Radek Šnábl

Radek Šnábl | foto: Dan Materna, MAFRA

Arbitráž kvůli OKD by mohla Česko stát 13 miliard, říká poradce Šnábl

  • 100
Radek Šnábl v řadě miliardových sporů se zahraničními investory řídil strategii České republiky. Nyní naopak pomáhá zahraničním investorům v arbitrážích proti Česku. „Existuje obrovská pochybnost o tom, jak funguje insolvenční správce OKD Lee Louda,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

Pokud někdo arbitráž kvůli OKD rozjede, o kolik by mohl Českou republiku žalovat?
Záleží na tom, jak celkové řešení insolvence dopadne. Výše hypotetické škody osciluje mezi nulou a třinácti miliardami korun plus úrok.

Radek Šnábl

Odborník na mezinárodní arbitráže léta pracoval na ministerstvu financí jako šéf mezinárodněprávního odboru. Řídil strategii České republiky v řadě miliardových sporů se zahraničními investory.

Ministr financí Miroslav Kalousek ho nazval „dobrmanem“ chránícím zájmy státu. Jeho znalostí si cenil tak, že jej na ministerstvu nechal dokonce i poté, co Šnábl dostal v roce 2008 u soudu dvouletou podmínku za trestný čin účastenství na daňovém podvodu, který spáchal jako soukromý byznysmen ještě před nástupem do státních služeb.

Podle soudu v roce 1999 zinscenoval se dvěma dalšími podnikateli fiktivní vývoz hracích automatů do Arménie, za což si od státu nechali vrátit daň 5,5 milionu korun.

V roce 2013 Šnábla Kalouskův nástupce Jan Fischer z ministerstva vyprovodil, od té doby stojí „Kalouskův dobrman“ na druhé straně barikády. Radí soukromým investorům, jak vést spory proti státu. Milardovou výhru nad státem ale zatím na kontě nemá.

Jaký je přesně váš úkol?
Zadání říká zhruba toto: zaznamenali jsme nestandardní chování České republiky v rámci insolvenčního řízení, vnímáme tam velký ekonomický potenciál při možné žalobě na stát. Já mám monitorovat průběh řízení, případně navrhovat strategii, jak využít nesrovnalostí a­distorzí oproti právnímu řádu, které se tam mohou vyskytnout. Případně navrhnout seskládání právního týmu, bude-li potřebný další právní krok.

Kde vidíte nestandardní rysy v­ insolvenci OKD? Postupuje snad insolvenční správce protiprávně?
Existuje obrovská pochybnost o tom, jak správce funguje. Analyzujeme, jestli je způsobilý, jestli má dostatečně velkou pojistku, jestli jeho poradci a poradci managementu jsou dostatečně pojištění a kredibilní.

To je ale pro mě nakonec nedůležité. Podstatné je, co udělá soudce, který bude mít případ na starosti. Protože jednání soudce lze jednoznačně přičíst státu. Záleží na tom, jestli soudce dodržuje literu zákona, ale i jeho duch a právní principy. Proto budeme tento týden zvlášť bedlivě analyzovat postup soudu a podle toho rozhodovat o případné arbitráži (soud bude tento týden v přezkumném řízení kontrolovat, zda správce při popírání pohledávky neudělal chybu - pozn. red.).

Podle vás je protiprávní vyloučit z insolvenčního řízení pohledávku držitelů dluhopisů? Chcete říct, že když ji soud nevrátí do hry, je arbitráž jistá?
Co bude tento týden, bude opravdu klíčové. Samo vedení společnosti OKD, když na sebe podávalo insolvenční návrh, použilo argument, že dluží držitelům dluhopisů třináct miliard korun - a v horizontu několika týdnů úpadce tvrdí, že se tato pohledávka má popřít?! Tady se dostáváme k něčemu, co má velký přesah z českého práva. Bude velmi záležet na tom, jak se k tomu soud postaví.

Rozhodující tedy bude, zda soud vrátí do hry třináctimiliardovou pohledávku z dluhopisů?
Je zvláštní, když se v insolvenčním řízení prakticky nejedná s největšími věřiteli, kterými jsou renomované zahraniční fondy, zato se jedná s běžnými dodavateli náhradních dílů.

