Odvolaný šéf ČOI: Vyhodili mě, protože jsem upozornil na možnou korupci

  • 23
Sesazený ředitel východočeské pobočky České obchodní inspekce Jiří Pěkný si nebere servítky: "Upozornil jsem ministra Mládka na to, že se nekonají kontroly tak, jak mají, a vzniká obrovská škoda státu. To je důvod, proč jsem byl odvolán," říká. Jeho nadřízený odvolání odmítl zdůvodnit.

Jiří Pěkný, od května 2013 ředitel Královéhradeckého a Pardubického inspektorátu České obchodní inspekce, přišel loni v polovině roku na to, že splátkové společnosti matou spotřebitele. Odhalil, že tři významné společnosti v posledních letech ve smlouvách o úvěrech snižovaly díky spornému výpočtu cenu úvěru (takzvanou RPSN) až o polovinu. Přestože s tím první úvěrová společnost začala již v roce 2011, první pokuta padla až letos v únoru. Úvěráři z Essoxu museli zaplatit dva miliony, pokuta je pravomocná. Trest přišel právě od Jiřího Pěkného.

"Obchodní inspekce neprováděla kontroly RPSN. A když je prováděla, tak špatně," říká Pěkný v rozhovoru s MF DNES. "Pokud malý inspektorát jako my zjistí, že výpočet je špatně, tak já se nedomnívám, že já a moji kolegové jsme geniální a ostatní hloupí. Buď management ČOI nemá co dělat tam, kde je, anebo existuje druhá možnost, na kterou jsem ministra upozornil, a to je existence korupčního prostředí."

Pěkný byl odvolán bez vysvětlení

Krajský šéf ČOI byl v úterý odvolán ústředním ředitelem ČOI Mojmírem Bezecným. Ten svůj krok nijak nezdůvodnil s tím, že je v jeho pravomoci odvolávat své podřízené i bez vysvětlení. Odvolaný manažer říká, že důvodem odvolání bylo to, že poukázal na možná pochybení svých kolegů. Ministr průmysl Jan Mládek v SMS zprávě jen uvedl, že personální změny jsou v kompetenci šéfa ČOI.

MF DNES má k dispozici materiály, z nichž vyplývá, že cenu půjčky označili inspektoři ČOI u několika stížností spotřebitelů za správnou, přestože nebyla. Šlo o stejné způsoby výpočtu RPSN, za které dostal Essox pokutu a které speciální komise zřízená ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem označila před týdnem za chybné.

Celkově jde až o šest miliard korun, které by mohli spotřebitelé požadovat zpět. Úvěrové společnosti by mohly zase žádat odškodnění od státu s odkazem na to, že jejich postup od roku 2011 toleroval.