operátoři mezi sebou konkurovali. Pokud jeden z nich přijde s nějakou atraktivní nabídkou zaměřenou třeba na mladé nebo seniory, tak během deseti dnů můžou být zákazníci u něj. Dnes to je dvaačtyřicet dní, což je naprosto nedůstojné.

Věřím, že trh s daty rozhýbou naštvaní zákazníci, říká šéf ČTÚ Novák

K zákonu jste se dostal, když už byl ve sněmovně. Udělal byste na něm něco jinak?
Já sice přišel na ministerstvo až když už zákon šel do sněmovny, ale spolupracoval jsem na něm už předtím. Minimálně tím, že jsem od roku 2015 analyzoval telekomunikační trhy po Evropě. Zkoumali jsme, jak se chovali v jiných zemích a co udělat, aby se zlepšilo prostředí. Ty návrhy jsou kompromisem, ale zároveň se domnívám, že to, co v zákoně teď je, dokáže prostředí zlepšit.

Takže vaším cílem je protáhnout zákon sněmovnou tak, jak je?
Jednoznačně chceme paragrafy zachovat a absolutně do toho nezasahovat. A nechat to projet legislativním procesem.

Stihne se zákon schválit do voleb?
To bohužel nezáleží na mě. Teď je po prvním čtení, ještě ve středu jsme dostávali pozměňovací návrhy. Oceňuju, že ani jeden z nich nezasahuje negativně do práv spotřebitele. Doufám, že tomu tak bude i po druhém čtení a nepřijde žádné překvapení. Čeká nás výbor a uvidíme, jak se tam bude argumentovat. My jsme ale připraveni tam všechno hájit.

Naposledy při novelizaci v roce 2014 to byl ale právě poslanecký pozměňovák, který celou situaci naopak z pohledu spotřebitelů zhoršil. I nyní operátoři říkají, že chtějí některé věci změnit (psali jsme třeba zde).
Nevidím do hlavy lidí, kteří to třeba plánují udělat. Jediné, co mohu slíbit je, že pokud něco takového uvidím, tak o tom budu informovat ministra, premiéra, poslanecké kluby a když budu mít možnost, tak i média. Když se podíváte do toho roku 2014, tak od začátku před poslaneckým návrhem varoval Český telekomunikační úřad. A já chci teď spolupracovat s ČTÚ a říkat k jednotlivým návrhům jasná stanoviska.

Mluvil jste o tom, že jste analyzoval evropské telekomunikační trhy. Jak tedy ve vašich očích vypadá ten aktuální český?
Je tu ohromný rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou. U fyzických osob konkurence v podstatě neexistuje. Naopak u firem a úřadů je konkurence velmi dravá. Je neuvěřitelné, na jaké nabídky se tam operátoři dostávají.

Data nejsou v Česku drahá, ale naopak v Polsku extrémně levná, říká šéf O2

Kdo za ten stav podle vás může?
Nechci vyjmenovávat viníky. Přišel jsem sem a chci se dívat do budoucna. Jednoznačně chci, aby byl spokojený jak zákazník, tak i operátor. A takové prostředí by se tady mělo nastavit. Udělám vše proto, aby se nastavili podmínky i důvěra.

Dobře, tak to zkusme jinak. V Česku jsou operátoři a regulatorní prostředí v podstatě stejně jako jinde v Evropě. Co je tu zásadně jinak?Každý trh v EU se vyvíjí jinak. Jednoduše srovnávat jen tak nejde, to by ani nebylo korektní. Ale jednoznačně jsou tu trendy. A teď vidíme, že trendem je neomezený datový tarif. Když se podíváte, jaká je spotřeba dat ve Finsku, tak vidíte enormní rozdíl v porovnání s naším trhem. A já si myslím, že rozdíly mezi samotnými spotřebiteli nejsou. Takže ten trend sem prostě přijde taky.

Jde o to kdy. Předseda ČTÚ Novák věří v datové jaro. Co vy?
Myslím, že novela začala proces. Snad začnou mít operátoři zájem o zákazníky. Dnes mi to přijde, že o ty koncové zákazníci operátoři zájem nemají.

