Akční plán je dokument, který má reagovat na aktuální hospodářské potřeby země, uvádí vláda. Podle definice Ministerstva pro místní rozvoj jde o „soubor plánovaných projektů a aktivit, jejichž prostřednictvím mají být naplněny cíle strategie“.
Kompletní „Akční plán vlády na podporu růstu a zaměstnanosti“ si můžete stáhnout ZDE |
Vláda přitom spoléhá zejména na peníze z evropských fondů, kde je připraveno na období 2014 až 2020 celkem 650 miliard korun. To, že si vláda oficiálně zadala domácí úkoly, ale ještě neznamená, že je splní.
Akční plán kritizuje zvýšení DPH předchozími vládami, ale zatím jste ohlásili jen snížení DPH na léky, knihy a sunar. Zvažujete plošné snížení DPH a za jakých okolností? Případně uvažujete o zvýšení jiných daní?
DPH jsme snížili v oblastech, kde lze čekat nejvýraznější sociální dopady a v oblastech, které jsou důležité pro rozvoj vzdělanosti (tj. snížení DPH na knihy). S dalšími změnami DPH v návrzích rozpočtů na další roky nepočítáme, je to dáno jednak koaličními dohodami, jednak tím, že pro ekonomické subjekty jsou často neustálé překotné změny horší. Daňový systém by měl být co nejstabilnější, beze změn. Další snížení DPH například u potravin je možné, pokud se vládě podaří prosadit opatření proti daňovým únikům.
Plán počítá se zvýšením počtu zaměstnanců úřadů práce o 1 200 lidí, aby úřady práce opět začaly sloužit k umísťování uchazečů o práci na pracovní trh. 600 lidí už bylo nabráno, dalších 600 se ministryně práce Michaela Marksová zdráhá přijmout. Jak se k tomu stavíte vy?
Počet zaměstnanců úřadů práce by měl být dále navyšován, a to až o dalších 600 lidí – a v tom jsme s ministryní Marksovou zajedno. Ministerstvo práce a sociální věcí v současnosti provádí hodnocení dopadu již provedeného zvýšení počtu zaměstnanců úřadů práce na jejich fungování, aby bylo další zvyšování podloženo aktuálními daty. Ministryně práce tedy brzy předloží na vládě materiál s těmito přesnými daty a s návrhem dalšího navyšování počtu zaměstnanců na úřadech práce, kteří mají pomoci posílit práci v terénu.
Část akčního plánu se věnuje investičním pobídkám. Není aktuálně příliš pozdě věnovat tolik úsilí, peněz a energie tomuto tématu?
Investiční pobídky jsou pouze jednou malou částí opatření, které Akční plán obsahuje. To ale nijak nelimituje to, jak významná oblast pro hospodářský rozvoj země to je. V ČR stále přetrvávají omezující podmínky v rámci poskytování investičních pobídek a musíme nepřetržitě soutěžit s okolními zeměmi o přízeň zahraničních investorů, kteří se chystají v středoevropském prostoru investovat své prostředky.
Vláda se k obnovení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí firmy zavázala ve svém programovém prohlášení. Bere jej jako jedno ze zásadních prorůstových opatření, a proto se také promítá v právě schváleném Akčním plánu.
O tom, že je toto téma důležité a stále aktuální svědčí například fakt, že za fungování této vlády se podařilo díky investičním pobídkám přilákat několik strategických investorů jako například společnost Hyundai Mobis či Nexen, a podpořit tak vznik několika tisícovek pracovních míst, které by bez poskytování investičních pobídek nevznikly.
Náš záměr je ale zformulovat pobídky tak, aby motivovaly především projekty s vysokou přidanou hodnotou s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby, a samozřejmě aby motivovaly investory dlouhodobě podnikat a znovu investovat do české ekonomiky.
Vláda slibuje navýšení kapitálu společnostem EGAP a ČEB, nicméně ponese někdo odpovědnost za nevymahatelné úvěry ČEB z minulosti? A pokud se těmto institucím navýší kapitál, jak vláda zaručí, že neskončí opět v nevymahatelných úvěrech v Rusku?
ČEB a EGAP byl zřízen pro financování obchodních případů s vyšším rizikem a v rizikových oblastech. Jedná se také o úvěry, které vznikly v reakci na krizi na finančních trzích, kdy bylo třeba podstoupit zvýšené riziko. V tuto chvíli řešíme nedobytné úvěry ČEB a EGAP v objemu cca 16 miliard korun – tyto úvěry jsou výsledkem práce předchozího vedení a politiky předchozích vlád.
Ve spolupráci s ostatními akcionáři řešíme tuto vážnou situaci, včetně odpovědnosti, a dalších možných i zákonných kroků, jako jsou například restrukturalizace pohledávek, dozajištění, přeprodej pohledávek, nové splátkové kalendáře atd. Podmínky poskytování dalších úvěrů prošly v poslední době zásadní proměnou vzhledem k dosavadním problémům.
V akčním plánu zcela chybí zmínka o penzijní reformě, přitom pro ni má vláda vytvořenou komisi a jde o 400 mld. Kč ročně. Proč není součástí akčního plánu?
Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR shrnuje, jak už vyplývá z jeho názvu, prorůstová opatření vlády pro roky 2014 a 2015, a to v oblasti podpory investic a exportu, v oblasti průmyslu a stavebnictví a také v oblasti školství, výzkumu a vývoje. Jeho náplní tedy není koordinace aktivit vlády v sociální politice.