Má podle vás insolvenční řízení OKD ještě další nestandardní rysy?Pozoruhodné bylo, že stát před vyhlášením insolvence OKD chystal narychlo novelu insolvenčního zákona, která byla proti největším věřitelům cíleně mířená. (Při bankrotech strategických firem se měl nadřadit zájem státu nad zájem soukromých investorů, bankrot by běžel ve zvláštním režimu pod státní kontrolou - pozn. red.)

Od té novely však vláda couvla, nepustila ji ani do parlamentu...
To není relevantní. Příprava novely, byť neschválené, je nedůležitá pro nějaký vnitrostátní spor. Ale z mezinárodněprávního pohledu je to jinak. Šlo o jasný projev vůle státu, jednání proti duchu zákona. Stejně jako když se před vyhlášením úpadku OKD sešel ministr spravedlnosti s předsedou ostravského krajského soudu - to je přece zjevná snaha o politické ovlivnění insolvenčního řízení.

Cesta OKD k insolvenci

Největší důlní firmu v zemi v roce 2004 ovládl Zdeněk Bakala s dalšími soukromými investory.

Bakala a spol. poté OKD rozparcelovali, část důlních akcií prodali na burze, zbytek rozprodávali postupně. Investice do OKD jim vynesla celkem zhruba 100 miliard korun.

Bakala a spol. OKD zadlužili, mimo jiné vydanými dluhopisy.

V roce 2014 se doly dostaly do finanční krize, Bakala a spol. ale vyjednali odpuštění části dluhu.

Na počátku letošního roku se firma dostala do finančního kolapsu znovu, v únoru její vedení konstatuje „technický default“.

Bakalova skupina odchází, OKD ovládli držitelé dluhopisů: investiční fondy sdružené v uskupení Ad Hoc Group.

V květnu OKD vyhlásily bankrot. Sdělily soudu, že mají 17 miliard korun dluhů, nejvíc vůči držitelům dluhopisů z Ad Hoc Group.

V srpnu insolvenční správce Lee Louda popřel pohledávku Citibank, která zastupuje držitele dluhopisů z Ad Hoc Group.

Příští týden soud rozhodne, zda je vyloučení nároků Citibank z insolvence definitivní. Pokud přezkumné řízení popření pohledávky potvrdí, hrozí miliardový spor zahraničních investorů se státem.

Bude případná arbitráž vycházet z mezinárodních dohod České republiky o ochraně investic?
Nejde jen o ně. Těžba uhlí spadá do sektoru energetiky. A ta se řídí zcela zvláštní takzvanou Dohodou o energetické chartě. Ta dává investorům ještě větší ochranu než běžné dohody o ochraně investic.

Jak se díváte na výzvu prezidenta, aby byl bývalý vlastník OKD Zdeněk Bakala stíhán za tunelování?
Myslím, že není chytré ze strany České republiky pouštět se do míchání případného trestního stíhání Bakaly a insolvence OKD. Je asi v pořádku říct, že vlastník by měl vrátit miliardy, které z firmy vyvedl. Ale stát má být opatrný v tom, řešit to trestně - to nemůže skončit dobře.

Proč?
Pokud měl stát pocit, že někdo tuneluje OKD, což odporuje veřejnému zájmu, měl deset let na to, aby změnil zákon o obchodních korporacích, dividendový tok, aby zabránil sponzorování cyklistické stáje pana Bakaly a podobně. To stát vytvořil prostředí, v němž bylo možné odčerpat významný majetek ekonomického subjektu, který pak skončí v insolvenci. Takže stát napřed OKD prodal, bylo mu jedno, co se tam děje. A když to skončilo průšvihem, stát přijde a řekne, že tu je veřejný zájem a věřitel nebude mít v insolvenčním řízení hlasovací právo. To je neobhajitelné. Pro legislativu musí platit předvídatelnost. V mezinárodním právu totiž platí další důležitá věc: stát se v arbitráži nemůže hájit tím, že dělal vlastní chyby.

,