Vašeho předchůdce Lubomíra Bokštefla se v on-line rozhovoru na Aktuálně.cz čtenář zeptal, co má dělat, aby měl služby za ceny jako v Polsku. Pan náměstek ho “poslal do Polska”, za což potom byl kritizován. Co byste na takový dotaz odpověděl vy?
Půjdu na to zeširoka. V Německu po druhé světové válce začalo vznikat sociálně-tržní hospodářství. Když se podíváte, proč mají v Německu vysoké mzdy a dobré služby, tak vždy uvidíte, že je tam tlak. Buď zaměstnanců sdružených do odborů nebo spotřebitelů, taky různě uskupených. A to je, co my tu potřebujeme - aby lidé byli víc slyšet. Ať to je slyšet i od někoho jiného, než od politiků, kteří si to teď - a to je dobře - vzali za volební téma. A není to zdaleka jen o internetu, to samé platí pro mzdy.

Řekl jste, že uděláte všechno proto, aby se prostředí narovnalo. Co ale může náměstek, který je tu na půl roku a nejdůležitější zákony byly ve sněmovně už před ním, vlastně udělat?
První věc je, aby dobře dopadl zákon o elektronických komunikacích. Druhá věc je, že tu je nejen čerpání evropských fondů na výstavbu internetové sítě na venkově, ale jsme po vypořádávání připomínek akčního plánu nedotačních opatření. To podle mne také zásadně pomůže rozvoji internetu. Jsou v něm vyspecikovaná jednotlivá opatření, která mají výstavbu usnadnit. Chceme ukázat poskytovatelům internetu, že stát chce, aby to fungovalo, že stojíme o to, aby u nás podnikali a přinášeli internet na venkov a do měst.

Internetáři si stěžují třeba na to, že nemohou optický kabel tahat vzduchem nebo že se síť v účetnictví odepisuje dlouhých dvacet let, čímž se stavba prodražuje. Řeší plán tohle?
Přesně tyto věci tam jsou. Chceme ukázat trhu, že neděláme zákony proto, aby se tu něco politicky odškrtlo.

Co dalšího je v plánu?
Zhodnocuje spoustu věcí, které mají pomoci výstavbě. Jak už jste říkal, jsou tam určitá nesmyslná omezení. Třeba že i když jsou tu natažená vedení od ČEZ, kterým by nevadilo přidat k nim optický kabel, tak vysokorychlostní internet se musí tahat jenom pod zemí. Jsou tu určité normy, které jsou v případě optiky zbytečné. Až bude ten plán hotový, tak o něm budeme určitě hovořit víc.

Akční plán je ale první krok. Potom se musí přetavit do zákonů, což už bude určitě na příštím ministrovi a příští sněmovně.
Vždy je důležité začít, mít vizi a cíl. Ta dříve na ministerstvu chyběla. My máme nyní dokument, který nám říká, co máme dělat, abychom se někam posunuli. Tento dokument schválí vláda a pravděpodobně uloží ministerstvu, digitálnímu koordinátorovi a dalším rezortům, aby na tom začali spolupracovat. Už to je posun. Já myslím, že politická změna na ministerstvu by takovou věc neměl zhatit.

Nebyla ale dobrou příležitostí pro zapracování těchto věcí už čerstvě přijatá transpozice směrnice o usnadnění výstavby (psali jsme zde)? Ta měla sama o sobě zpoždění, neměl se ten čas využít k tomu, aby se do ní zapracovali věci, které teď teprve začíná řešit akční plán?
Moje odpověď je, že od té chvíle, co jsem nastoupil se snažím, aby se věci hýbaly dopředu. A opravdu nechci zpětně říkat, co se dělat mělo a co nemělo.

Jak hodnotíte stav internetové sítě v Česku?
V mapě, podle které se budou rozdělovat dotace, jsou vyznačena bílá místa, kde se lidé nedostanou k vysokorychlostnímu internetu. Stěžejní je se podívat na to, proč ta bílá místa jsou, proč se tam soukromému subjektu nevyplatí investovat. Jsem přesvědčen o tom, že to má hodně společného i se zmíněným akčním plánem - že jsou tu prostě překážky, které výstavbu zbytečně prodražují. Stejně tak, jako operátor chce nabízet služby a samozřejmě generovat zisk, měl by stát chtít, aby tu byla co nejmenší bariéra tomu, aby modernizace probíhala.

Mapa zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2015. Černě jsou místa, kde jsou alespoň dva poskytovatelé internetu s rychlostí 30 Mbit/s. Šedě, kde jeden a bíle, kde žádný.

