Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inspekce: Pohotovost máme 24 hodin, na cherry rajčatech nás dělaly desítky

  10:23aktualizováno  10:23
Potravinářská inspekce varovala v květnu české spotřebitele před rajčaty z Maroka. Testy následně prokázaly, že byla v pořádku. Mohou prodejci získat odškodné za zboží, které musely stáhnout z pultů? "Mohou, ale jen když u soudu prokáží, že jsme porušili zákon, což se podle nás nestalo," říká v rozhovoru mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Marocká cherry rajčata způsobující zažívací potíže byla k dostání v sítích řetězců Kaufland, Billa a v malém množství i Penny Market. | foto: SZPI

Letos ani v posledních několika letech podle něj nikdo takovouto náhradu škod nezískal.

Na základě jakých poznatků vyrážejí inspektoři na kontroly?
Potraviny kontrolujeme na základě vlastního plánu kontrol, nebo na základě podnětů od lidí či úřadů. V Česku spolupracujeme například se Státní veterinární správou, s orgány ochrany veřejného zdraví, Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, ale i s Generální ředitelství cel, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, Ústavem zemědělské ekonomiky a informací či Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany.

Jsme také národním kontaktním místem pro evropský systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). To je vzájemně propojená síť, která spojuje členské země Evropské unie s Evropskou komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Hlavním cílem tohoto systému je zabránit ohrožení nebezpečnými potravinami, krmivy a materiály ve styku s potravinami.

V jakých situacích vydává inspekce varování před nebezpečným výrobkem?
Varování vydáváme ve dvou případech. Zaprvé když při kontrolách zjistíme, že výrobek je nebezpečný pro spotřebu. To můžeme zjistit hned na místě na základě senzorického posouzení výrobku, kdy zboží například nepřirozeně zapáchá, je nahnilé či je na něm plíseň, anebo následnou analýzou vzorku v laboratoři, která prokáže závadnost výrobku.

Dále vydáváme varování v okamžiku, kdy zjistíme, že existuje závažné podezření, že výrobek může být škodlivý. To byl i případ cherry rajčat, o nichž jsme se dozvěděli z RASFF (více zde). V tomto případě nás francouzský dozorový orgán informoval o tom, že místní zákazníci uváděli zdravotní potíže, které byly zdokumentovány v 16 případech, a francouzský distributor se rozhodl stáhnout výrobek z trhu.

Případy varování z RASFF

18/5/2014 - inspekce varuje před cherry rajčaty z Maroka, které byly v podezření, že vyvolávaly střevní potíže 

29/5/2014 - inspekce varuje před rozinkami z Íránu, které obsahovaly minerální olej, který nebyl potravinářskou látkou a nesměl v potravinách být

2/3/2014 - inspekce zakazuje kandovaný ananas z Thajska kvůli tomu, že byl 13x překročen limit pro žluté barvivo

13/11/2013 - inspekce přikazuje stáhnout z trhu Carré Piškoty Meruňka, protože obsahovaly alergen a etiketa na něj neupozorňovala

12/7/2013 - inspekce zakazuje prodej polských kuřecích stehenních řízků, v nichž byl až trojnásobné překročen limit pro výskyt rezidua antibiotika doxycyklin 

K varování stačí pouhé podezření, aniž by bylo podpořeno důkazem o závadnosti výrobku?
Ano. Při odůvodněném podezření ani nemusí být prokázáno, že výrobek závadný skutečně je. Vychází se přitom z evropského nařízení 178/2002, které říká, že provozovatel potravinářského podniku, tedy výrobce či prodejce, je povinen stáhnout výrobek a ochránit spotřebitele před konzumací potravin i tehdy, když má pouze podezření, že by nemusely být bezpečné.

Co se děje, když takovou zprávu obdržíte?
Zjišťujeme, kam se vadná šarže dostala a provozovateli ukládáme povinnost stáhnout okamžitě podezřelé zboží z pultů do zázemí prodejny a označit ho jako potravinu, kterou není možné dát do oběhu až do doby, kdy budou známy konečné výsledky testů. Provozovateli zároveň ukládáme povinnost nám předat všechny informace o tom, kde zboží získal a kam ho distribuoval dále. Aby inspekce mohla potraviny dosledovat i do dalších článků řetězce potravin a zamezit jejich distribuci. Zároveň odebíráme vzorky podezřelého výrobku a necháváme je testovat.

Pokud se výrobek dostal už do maloobchodní sítě, informaci zároveň medializujeme, aby ho lidé, kteří si ho mezitím mohli koupit, nespotřebovávali. Informujeme o tom na webu SZPI, pomocí tiskových zpráv, na portále www.potravinynapranyri.cz či na Facebooku.

Proč jste u cherry rajčat rozšířili varování na všechny výrobce z Maroka, když Francouzi upozorňovali jen na některé šarže?
Protože současně s tím, jak přišlo varováním z RASFF, jsme obdrželi desítky podnětů od spotřebitelů, kteří uváděli i u dalších šarží marockých cherry rajčat podobné zdravotní symptomy jako spotřebitelé ve Francii.

Analýzy a testy platí ten, kdo udělal chybu

Jak rychle dokážete na varování zareagovat, pracujete i o víkendu?
Ano. Pro akutní případy držíme pohotovost 24 hodin denně. Když se něco stane o víkendu, služba zalarmuje inspektory, kteří spouští vyšetřování závadné či podezřelé potraviny v obchodní síti a do služby nastupují i naši vlastní pracovníci laboratoře, aby odebrané vzorky začali hned zkoumat. U cherry rajčat pracovalo na případu několik desítek inspektorů z celkového počtu 215 lidí.

Jak dlouho taková analýza trvá a kolik stojí?
To závisí na druhu analýzy. U některých typů rozborů známe výsledky do několika hodin. Testování však může trvat i několik týdnů, jako tomu je například u burčáku. Náklady na analýzy se liší podle složitosti. U cherry rajčat stály analýzy několik desítek tisíc korun.

Kdo takovou analýzu platí?
Pokud se v laboratoři prokáže, že výrobek neodpovídá požadavkům zákona, tedy že by mohl například způsobit zdravotní potíže, byl falešně označený nebo měl nižší jakost, tak náklady platí ten, u koho jsme kontrolu prováděli, tedy buď prodejce, nebo výrobce. Pokud se prokáže, že výrobek byl v pořádku, nebo podezření nebylo odůvodněné, pak náklady za provedené rozbory platíme my.

Stahování výrobků z trhu stojí prodejce či výrobce peníze. Pokud se prokáže, že jejich zboží bylo v pořádku, uhradí jim někdo škody a zaplatí kompenzace za poškozené dobré jméno?
Pokud chtějí provozovatelé potravinářských podniků kompenzaci, mají možnost si škodu vyčíslit a obrátit se na soud. Obecně však mohou žádat kompenzaci jedině tehdy, když u soudu prokáží, že úřad nepostupoval v souladu se zákonem. O všech aspektech kontroly našeho úřadu zůstává provozovatelům potravinářských podniků protokol o kontrole, ze kterého mohou pro takový případ čerpat potřebné informace. 

Kolik škod jste takto v posledních letech vyplatili a v jaké výši?
Agendu spojenou s těmito případy nevyřizujeme my, ale Ministerstvo zemědělství. Nevím však o tom, že by SZPI letos ani v předchozích letech v takových případech figurovala.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.