Mapa zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2015. Černě jsou místa, kde jsou alespoň dva poskytovatelé internetu s rychlostí 30 Mbit/s. Šedě, kde jeden a bíle, kde žádný.

Mapa je z velké části založená na tom, co operátoři v roce 2015 slíbili, že do roku 2018 vybudují (o bílých místech českého internetu jsme psali zde). Taková místa potom, i když tam třeba dodnes síť není, nejsou bílá a nelze na ně tedy čerpat onu dotaci. Co s tím?
Pokud zjistíme, že to neudělali, tak se jich jednoduše zeptáme proč. Třeba na skupině, která má pod křídly digitálního koordinátora vzniknout. Proč to firmy neudělaly, když to slíbily. A pokud nebude existovat objektivní důvod, další výzva může do těchto oblastí směřovat.

Mnozí si ale pravděpodobně slibem pojistili místo, aby jim tam nevlezla zadotovaná konkurence. A teď vám třeba řeknou, že se jim v mezidobí změnily plány a tak to zatím sami nevybudovali.
S tím bohužel nemůžeme nic moc udělat.

To je ale asi člověku, který tam žije a nemá přístup k rychlému internetu docela jedno...
Já vám rozumím. Musíte si ale uvědomit, že ty podmínky se nastavily v souladu s pokyny Evropské komise. Pokud by to nešlo takto, tak bychom třeba teď udělali dotační výzvu do místa, které už někdo plánuje komerčně zasíťovat. To taky není dobré. Udělalo se rozhodnutí, že to uděláme ve spolupráci s trhem. Tak vznikla mapa míst, která nechtěli zasíťovat vůbec. Tam půjdou peníze hned.

Mapa předpokládaného zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2018. Je založena na dotazování jednotlivých poskytovatelů.

Mapa předpokládaného zasíťování vysokorychlostním internetem ke konci roku 2018. Je založena na dotazování jednotlivých poskytovatelů.

Nebylo by tedy zpětně lepší zvolit na začátku návrh ministerstva vnitra, které chtělo aby sítě za dotace budoval státní nový operátor spadající pod Českou poštu?
To by bylo dobré, kdyby tu byl státní subjekt, který s něčím takovým má zkušenosti a umí to. A žádný takový tady od privatizace Telecomu není. Není to varianta, která by pomohla už i proto, že tu máme ke třem tisícům subjektů. Od gigantů až po lokální hráče, kteří často ukazují, že jsou velmi flexibilní a bývají to právě oni, kdo buduje infrastrukturu tam, kde velcí nechtějí. A podle údajů ČTÚ jsou to právě oni, kteří staví optické sítě a nabízí i na malých městech lidem rychlosti 100Mbit a více.

Výzva už sice je vypsaná, ale žádosti lze podávat až od 26. dubna. To je další zpoždění, které je způsobeno úpravou podmínek. Vyškrtnou se má podmínka, že v určité oblasti může dotaci čerpat jen jeden hráč, což nahrávalo velkým firmám. Jak ten problém vznikl?
Opět je to věc, ke které jsem přišel až potom. Shoda, že to omezení tam nebude bylo napříč trhem a v dokumentu pro schválení, jak jsem byl informován, zůstala nedopatřením.. Problém se řeší a to řešení je dle všech informací co mám v pořádku. Posune se tedy termín na příjem žádostí, ale jinak by to nemělo nic komplikovat.

I tak už má ale dotační výzva zpoždění. Stihne se za evropské peníze síť postavit?
Je vypsaná první výzva, zbytek peněz by měl jít ve výzvě na podzim. Nikdy v historii, co Česko čerpá dotační fondy, tu nebyl tak složitý projekt, jako tenhle. Teď máme nějaký základ, spustili jsme ho a to je důležité. Samozřejmě, že i na základě revize mapy uvidíme, co se změní dál. Pokud se nevyčerpají peníze v první výzvě, můžeme je převést do druhé, která se může týkat většího území.

Jste člen ČSSD, politický náměstek spojený s mandátem ministra. Co plánujete potom? Chystáte se kandidovat do sněmovny?
Nechystám. Dostal jsem určitý úkol, chci ho dokončit. A největší výhra by pro mě byla, kdybych viděl, že se prostředí opravdu zlepšilo. Že stát začne se všemi hráči z trhu komunikovat a bude tu mezi nimi důvěra.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.